Choteč (okres Praha-západ)
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Choteč | |
|---|---|
Náves v Chotči |
|
| status: | obec |
| NUTS 5 (obec): | CZ020A 539287 |
| kraj (NUTS 3): | Středočeský (CZ020) |
| okres (NUTS 4): | Praha-západ (CZ020A) |
| obec s rozšířenou působností: | Černošice |
| pověřená obec: | |
| historická země: | Čechy |
| katastrální výměra: | 3,69 km² |
| počet obyvatel: | 319 (31. 12. 2007) |
| zeměpisná šířka: | 49° 59′ 12″ s. š. |
| zeměpisná délka: | 14° 16′ 59″ v. d. |
| nadmořská výška: | 300 m |
| PSČ: | 252 26 |
| zákl. sídelní jednotky: | 1 |
| části obce: | 1 |
| katastrální území: | 1 |
| adresa obecního úřadu: | Choteč 40 252 26 Třebotov |
| starosta / starostka: | Vlasta Vaníčková |
| Oficiální web: http://www.chotecpz.cz E-mail: chotec@volny.cz |
|
|
|
|
Obec Choteč se nachází v okrese Praha-západ, kraj Středočeský. Ke dni 31. 12. 2007 zde žilo 319 obyvatel.
[editovat] Historie
V případě Chotče je jméno doloženo dávno před vznikem vesnice; původně šlo o název, kterým býval označován dnešní Radotínský potok (1115: ad rivulum Chotc) a les, nacházející se v místech nynější vsi (1301: silvam Chotsche). Zdejší pozemky bývaly ve vlastnictví cisterciáckého kláštera v Plasích, kerý je pronajímal světským držitelům. Ves byla založena teprve počátkem 14. století, jak dokládá zmínka z roku 1336 (villae Chots). Sídlil zde tehdy Ješek z Chotče, jehož potomkové drželi tato místa ještě dlouhá desetiletí. Z poloviny 15. století pochází také zmínka o druhé tvrzi, jejíž renesanční zbytky se dnes nacházejí v objektu dvora bývalého státního statku. Jsou to fragmenty sgrafit s psaníčky a rostlinné ornamenty. Ze starší první tvrze nezbylo, až na zbytky příkopu, dnes již nic. Byla postavena na ostrohu Škrábek v místě zvaném Na zámkách. Snad se jednalo o sídlo, které měl vybudovat po roce 1301 pan Eliáš z Tuchoměřic. Druhý panský dvůr vybudovaný ve středu obce byl v roce 1622 zkonfiskován panu Jiřímu Magrlemu ze Solíšku za účast ve stavovském povstání. Celý pak připadl kapitule u kostela Všech svatých na Pražském hradě, která jej vlastní dodnes. Přede dvorem stojí dvě sochy, svaté Kateřiny a svatého Jana Nepomuckého z roku 1764. Na pahorku nade vsí stojí o samotě na jihozápadní straně a v pěkné poloze, filiální kostel sv. Kateřiny z let 1697 až 1709, který dokresluje panorama vesnice.
Kostelu dominují dvě věže. Při požáru jedné z nich v roce 1856 zřícené zdivo roztříštilo náhrobní kámen chrámové hrobky a odhalilo mumifikovanou mrtvolu správce statku. Odtažené, na zem shozené víko rakve a na kost okousané prsty nebožtíka ukázaly, že správce statku byl pohřben zaživa.
[editovat] Pamětihodnosti
- Kostel svaté Kateřiny
- Sousoší svaté Kateřiny na návsi
- Hradiště Na zámkách, archeologické naleziště
- Několik starých mlýnů v údolí Radotínského potoka
[editovat] Další fotografie
| Města, městyse a obce okresu Praha-západ |
|---|
|
Bojanovice • Bratřínov • Březová-Oleško • Buš • Černolice • Černošice • Červený Újezd • Číčovice • Čisovice • Davle • Dobrovíz • Dobříč • Dobřichovice • Dolní Břežany • Drahelčice • Holubice • Horoměřice • Hostivice • Hradištko • Hvozdnice • Choteč • Chrášťany • Chýně • Chýnice • Jeneč • Jesenice • Jílové u Prahy • Jíloviště • Jinočany • Kamenný Přívoz • Karlík • Klínec • Kněževes • Kosoř • Kytín • Lety • Libčice nad Vltavou • Libeř • Lichoceves • Líšnice • Měchenice • Mníšek pod Brdy • Nučice • Ohrobec • Okoř • Okrouhlo • Ořech • Petrov • Pohoří • Průhonice • Psáry • Ptice • Roblín • Roztoky • Rudná • Řevnice • Řitka • Slapy • Statenice • Středokluky • Svrkyně • Štěchovice • Tachlovice • Trnová • Třebotov • Tuchoměřice • Tursko • Úholičky • Úhonice • Únětice • Velké Přílepy • Vestec • Vonoklasy • Vrané nad Vltavou • Všenory • Zahořany • Zbuzany • Zlatníky-Hodkovice • Zvole |

