Chrastava (Štětkovice)
| Chrastava | |
|---|---|
,_od_severoz%C3%A1padu_(01).jpg) Celkový pohled od severozápadu. Nahoře na konci louky je samota Sychrov, která již patří k Bořené Hoře. | |
| Lokalita | |
| Charakter | malá vesnice |
| Obec | Štětkovice |
| Okres | Příbram |
| Kraj | Středočeský kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°39′58″ s. š., 14°29′21″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 21 (2021)[1] |
| Katastrální území | Štětkovice (4,98 km²) |
| PSČ | 264 01 |
| Počet domů | 6 (2011)[2] |
  Chrastava | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 163716 |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Chrastava je malá vesnice, část obce Štětkovice v okrese Příbram. Nachází se asi 1,5 km na jihozápad od Štětkovic. Je zde evidováno 6 adres.[3] V roce 2011 zde trvale žilo dvacet obyvatel.[4]
Chrastava leží v katastrálním území Štětkovice o výměře 4,98 km².
U Chrastavy pramení a Chrastavou protéká potok Chrastava, který se pod Kosovou Horou zprava vlévá do Mastníku.[5]
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1400.[6]
Za druhé světové války se ves stala součástí vojenského cvičiště Zbraní SS Benešov a její obyvatelé se museli 31. října 1943 vystěhovat.[7]
Pověsti[editovat | editovat zdroj]
Nedaleko od obce u komunikace vedoucí do Klimětic se v lesíku nacházel kříž. Kříž byl žulový. Jeho podstavec byl tvarovaný do podoby srdce. V šedesátých letech minulého století byl pod záminkou zamýšlené renovace pravděpodobně zcizen.
Pověst se vztahuje k tomuto kříži. Paní ze štetkovického zámku se rozhodla vyjet lehkou bryčkou na nedělní bohoslužbu v kostele v Kosově Hoře. Před koncem mše se již obloha začala zatahovat temnými mraky, v dáli bylo slyšet hřmění hromu. Zámecká paní se rozhodla nečekat a vydala se okamžitě na zpáteční cestu. Doufala, že její rychlí koně před blížící se bouří ujedou. Když vjeli do lesíku poblíž Chrastavy, tak nedaleko udeřilo a koně se poplašili. Při nárazu na kámen se bryčka převrhla a polámala. Paní i kočí vyvázli pouze s lehkými oděrkami. Později dala zámecká paní vztyčit a posvětit tento kříž, jako projev díků za záchranu svého života.[8]
Další pověst se vztahuje k místu nedaleko od obce, u silnice vedoucí do Klimětic, v Macháčků lese, v místě kde se říká Na Pahrbcích. V tomto lese rostla stará borovice. Na té byl pověšený svatý obrázek. Obrázek sem pověsili na památku zemřelého pozůstalí kramáře z nedaleké Kosovy Hory. Kdysi se v tom lesíku navečer utábořili potulní cikáni. Kolem nich přešlo několik pocestných, mezi nimi i kramář. Ráno tábor a nocležníci zmizeli. Na místě byla nalezena mrtvola oloupeného a zabitého kramáře. Nikdo ze vsi netušil, jak se celá událost stala.[9] Místní se tomu místu vyhýbali, bylo tu smutno i přes den. Za nocí zde údajně pobíhal černý pes. Neštěkal, jen vyprovázel pocestné.
S dalšími psy se na tomto místě potkal i jeden místní hospodář. Vracel se z cest, koně znali cestu, podřimoval. Najednou se koně zastavili a nechtěli jet dál. Ani pošvihání bičem nezabralo. Hospodář se rozhlédl, co koně tak poplašilo a uviděl sedící pár velkých černých psů. Nakonec se mu podařilo převést okolo nich vystrašené koně.[10]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Cesta -
Dům na návsi -
Domy
,_cesta.jpg)
,_d%C5%AFm.jpg)
,_domy_II.jpg)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Počet domů podle databáze ministerstva vnitra k 9. říjnu 2009
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 156.
- ↑ Základní mapa ČR 1 : 10 000
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. 1. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 176.
- ↑ STANĚK, Stanislav. Evakuace území mezi Vltavou a Sázavou za okupace. In: Sborník vlastivědných prací z Podblanicka. Praha: [s.n.], 1973.
- ↑ BAZAL, Karel. Pověsti Sedlčanska. Paměti dávných křížků. 1. vyd. Svazek 3. Pelhřimov: Nová tiskárna Pelhřimov, 2007. ISBN 978-80-86559-74-2. S. 48. Dále jen Bazal 2007.
- ↑ Bazal 2007, s. 49
- ↑ Bazal 2007, s. 50
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Chrastava na Wikimedia Commons - Chrastava v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
