Chlorid sodný

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Chlorid sodný
Vzhled
Vzhled
Struktura
Struktura
Krystalická forma
Krystalická forma
Obecné
Systematický názevChlorid sodný
Triviální názevKuchyňská sůl, Sůl kamenná, halit
Sumární vzorecNaCl
VzhledBílá krystalická látka
Identifikace
Registrační číslo CAS7647-14-5
Číslo RTECSVZ4725000
Vlastnosti
Molární hmotnost58,443 g/mol
Molární koncentrace cM5,326 mol/dm3 (20 °C, 26% roztok)
Teplota tání801 °C
Teplota varu1 413 °C
Hustota2,163 g/cm3
1,197 g/cm3 (20 °C, 26% roztok)
Dynamický viskozitní koeficient1,38 cP (817 °C)
1,12 cP (867 °C)
0,95 cP (917 °C)
0,82 cP (967 °C)
1,99 (20 °C, 26% roztok)
Kinematický viskozitní koeficient1,662 cS (20 °C, 26% roztok)
Tvrdost2 (Mohsova stupnice)
Rozpustnost ve vodě35,63 g/100 ml (0 °C)
35,86 g/100 ml (20 °C)
36,7 g/100 ml (50 °C)
37,08 g/100 ml (60 °C)
37,97 g/100 ml (80 °C)
39,02 g/100 ml (100 °C)
Rozpustnost v polárních
rozpouštědlech
Methanol 1,31 g/100 ml
Ethanol 0,065 g/100 ml
Glycerol 8,2 g/100 ml
Kapalný amoniak 12,9 g/100 ml
Relativní permitivita εr5,3
Povrchové napětí114 mN/m (803 °C)
110 mN/m (850 °C)
107 mN/m (900 °C)
102 mN/m (970 °C)
Struktura
Krystalová strukturakrychlová
Hrana krystalové mřížkya=562,7 pm
Koordinační geometrieoktaedrická
Dipólový moment30,02×10−30 Cm
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf°-411,1 kJ/mol
Entalpie tání ΔHt488 J/g
Entalpie varu ΔHv2 930 J/g
Entalpie rozpouštění ΔHrozp85,6 J/g (18 °C)
66,4 J/g (25 °C)
Standardní molární entropie S°72,38 JK-1mol-1
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf°-384 kJ/mol
Izobarické měrné teplo cp0,850 6 JK-1g-1
Bezpečnost
R-větyR36
S-větyŽádná rizika
NFPA 704
0
1
0
 
Teplota vzníceníNení vznětlivý
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chlorid sodný (NaCl) je chemická sloučenina běžně známá pod označením kuchyňská sůl nebo ještě častěji jen jako sůl. V přírodě se vyskytuje v podobě nerostu halitu, známého též pod názvem sůl kamenná. Jedná se o velmi důležitou sloučeninu potřebnou pro životní funkce většiny organismů.

Krystalický chlorid sodný je bezbarvý nebo bílý, průhledný, skelně lesklý a má krychlovou odlučnost.

Výskyt

Krystal halitu – NaCl

Vzhledem k velké rozpustnosti ve vodě je většina chloridu sodného přítomného na Zemi obsažena v mořské vodě. Průměrná salinita mořské vody činí přibližně 3,5 %. Koncentrace NaCl v mořské vodě je přibližně 2,7 %, takže téměř 80 % soli obsažené v mořské vodě tvoří NaCl. Extrémním příkladem vysoce salinitních vod je Mrtvé moře, kde celkový obsah solí dosahuje hodnot až 35 %, ale obsah NaCl k jiným solím jen 30 %.

Pevný, krystalický chlorid sodný se nalézá v oblastech, kde v geologické minulosti Země došlo k vysušení oddělené části moře nebo oceánu a následnému překrytí vrstvy solí jinými geologickými vrstvami. Tato ložiska soli jsou intenzivně těžena např. v Polsku, USA nebo Německu.

Využití

Chlorid sodný je důležitá surovina pro potravinářský a chemický průmysl. V potravinářství se kromě běžné úpravy potravin (a ochucení) používá při konzervaci masa nasolením.

V chemickém průmyslu je surovinou pro výrobu sodíku, jedlé sody, chlóru, kyseliny chlorovodíkové a mnoha dalších sloučenin. Jeho další využití je například v mýdlovarnictví, sklářství, metalurgii a v papírenském průmyslu, či při výrobě barev. Významné je též jeho využití ve zdravotnictví ve formě 0,9% roztoku, jenž se nazývá fyziologický roztok.

Zimní posyp komunikací

Nástavec na rozmetávání soli

Zásadní význam má chlorid sodný v zimní údržbě komunikací. Prakticky ve všech zemích EU je naprosto převažujícím posypovým materiálem, a posypová sůl NaCl byla například v ČR v roce 2001 s cenou v rozmezí 1 700 až 2 200 Kč za tunu asi 6krát levnější než druhá nejužívanější rozmrazovací látka, chlorid vápenatý. V České republice bylo v zimní sezóně 2000/2001 na posyp vozovek silniční sítě v ČR použito 168 000 tun soli, z toho v 98 % se používal chlorid sodný, ve zbylém podílu chlorid vápenatý a jen v nepatrném rozsahu chlorid hořečnatý.[zdroj?] Eutektický bod, tedy teplota, do které má sůl rozmrazovací účinek, je pro chlorid sodný ve vodném roztoku s ideální koncentrací cca 22 % asi −21 °C. V praxi však není možné rovnoměrně dosáhnout ideální koncentrace a navíc se ředí vodou z rozmrazeného povrchu, padajícím sněhem apod.; proto hranice skutečné účinnosti leží výše. Pro běžné potřeby zimního ošetřování komunikací účinkuje kuchyňská sůl do teploty −5 °C, maximálně −7 °C. Při teplotách pod −11 °C již bývá zcela neúčinná (chlorid vápenatý je velmi účinný až do −35 °C, při velkých mrazech se používá zpravidla jen jako příměs chloridu sodného).[1]

Jodizovaná sůl

Kuchyňská sůl běžně prodávaná v obchodech s potravinami. Ze zdravotních důvodů jodizovaná: je do ní přidáváno malé množství jódu ve formě jodidu nebo jodičnanu draselného. Tímto opatřením je zabezpečeno, aby v populaci nevznikal deficit jódu, který by mohl být příčinou řady zdravotních poruch, především dysfunkce štítné žlázy. [2] Nadměrná konzumace soli však zdraví škodí.[3] Doporučená denní dávka je přibližně 5g soli (cca 2g sodíku).

Další fotografie

Reference

Literatura

  • VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5. 
  • DINICOLANTONIO, James. Pravda o soli (původním názvem: The Salt Fix: Why the Experts got All Wrong – and How Eating More Might Save Your Life). Překlad Jan Kozák. 1.. vyd. Brno: Jota, 2017. 287 s. ISBN 978-80-7565-235-5. 

Související články

Externí odkazy