Chlorid sodný
Chlorid sodný | |
---|---|
Vzhled | |
Struktura | |
Krystalická forma | |
Obecné | |
Systematický název | Chlorid sodný |
Triviální název | Kuchyňská sůl, Sůl kamenná, halit |
Sumární vzorec | NaCl |
Vzhled | Bílá krystalická látka |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 7647-14-5 |
Číslo RTECS | VZ4725000 |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 58,443 g/mol |
Molární koncentrace cM | 5,326 mol/dm3 (20 °C, 26% roztok) |
Teplota tání | 801 °C |
Teplota varu | 1 413 °C |
Hustota | 2,163 g/cm3 1,197 g/cm3 (20 °C, 26% roztok) |
Dynamický viskozitní koeficient | 1,38 cP (817 °C) 1,12 cP (867 °C) 0,95 cP (917 °C) 0,82 cP (967 °C) 1,99 (20 °C, 26% roztok) |
Kinematický viskozitní koeficient | 1,662 cS (20 °C, 26% roztok) |
Tvrdost | 2 (Mohsova stupnice) |
Rozpustnost ve vodě | 35,63 g/100 ml (0 °C) 35,86 g/100 ml (20 °C) 36,7 g/100 ml (50 °C) 37,08 g/100 ml (60 °C) 37,97 g/100 ml (80 °C) 39,02 g/100 ml (100 °C) |
Rozpustnost v polárních rozpouštědlech | Methanol 1,31 g/100 ml Ethanol 0,065 g/100 ml Glycerol 8,2 g/100 ml Kapalný amoniak 12,9 g/100 ml |
Relativní permitivita εr | 5,3 |
Povrchové napětí | 114 mN/m (803 °C) 110 mN/m (850 °C) 107 mN/m (900 °C) 102 mN/m (970 °C) |
Struktura | |
Krystalová struktura | krychlová |
Hrana krystalové mřížky | a=562,7 pm |
Koordinační geometrie | oktaedrická |
Dipólový moment | 30,02×10−30 Cm |
Termodynamické vlastnosti | |
Standardní slučovací entalpie ΔHf° | -411,1 kJ/mol |
Entalpie tání ΔHt | 488 J/g |
Entalpie varu ΔHv | 2 930 J/g |
Entalpie rozpouštění ΔHrozp | 85,6 J/g (18 °C) 66,4 J/g (25 °C) |
Standardní molární entropie S° | 72,38 JK-1mol-1 |
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° | -384 kJ/mol |
Izobarické měrné teplo cp | 0,850 6 JK-1g-1 |
Bezpečnost | |
R-věty | R36 |
S-věty | Žádná rizika |
NFPA 704 | 0
1
0
|
Teplota vznícení | Není vznětlivý |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Chlorid sodný (NaCl) je chemická sloučenina běžně známá pod označením kuchyňská sůl nebo ještě častěji jen jako sůl. V přírodě se vyskytuje v podobě nerostu halitu, známého též pod názvem sůl kamenná. Jedná se o velmi důležitou sloučeninu potřebnou pro životní funkce většiny organismů.
Krystalický chlorid sodný je bezbarvý nebo bílý, průhledný, skelně lesklý a má krychlovou odlučnost.
Výskyt
Vzhledem k velké rozpustnosti ve vodě je většina chloridu sodného přítomného na Zemi obsažena v mořské vodě. Průměrná salinita mořské vody činí přibližně 3,5 %. Koncentrace NaCl v mořské vodě je přibližně 2,7 %, takže téměř 80 % soli obsažené v mořské vodě tvoří NaCl. Extrémním příkladem vysoce salinitních vod je Mrtvé moře, kde celkový obsah solí dosahuje hodnot až 35 %, ale obsah NaCl k jiným solím jen 30 %.
