Choceň

Choceň
	Tyršovo náměstí v Chocni
	znakvlajka
Lokalita
Status	město
Pověřená obec	Choceň
Obec s rozšířenou působností	Vysoké Mýto; (správní obvod)
Okres	Ústí nad Orlicí
Kraj	Pardubický
Historická země	Čechy
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	50°0′6″ s. š., 16°13′23″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	8 708 (2023)
Rozloha	21,70 km²
Nadmořská výška	290 m n. m.
Počet domů	1 931 (2021)
Počet částí obce
Počet k. ú.	4
Kontakt
Adresa městského úřadu	Jungmannova 301; 565 15 Choceň ; info@chocen-mesto.cz
Starosta	Miroslav Kučera
	Oficiální web: www.chocen-mesto.cz
	Choceň
Další údaje
Kód obce	580350
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Město Choceň (německy Chotzen) se nalézá asi 15 km západně od okresního města Ústí nad Orlicí na obou březích Tiché Orlice. Město se skládá ze sedmi částí (tzv. Spádová oblast) – Choceň, Březenice, Dvořisko, Hemže a Podrážek, exklávu tvoří katastrální území Plchůvky s místními částmi Plchůvky a Nová Ves. V celém městě je registrováno 1 972 domů, z toho v samotné Chocni 1 732. V samotném městě žije přibližně 8 700^[1] obyvatel. Se spádovou oblastí (Březenice, Dvořisko, Hemže, Podrážek, Plchůvky a Nová Ves) má přibližně 10 000 obyvatel. Město je významným železničním uzlem.

Historie města

První zmínka o městě pochází z roku 1227, kdy v dědictví dostávají území Hocen (dnešní Choceň) bratři Sezim a Malota. Město ležící na obou březích řeky Tiché Orlice, obklopeno kopci a lesy prakticky nelákalo k expanzi. V roce 1292 vlastní tehdejší trhové městečko Choceň král Václav II. Počátkem 14. století jej získává Mikuláš z Potštejna a zakládá zde hrad, bohužel později rozbořený vojskem kralevice Karla, který se od roku 1339 stává jeho majitelem.

Roku 1437 se stává majetkem pánů z Kunštátu, Poděbrad a pánů ze Žampachu. Roku 1509 se stává majetkem pánů z Pernštejna. V této době prochází velkým rozkvětem, který byl však roku 1539 utlumen velikým požárem. Nový rozmach nastává až za majitele Zikmunda ze Šelmberka, který nechává v roce 1562 na břehu řeky vystavět zámek s rozsáhlým dvorem a Chocni vymáhá výsadu dvou ročních trhů (1558), výsadu cechu řeznického (1571) a krejčovského (1576) a později ševcovského (1585) a roku 1581 obec osvobozuje od všech panských platů a povoluje právo várečné. V roce 1564 byla také vybudována radnice, v níž byly uloženy nově zřízené knihy trhové, sirotčí, svatební a soudní. Od roku 1581 je město opět v rukou Pernštejnů. Za dalšího majitele Hertvíka Zejdlice ze Šenfeldu zničil další požár roku 1602 téměř celé město. Dřevěná stavení byla však znovu obnovena a zámek přestavěn. V roce 1619 jsou uděleny výsady cechu tkalcovského Hertvíkovým synem Rudolfem Zejdlicem. Ten byl na zámku údajně otráven a za účast ve stavovském odboji mu bylo panství zabráno a prodáno Albrechtu z Valdštejna, dále rozprodáno a novým majitelem se v roce 1623 stává Vincenc Muschinger z Gumpendorfu a poté Zikmund Kurz ze Senftenau. V té době dolehl na městečko pobělohorský útisk, kontribuce a berně se zvyšují, jsou zrušena někdejší privilegia. Nastává všeobecný úpadek živností a řemesel, zákaz vaření piva, přicházejí nové robotní povinnosti, vzrůstá tlak katolické církve a s ní spojené soudní represálie. Za vlády Trauttmansdorffů od roku 1686 nastává další nárůst feudálního útlaku.

Ke změně k lepšímu dochází až s příchodem Kinských. V roce 1709 převzal zbědované panství hrabě Norbert Oktavián Kinský, který dává městečku dva nové trhy „výroční“ a „týdenní“. Městu je přidělena nová pečeť, která nahrazuje tehdejší starobylou a slavnou pečeť husitskou. V roce vzniká komplex architektonicky velmi cenných barokních staveb fary (1731), nového kostela (1732), kde je také obnovený literátský kůr, budovy špitálu (1750) a zvonice. Dřevěná socha sv. Floriána je v baroku nahrazena mohutným kamenným morovým sloupem. Vynikající tradici tu vždy měla řemeslná výroba. K dávné výrobě pivovarské, vinařské, mlynářské, nožířské a tkalcovské přibývají v 18. století cechy zámečnický, kovářský, truhlářský, hrnčířský, bednářský, provaznický, pekařský a perníkářský. V blízkosti staré brusírny vzniká u náhonu i papírna, která pracuje až do roku 1857.

V první polovině 19. století nastává významný hospodářský rozvoj v důsledku vynikajícího hospodaření velkostatku Kinských a výstavby železničních tratí Praha – Olomouc (1845), Choceň – Broumov (1875) a Choceň – Litomyšl (1882). Tím se Choceň stala důležitou železniční křižovatkou.

