Chotobuz
Botanická zahrada a genofondové sbírky Chotobuz je součást Průhonického parku.
Obsah |
Historie [editovat]
Zahrada byla založena 1. ledna 1963 dohodou mezi Československou akademií věd a Ministerstvem zemědělství delimitací části Výzkumného ústavu okrasného zahradnictví původně jako samostatná instituce. Spolu s pozemky přechází z Výzkumného ústavu okrasného zahradnictví do nové instituce i část pracovníků a vědeckých úkolů.
Zhruba ve stejné době zde z Geobotanické laboratoře vzniká i další instituce ČSAV (nynější AVČR), a to Botanický ústav.
Hlavní součástí Botanické zahrady ČSAV byl Průhonický park a dále Zahrada na Chotobuzi, kde byly v následujících letech zakládány a rozvíjeny rozsáhlé sbírky rostlin.
Hlavním cílem nově vzniklé instituce byla správa a rozvoj Průhonického parku a založení sbírkových celků rostlin Park o rozloze 240 ha měl být rozvíjen v duchu tradic založených E. Silva-Taroucou.
Pro zakládání sbírek byla vyčleněna zahrada na Chotobuzi o rozloze 20 ha, kde byly dosud pěstovány převážně ovocné dřeviny. Zčásti to byly zbytky pomologického arboreta převedeného ze zrušeného Pomologického ústavu v Troji. Z části zde pokračoval výzkum ovocných dřevin, započatý v rámci Výzkumného ústavu okrasného zahradnictví. Některé z dendrologických sbírek byly zakládány i v okrajových částech parku (vrby, jeřáby), případně i přímo uvnitř parku (vilíny, pěnišníky).
1. září 1967 abdikoval dosavadní ředitel Botanické zahrady prof. Pravdomil Svoboda na svou funkci. 1. ledna 1968 byla nová instituce, Botanická zahrada ČSAV včleněna do Botanického ústavu ČSAV jako samostatný útvar, přičemž z vědeckých pracovníků zahrady bylo vytvořeno vědecké oddělení perspektivních rostlin
Zahradu jako celek (Průhonický park i sbírkové zahrady jako oddělení ústavu) nadále řídili doc. Jaroslav Hofman, Ing. Jaroslav Dobrý, Ing. Milena Roudná, Ing. Věroslav Samek a Mgr. Milan Blažek.
Intenzivně byly sbírky rostlin zakládány v zahradě na Chotobuzi od vzniku Botanické zahrady ČSAV. Na zahradě o rozloze 20 ha byly po jejím převzetí pěstovány převážně ovocné dřeviny, které byly postupně nahrazovány nově zakládanými sbírkovými celky.
Hned v začátcích Botanické zahrady ČSAV sem byly přeneseny a dále rozvíjeny sbírky planých růží (zakladatel Dr. I. Klášterský), kulturních růží (prof. P. Svoboda), a kosatců (Mgr. M. Blažek). V dalších letech pak byly založeny sbírky denivek a leknínů, (Mgr. Milan Blažek), pivoněk (Doc. J. Hofman, Ing. U. Blažková), pěnišníků (Ing. A. Dostálková, Ing. U. Blažková). Stávající sbírku hrušní zde do začátku 80. let ještě rozvíjel Dr. J. Dostálek. V jižní části zahrady byla založena matečnice dřevin (M. Kučera). Přechodně byla vytvářena a pěstována sbírka bobovitých rostlin (Ing. V. Vašák – sbírka byla zrušena), chryzantém (K. Cinke – sbírka byla zrušena) a léčivých rostlin(sbírka byla zrušena), sbírka jeřábů (Ing. Uiberlayová), a ve sklenících sbírka hvězdníků (Mgr. M. Blažek – sbírku převzala Botanická zahrada hl.m. Prahy).
Expozice [editovat]
V roce 1994 získal Mgr. Milan Blažek, který v té době zahradu vedl, grant Ministerstva životního prostředí na založení Expoziční zahrady. Zahrada byla vybudována podle architektonické studie prof. Ing. arch. Ivara Otruby. Veřejnosti přístupná zahrada má rozlohu 3,5 ha. Do tohoto prostoru jsou postupně přenášeny sbírky jednotlivých rodů, někdy v úplném složení, a v případě velmi rozsáhlých sbírek jen v reprezentativním výběru. Celé sbírky jsou pak umístěny v pěstitelské části zahrady. Expoziční zahrada je přístupná z Průhonického parku.
Expozice je veřejnosti přístupná v době květu sbírek v květnu a červnu.
Sbírky [editovat]
Hlavním cílem sbírek je dokumentace přirozené i šlechtitelsky využité variability a prezervace rostlin vybraných rodů. Zvláštní pozornost věnujeme ohroženým významným taxonům a netypickým jedincům planých rostlin, a důležitým vývojovým stupňům kulturních forem ze všech fází jejich historie. Novým úkolem, podporovaným Ministerstvem zemědělství ČR, je podchycení významných položek sbírky a uchování hlavních výsledků českého šlechtění kosatců v rámci Národním programu konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin a agrobiodiversity.[1] Genetické zdroje kosatců jsou evidovány v Informačním systému evidence genetických zdrojů rostlin EVIGEZ.[1]
Přehled sbírek [editovat]
- kosatce (Iris) [2]
- denivky (Hemerocallis) [3]
- pivoňky (Paeonia) [4]
- lekníny (Nymphaea) [5]
- pěnišníky (Rhododendron) [6]
- kulturní odrůdy růží (Rosa) [7]
Extenzivní, návštěvnicky nepřístupné sbírky [editovat]
- botanických růží a jejich primárních hybridů
- botanických druhů hrušní, jabloní a jeřábů
- další dendrologické sbírky – matečnice
Členství v organizacích [editovat]
Odkazy [editovat]
Související články [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ a b Evidence genových zdrojů v ČR (EVIGEZ) Plant genetic resources documentation in the Czech Republic (EVIGEZ)
- ↑ Botanický ústav AV ČR v.v.i.: Iris
- ↑ Botanický ústav AV ČR v.v.i.: Hemerocallis
- ↑ Botanický ústav AV ČR v.v.i.: Paeonia
- ↑ Botanický ústav AV ČR v.v.i.: Nymphaea
- ↑ Botanický ústav AV ČR v.v.i.: Rhododendron
- ↑ Botanický ústav AV ČR v.v.i.: Rosa