Pevný, krystalický chlorid sodný se nalézá v oblastech, kde v geologické minulosti Země došlo k vysušení oddělené části moře nebo oceánu a následnému překrytí vrstvy solí jinými geologickými vrstvami. Tato ložiska soli jsou intenzivně těžena např. v Polsku, USA nebo Německu.
Využití
Chlorid sodný je důležitá surovina pro potravinářský a chemický průmysl. V potravinářství se kromě běžné úpravy potravin (a ochucení) používá při konzervaci masa nasolením.
V chemickém průmyslu je surovinou pro výrobu sodíku, jedlé sody, chlóru, kyseliny chlorovodíkové a mnoha dalších sloučenin. Jeho další využití je například v mýdlovarnictví, sklářství, metalurgii a v papírenském průmyslu, či při výrobě barev. Významné je též jeho využití ve zdravotnictví ve formě 0,9% roztoku, jenž se nazývá fyziologický roztok.
Zimní posyp komunikací
Zásadní význam má chlorid sodný v zimní údržbě komunikací. Prakticky ve všech zemích EU je naprosto převažujícím posypovým materiálem, a posypová sůl NaCl byla například v ČR v roce 2001 s cenou v rozmezí 1 700 až 2 200 Kč za tunu asi 6krát levnější než druhá nejužívanější rozmrazovací látka, chlorid vápenatý. V České republice bylo v zimní sezóně 2000/2001 na posyp vozovek silniční sítě v ČR použito 168 000 tun soli, z toho v 98 % se používal chlorid sodný, ve zbylém podílu chlorid vápenatý a jen v nepatrném rozsahu chlorid hořečnatý.[zdroj?] Eutektický bod, tedy teplota, do které má sůl rozmrazovací účinek, je pro chlorid sodný ve vodném roztoku s ideální koncentrací cca 22 % asi −21 °C. V praxi však není možné rovnoměrně dosáhnout ideální koncentrace a navíc se ředí vodou z rozmrazeného povrchu, padajícím sněhem apod.; proto hranice skutečné účinnosti leží výše. Pro běžné potřeby zimního ošetřování komunikací účinkuje kuchyňská sůl do teploty −5 °C, maximálně −7 °C. Při teplotách pod −11 °C již bývá zcela neúčinná (chlorid vápenatý je velmi účinný až do −35 °C, při velkých mrazech se používá zpravidla jen jako příměs chloridu sodného).[1]
Jodizovaná sůl
Kuchyňská sůl běžně prodávaná v obchodech s potravinami. Ze zdravotních důvodů jodizovaná: je do ní přidáváno malé množství jódu ve formě jodidu nebo jodičnanu draselného. Tímto opatřením je zabezpečeno, aby v populaci nevznikal deficit jódu, který by mohl být příčinou řady zdravotních poruch, především dysfunkce štítné žlázy. [2] Nadměrná konzumace soli však zdraví škodí.[3] Doporučená denní dávka je přibližně 5g soli (cca 2g sodíku).
Další fotografie
-
Krystaly NaCl
-
Solné doly v německém Merkersu
-
Krystaly NaCl vzniklé odpařením vody z roztoku
Reference
- ↑ Karel Melcher: Posypové materiály pro zimní údržbu komunikací v ČR a v zemích EU, Ekolist.cz, 3. 12. 2001
- ↑ Sodium foods
- ↑ http://www.national-geographic.cz/detail/sul-nad-zlato-zabiji-casteji-nez-tabak-tvrdi-ve-skandinavii-44106/ - Sůl nad zlato? Zabíjí častěji než tabák, tvrdí ve Skandinávii
Literatura
- VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.
- DINICOLANTONIO, James. Pravda o soli (původním názvem: The Salt Fix: Why the Experts got All Wrong – and How Eating More Might Save Your Life). Překlad Jan Kozák. 1.. vyd. Brno: Jota, 2017. 287 s. ISBN 978-80-7565-235-5.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu chlorid sodný na Wikimedia Commons