Zámek dal přestavět v roce 1829 kníže Rudolf Kinský († 1836) do dnešní podoby, a v letech 1849–1850 dala kněžna – vdova Vilemína Kinská přistavět i pseudogotickou kapli Nanebevzetí Panny Marie. Kinští založili a vedou v Chocni přádelnu lnu, rozvíjí se místní strojírenský průmysl a k postupnému zdokonalování zemědělské výroby vede dobré hospodaření choceňského velkostatku Kinských. Na počátku 20. století měla Choceň téměř 5500 obyvatel a řadu průmyslových podniků, a to např. přádelnu, tkalcovnu, výrobnu uzenářských nástrojů, továrnu na hasičské stříkačky.

Současnost

Dnes se v Chocni nachází mnoho významných podniků (např. Choceňská mlékárna), ale především veliké sportovní zázemí. Město má zimní stadión, koupaliště, fotbalový stadión, baseballové hřiště, tenisové kurty, v jedné z tělocvičen horolezeckou stěnu aj.

Starostou města byl v letech 2002–2014 Ladislav Valtr, jenž před tím již dvě volební období působil na choceňské radnici v pozici statutárního místostarosty města.^[4] Současným starostou je Miroslav Kučera.

Pamětihodnosti

Doprava

Ve městě je od roku 1845 důležitá stanice na trati Praha – Česká Třebová (1. železniční koridor). Stanice byla na počátku 21. století rekonstruována a v roce 2010 si vysloužila titul „Nejkrásnější nádraží“.^[5] V roce 2018 v Chocni zastavují všechny vlaky Českých drah, kategorie Osobní vlak (Os), Spěšný vlak (Sp), Rychlík (R) a Rychlík vyšší kvality (Rx) linky R18 (Praha-Slovácko) – tyto vlaky mají společný název „Slovácký Expres“. A R19 (Praha-Brno) a v okrajových částech dne některé vlaky linky Ex1, Ex2 a Ex3, například mezistátní vlak InterCity (IC) Metropolitan, který spojuje Prahu s Břeclaví a dále pokračuje (přímé vozy) do stanice Budapešť–Keleti pu.

Do Chocně je zaústěna také trať (020) (Praha–) Velký Osek – Hradec Králové – Choceň, která je součástí tratě Choceň – Meziměstí, vybudované v roce 1875. Její výstavbu připomíná obtížně přístupný pomníček v oblouku trati nedaleko výtopny. Tato trať se má v celé své trase dočkat zdvojkolejnění a modernizace; bude sloužit jako alternativa k hlavnímu koridoru (010) Praha – Kolín – Pardubice – Choceň – Česká Třebová.

Ve stanici začíná též místní dráha do Litomyšle přes Vysoké Mýto

Autobusová doprava má menší význam; několik linek (ČSAD-ICOM) jezdí například do Sloupnice, Vysokého Mýta, Ústí nad Orlicí, Litomyšle a několik linek (Arriva) jezdí do Horního Jelení. Choceň leží mimo hlavní silniční tahy, nejbližší je ve Vysokém Mýtě silnice I/35. Do budoucna se zde plánuje postavit přivaděč k dálnici D35, která se bude nacházet přibližně mezi Vysokým Mýtem a Chocní.

Ochrana přírody

Na území města se nalézá vícero chráněných území a památných stromů:

Osobnosti

Marie Bečvářová (1878–1936), česká herečka
Ladislav Brom (1908–1969), český herec, filmový režisér a producent
Karel Driml (1891–1929), český lékař, popularizátor vědy, autor loutkových her
Tomáš Norbert Koutník (1698–1775), český kantor, varhaník a hudební skladatel
Václav Tomáš Matějka (1773–1830), český skladatel a kytarista
Vilém Nezbeda (1912–2004), básník a překladatel; ligový rozhodčí a vrcholný fotbalový funkcionář
Josef Augustin Paukert (1879–1960), český sochař a medailér
Adolf Schneeberger (1897–1977), český fotograf
Ervín Špindler (1843–1918), český politik, novinář a překladatel
Jindřich Veselý (1885–1939), český učitel, historik a teoretik loutkového divadla

Kostel Svatého Františka Serafínského
U kostela
Morový sloup
Tyršovo náměstí

Reference

↑ ^a ^b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
↑ Choceň má nové vedení. Chce zapojit občany do diskuze. Deník [online]. 2014-11-08 [cit. 2014-11-09]. Dostupné online.
↑ Nejkrásnějším nádražím v Česku je Choceň, rozhodla anketa idnes.cz, 18. 6. 2010.

Externí odkazy

Galerie Choceň na Wikimedia Commons
Obrázky, zvuky či videa k tématu Choceň na Wikimedia Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž tématem je Choceň
Choceň v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
Fotografie z Chocně z roku 1938 a 1939
Virtuální prohlídka

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[0aaaa671951e5235b5c554b9990436868ff5884a-1] Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]

[b955ea152acd8f8ad51223c53cc91014189c3282-2] Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]

[7e44562665dd0dcdc16b5728cad9814b00fa562f-3] Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]

[starosta-2014-4] Choceň má nové vedení. Chce zapojit občany do diskuze. Deník [online]. 2014-11-08 [cit. 2014-11-09]. Dostupné online.

[5] Nejkrásnějším nádražím v Česku je Choceň, rozhodla anketa idnes.cz, 18. 6. 2010.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]