Chlapec v pruhovaném pyžamu (film)

Chlapec v pruhovaném pyžamu
Původní název	The Boy in the Striped Pyjamas; The Boy in the Striped Pajamas
Země původu	Spojené státy americké; Spojené království
Jazyk	angličtina
Délka	93 minut
Žánr	historické drama
Předloha	Chlapec v pruhovaném pyžamu
Scénář	Mark Herman
Režie	Mark Herman
Obsazení a filmový štáb
Produkce	David Heyman
Hudba	James Horner
Kamera	Benoît Delhomme
Střih	Michael Ellis
Výroba a distribuce
Premiéra	12. září 2008; 7. listopadu 2008
Produkční společnosti	BBC Films; Heyday Films
Distribuce	Miramax Films
Tržby	40,4 mil. $
	Chlapec v pruhovaném pyžamu na ČSFD, Kinoboxu, FDb, IMDb; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chlapec v pruhovaném pyžamu (anglicky The Boy in the Striped Pyjamas, v USA pod názvem The Boy in the Striped Pajamas) je britsko-americké historické filmové drama z roku 2008 režiséra Marka Hermana, které vychází ze stejnojmenné knižní předlohy irského spisovatele Johna Boyne.^[2]

Ústředním tématem filmu je holokaust Židů během 2. světové války. Líčí příběh osmiletého chlapce, syna nacistického velitele koncentračního tábora, který se s otcem a rodinou přestěhoval do domu v blízkosti tábora, kde se i přes zákaz rodičů seznámí se stejně starým židovským chlapcem Šmuelem.

Herecké obsazení[editovat | editovat zdroj]

Vera Farmiga jako Elsa (matka)
David Thewlis jako Obersturmbannführer Ralf (otec)
Amber Beattie jako Gretel (sestra)
Asa Butterfield jako Bruno
Rupert Friend jako SS-Obersturmführer Kurt Kotler
David Hayman jako Pavel (starý židovský pomocník)
Jack Scanlon jako Šmuel (židovský chlapec z tábora)
Sheila Hancock jako Nathalie (babička)
Richard Johnson jako Matthias (děda)
Cara Horgan jako Maria (služebná)
Jim Norton jako Herr Liszt (učitel)

Děj[editovat | editovat zdroj]

Berlín. Osmiletý německý chlapec Bruno přiběhne domů a vidí, že probíhá velké stěhování. Otec Ralf, vojenský důstojník, pořádá rozlučkovou oslavu, neboť byl povýšen do hodnosti Obersturmbannführera a čeká na něj místo velitele koncentračního tábora. Na oslavě je poté přítomno mnoho hostů a celá rodina, dvanáctiletá sestra Gretel, matka Elsa, děda Matthias a babička Nathalie. Jediná babička dává najevo nesouhlas s pozicí svého syna (Brunova otce), trpce mu říká, že je to její vina, neboť díky ní si v dětství zamiloval uniformy. Ralf ji upozorní, že na takové nebezpečné řeči může jednou doplatit. Bruno je z představy stěhování rozmrzelý, protože přijde o své kamarády. Ve filmu jsou protřiženy kontrastujicí scény z násilného přesídlování jeho židovských sousedů. Celkově je úchvatně zachycena atmosféra Berlína té doby.

