Chorvatské království
Chorvatské království (chorvatsky Kraljevina Hrvatska, latinsky Regnum Croatiae, maďarsky Horvát Királyság, německy Königreich Kroatien) byl státní útvar (monarchie), který existoval s různou mírou nezávislosti a s malými přestávkami téměř od roku 925 do roku 1918. Chorvatské království vzniklo v roce 925, kdy byl dosavadní chorvatský kníže Tomislav I. od papeže korunován králem. Definitivně chorvatské království zaniklo v roce 1918, kdy se rozpadlo Rakousko-Uhersko a chorvatské země se připojily ke Státu Slovinců, Chorvatů a Srbů resp. ke království Srbů, Chorvatů a Slovinců.
Období Chorvatského království
Jednotlivá historická období Chorvatského království jsou rozdělena takto:
- Chorvatské království (925–1102) – vláda Trpimírovců, počátek království
- Chorvatské království (1102–1527) – personální unie s Uherským královstvím
- Chorvatské království (1527–1868) – za vlády Habsburků, stále unie s Uherskem
- Chorvatské království (1868–1918) – tzv. Trojjediné království dalmatské, chorvatské a slavonské
Nástupnické státy Chorvatského království
Království Chorvatsko-Slavonské
.png)
Od roku 1815 pak dochází k posilování maďarizačních snah. Reakcí na ně bylo roku 1849 vyčlenění Slavonie jako korunní země z podřízenosti Chorvatska. Po rakousko-uherském vyrovnání z roku 1867 dochází ke spojení dvou korunních zemí resp. Chorvatského království a Slavonského království do království Chorvatsko-Slavonského v rámci Rakouska-Uherska, stávají se ale součástí Uherska resp. zalitavska. Sílící chorvatsko-illyrské hnutí, ale roku 1868 vynutí získává po Uhersko-Chorvatském vyrovnání tzv. nagoda, částečnou autonomii v rámci Rakousko-Uherského Zalitavska, v němž pak setrvalo až do roku 1918. V roce 1881 k Chorvatsku-slavonsku bylo připojeno území Vojenská hranice.Království Chorvatsko-Slavonské se dělilo stejně jako Uhersko na župy, těch chorvatských bylo 8.
Korunní země království Dalmácie, ale po rakousko-uherském vyrovnání byla součástí Předlitavska, po Uhersko-Chorvatském vyrovnání se tedy nemohlo stát součástí království Chorvatsko-Slavonského. Představitelé království Chorvatsko-Slavonského, ale dávali najevo svůj nesouhlas s tímto rozdělením a nazývali Chorvatsko-Slavonsko oficiálně jako Trojjediné království dalmatské, chorvatské a slavonské (Trojednica) a také ve znaku království na kterém byla Dalmácie zastoupena třemi leopardími hlavami. Uherští představitelé pochopitelně ve vlastním zájmu podporovali chorvatské nároky na Dalmácii. Nicméně Chorvatsko zůstalo takto rozděleno až do konce první světové války.
29. října 1918 chorvatský parlament vyhlásil konec unie s ostatními zeměmi Koruny svatoštěpánské a připojení Království chorvatsko-slavonského ke Státu Slovinců, Chorvatů a Srbů. Tím ztratil termín Země Koruny svatoštěpánské svůj význam a přestal být používán.
Nezávislý stát Chorvatsko
Za pokračovatele Chorvatského království lze teoreticky považovat i Nezávislý stát Chorvatsko, který vznikl po faktické likvidaci Jugoslávie nacistickým Německem okupací na jaře 1941 vyhlásili chorvatští ustašovci Nezávislý stát Chorvatsko, obsahující větší část chorvatských zemí a rovněž celou Bosnu a Hercegovinu. Hlavní postavou nového státu byl Ante Pavelić, který přijal titul vůdce. Chorvatsko bylo prohlášeno monarchií, jako hlava státu a chorvatský král byl oficiálně režimem vybrán jako Tomislav II., 4. vévoda z Aosty princ Aimone Savojsko-Aosta, který pocházel z savojské dynastie. Ten však ale nedisponoval žádnou reálnou mocí a nikdy do Chorvatska nepřijel. V roce 1943 se titulu chorvatského krále vzdal.
Odkazy
Související články
- Dějiny Chorvatska
- Seznam chorvatských panovníků
- Seznam chorvatských královen
- Uhersko-Chorvatské vyrovnání
- Království Chorvatsko-Slavonské
- Nezávislý stát Chorvatsko
- Chorvatsko
Literatura
- ŠESTÁK, Miroslav, a kol. Dějiny jihoslovanských zemí. 2. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. 758 s. ISBN 978-80-7106-375-9.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kingdom of Croatia (925–1102) na anglické Wikipedii.
