Chlorid dusitý

Šablona:Infobox Chemická sloučenina Chlorid dusitý, též známý jako trichloramin, trichlornitrid nebo chlorodusík, je anorganická sloučenina se vzorcem NCl₃. Tato žlutá, olejovitá, štiplavě páchnoucí kapalina je nejrozšířenějším vedlejším produktem reakcí mezi deriváty amoniaku a chlorem (například v plaveckých bazénech při reakci moči plavců s chlorem, který se do vody přidává kvůli dezinfekci).

v čisté formě je NCl₃ vysoce reaktivní. V malých množstvím může vznikat při dezinfekci pitné vody monochloraminem, vyšší hladiny mohou dráždit sliznice.^[1] Chlorid dusitý vyráběný pod obchodní značkou Agene se používal k bělení a zrání mouky. Má stejný účinek jako slzný plyn, ale nikdy nebyl pro tento účel používán.^[2]

Příprava a struktura

Sloučenina se připravuje působením chloru na amonné soli, například dusičnan amonný:

4 NH₃ + 3 Cl₂ → NCl₃ + 3 NH₄Cl

Meziprodukty v této konverzi jsou chloramin a dichloramin (NH₂Cl, resp. NHCl₂).

Podobně jako amoniak, i NCl₃ má pyramidovou molekulu. Vzdálenosti N-Cl jsou 1.76 Å, úhly Cl-N-Cl 107°.^[3] Paulingovy elektronegativity jsou velmi podobné dusíku (3,04) a chloru (3,16).

Reakce

Oxidační číslo dusíku v NCl₃ se často uvažuje jako +3, atomy chloru pak mají oxidační číslo -1. Většina reaktivních vlastností je s tímto popisem konzistentní.

Chlorid dusitý je v horké vodě hydrolyzován na amoniak a kyselinu chlornou:

NCl₃ + 3 H₂O → NH₃ + 3 HOCl

Bezpečnost

Chlorid dusitý je nebezpečná výbušnina. Je citlivý na světlo, teplo a přítomnost organických sloučenin. Pierre Louis Dulong ho poprvé připravil v roce 1812; při dvou explozích přišel o dva prsty a oko. Následkem výbuchu NCl₃ byl dočasně oslepen Sir Humphry Davy, který proto zaměstnal jako svého spolupracovníka Michaela Faradaye. Belgičtí vědci ohlásili možné spojení mezi NCl₃ a vzestupem počtu případů astmatu u dětí, což nazvali hypotézou bazénového chloru jakožtou alternativu k hygienické hypotéze s těsnější příčinnou vazbou.^[4]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nitrogen trichloride na anglické Wikipedii.

↑ National Institute for Occupational Safety and Health. (2008, August). NIOSH eNews, 6(4). Retrieved August 27, 2008, from http://www.cdc.gov/niosh/enews/enewsV6N4.html
↑ George Clifford White: The handbook of chlorination and alternative disinfectants. 4th Edition, Wiley, 1999, ISBN 978-0-471-29207-4, p. 322
↑ Holleman, A. F.; Wiberg, E. "Inorganic Chemistry" Academic Press: San Diego, 2001. ISBN 0-12-352651-5.
↑ Bernard A, Carbonnelle S, de Burbure C, Michel O, Nickmilder M. Chlorinated pool attendance, atopy, and the risk of asthma during childhood. Environmental Health Perspectives. 2006, roč. 114, čís. 10, s. 1567–1573. Dostupné online. DOI 10.1289/ehp.8461. PMID 17035144.

Literatura

Jander, J. (1976). Adv. Inorg. Chem. Radiochem. 19: 2.
P. Kovacic, M. K. Lowery, K. W. Field. Chemistry of N-bromamines and N-chloramines. Chemical Reviews. 1970, roč. 70, čís. 6, s. 639. DOI 10.1021/cr60268a002.
Hartl, H.;, Schoner, J.; Jander, J.; Schulz, H. Structure of Solide Nitrogen-Trichloride (-125 °C). Zeitschrift für Anorganische und Allgemeine Chemie. 1975, roč. 413, čís. 1, s. 61–71. DOI 10.1002/zaac.19754130108.
Cazzoli, G.; Favero, P. G.; Dalborgo, A. Molecular-Structure, Nuclear-Quadruple Coupling-Constant and Dipole-Moment of Nitrogen Trichloride from Microwave Spectroscopy. Journal of Molecular Spectroscopy. 1974, roč. 50, čís. 1-3, s. 82. DOI 10.1016/0022-2852(74)90219-7.
Bayersdo, L.; Engelhar, U., Fischer, J.; Hohne, K.; Jander, J. Nitrogen-chlorine compounds: Infrared spectra and Raman spectra of nitrogen trichloride. Zeitschrift für anorganische und allgemeine Chemie. 1969, roč. 366, čís. 3-4, s. 169-. DOI 10.1002/zaac.19693660308.

Externí odkazy

(anglicky) OSHA - Nitrogen trichloride

[1] National Institute for Occupational Safety and Health. (2008, August). NIOSH eNews, 6(4). Retrieved August 27, 2008, from http://www.cdc.gov/niosh/enews/enewsV6N4.html

[2] George Clifford White: The handbook of chlorination and alternative disinfectants. 4th Edition, Wiley, 1999, ISBN 978-0-471-29207-4, p. 322

[3] Holleman, A. F.; Wiberg, E. "Inorganic Chemistry" Academic Press: San Diego, 2001. ISBN 0-12-352651-5.

[4] Bernard A, Carbonnelle S, de Burbure C, Michel O, Nickmilder M. Chlorinated pool attendance, atopy, and the risk of asthma during childhood. Environmental Health Perspectives. 2006, roč. 114, čís. 10, s. 1567–1573. Dostupné online. DOI 10.1289/ehp.8461. PMID 17035144.

[1]

[2]

[3]

[4]