Christian August Saský

Christian August Saský
Christian August Saský
Narození	9. října 1666; Moritzburg,
Úmrtí	23. srpna 1725; Regensburg
Povolání	ostřihomský arcibiskup
Nábož. vyznání	římskokatolické
Rodiče	Mořic Sasko-Zeitzský; Dorotea Marie Sasko-Výmarská
Funkce	rábský biskup (od 1696); kardinál (od 1706); ostřihomský arcibiskup (od 1707); kráľovský kancelár (1707–1725)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kristián August Saský (německy Christian August von Sachsen-Zeitz, 9. říjen 1666, zámek Moritzburg – 23. srpen 1725, Regensburg) byl saský kníže, uherský primas-kardinál (od roku 1707) a ostřihomský arcibiskup.

Život a kariéra[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z protestantské rodiny sasko-zeitského knížete Mořice, který byl příslušníkem boční královské linie Wettinů, a jeho druhé manželky Doroty Marie Sasko-Výmarské. Zprvu si vybral vojenskou kariéru a vstoupil do řádu německých rytířů. Již jako dvacetiletý se zúčastnil protitureckých válek (mimo jiné se podílel na osvobození Budína).

Jeho další životní dráha začala přestoupením na katolickou víru a vzápětí nato se stal knězem. Pak už jeho církevní kariéra rychle pokračovala. V roce 1695 se přestěhoval do Uher a stal se rábským biskupem a o jedenáct let později (17. května 1706) jej papež Klement XI. jmenoval kardinálem a arcibiskupem v Ostřihomi (úřadu se ujal 20. ledna následujícího roku). Byl jediným cizincem, který se stal ostřihomským arcibiskupem.

V roce 1714 dosáhl hodnosti německého říšského knížete. Poslední roky života prožil s podlomeným zdravím v klášteře pavlánů v Mariance. Zemřel v Regensburgu na konce srpna roku 1725 v době konání říšského sněmu, kterého se osobně účastnil.

Kristián August Saský byl pohřben v kryptě katedrály svatého Martina. Jeho osobnost připomínala náhrobní deska v dómu, kterou mu dala zhotovit jeho rodina ještě v roce úmrtí. Náhrobek vyhotovil vídeňský sochař Adolf Konrad von Albrecht podle návrhu známého architekta Josefa Emanuela Fischera z Erlachu. Náhrobek se však nedochoval, protože padl za oběť Heillerově regotizaci dómu v druhé polovině 19. století. Náhrobek byl tehdy rozebrán a střední část – reliéf s portrétem arcibiskupa – přenesena do kostela klarisek, dnes je však i tento reliéf nezvěstný.

Kristián August a Bratislava[editovat | editovat zdroj]

K jeho velkým zásluhám během působení ve funkci ostřihomského arcibiskupa patří aktivní účast na potlačování morové epidemie, která vypukla v Uhersku na konci roku 1712. Na památku potlačení morové nákazy postavili v roce 1713 na Rybném náměstí v Bratislavě morový sloup, na kterém je arcibiskupovo jméno zvěčněno (mimo jiné sám přispěl na jeho postavení).

22. května 1712 korunoval v Prešpurském dómu svatého Martina uherského krále Karla III. a o dva roky později, 18. října 1714, uherskou královnou také jeho manželku Alžbětu Kristýnu.