V novém domě se mu nelíbí, nemá si pořádně s kým hrát a do zahrady má zakázáno vstoupit. Poprvé se střetává s židovským pomocným personálem v domě a arogancí SS-Obersturmführera Kurta Kotlera vůči Židům. Bruno se domnívá, že koncentrační tábor (na který vidí z okna pokoje) je nějaká farma. Co mu nejde do hlavy, proč všichni nosí pruhovaná pyžama. Jeho zvědavost den ode dne sílí. Otec Brunovi a Gretel zajistí soukromého učitele, který chlapci zakáže číst dobrodružné romány a nutí mu antisemitsky a propagandisticky zaměřený třetí svazek dějepisného díla Deutscher Almanach 1921–1937. Matka Elsa je vůči Židům nedůvěřivá, ale uklidní se poté, co židovský majordomus Pavel (bývalý lékař) ošetří v její nepřítomnosti Bruna, který spadl z houpačky. Pavel si navíc bystře všiml chlapcovy zvídavosti a uhodl, že by si přál být průzkumníkem. Dvanáctiletá Gretel svádí Kotlera, kterému to lichotí. Matka si všimne, že dcera se mění, v pokoji má díky vlivu Kotlera a učitele Liszta vylepené plakáty SS. Hrůznost místa ji dojde v okamžiku, kdy se kouří z komínů spalovacích pecí a Kotler poznamená, že když se pálí Židé, tak to pořádně smrdí. Šokovaná Elsa si uvědomí, s kým žije. Od této chvíle se snaží manželovi odporovat. Bruno se odváží do blízkosti tábora a tajně se zde seznámí se stejně starým židovským chlapcem Šmuelem, kterému nosí jídlo. Společně si přes plot povídají a Brunovi se začíná pomalu rozpadat představa o chovatelské farmě. Díky vztahu se Šmuelem a starým Pavlem zůstává poměrně imunní vůči propagandě, kterou jej zásobuje Liszt. Jednoho dne je při jídle svědkem surového napadení Pavla Kotlerem, když mu rozlije skleničku s vínem. Kotler si na židovském starci vybil zlost, protože mu jeho nadřízený Ralf (otec Bruna) kladl nepříjemné otázky ohledně jeho vlastního otce. Kotler odpověděl, že s ním není v kontaktu, protože otec odešel do Švýcarska (Švýcarsko si zachovávalo neutralitu, kterou neporušilo ani nacistické Německo. Němci, kteří se z nesouhlasu s vládním programem uchýlili mimo hranice byli považováni za zrádce). Bruna zklamalo, že jeho otec Kotlera v bití nezastavil a začíná o něm pochybovat.

Později Bruno narazí v domě na Šmuela a je rád, že jej vidí. Nabídne mu jídlo. Za chvíli dovnitř vejde Kotler a obviní židovského hocha, že jídlo ukradl. Uhodí na něj a Šmuel řekne po pravdě, že jídlo dostal od Bruna. Nacistický důstojník křikne i na Bruna, který dostane strach a řekne, že to není pravda. Kotler odvádí Bruna pryč a Šmuelovi slíbí, že si to s ním vyřídí později. Bruno se za sebe stydí a několik dní marně čeká u plotu tábora na svého přítele. Ten se tam nakonec objeví a dokáže mu odpustit. Jde vidět, že nebyl ušetřen bití, má silně pohmožděné oko.

Po pohřbu babičky Nathalie, která zemřela během bombardování, otec na popud své manželky souhlasí s tím, aby odjela s dětmi k příbuzným. Mírně jej překvapí, že Bruno chce zůstat, když se mu zde předtím dlouho nelíbilo. Ale zůstává neoblomný. Gretel toto rozhodnutí vítá, předmět jejího zájmu Obersturmführer Kotler byl převelen na frontu a kamarádky zde žádné nemá. Bruno chce odčinit svou zradu vůči Šmuelovi, kterou stále cítí. Nabídne se, že pronikne do tábora a společně se vydají hledat Šmuelova otce, který je nezvěstný. Teprve v táboře vidí Bruno pravou podstatu věci, zesláblé a vyčerpané muže, ponižování a nelidskost ze strany německých strážců. Z jednoho z baráků jsou vyhnáni členy Sonderkommanda do plynové komory. V domě Elsa zjistí, že Bruno už si nehraje na svém místě a zalarmuje Gretel a služebnou Marii. Gretel si všimne vypadlého sendviče a pootevřeného okna do zadní zahrady. Elsa běží uvědomit manžela, který bere s sebou i vojáky se psem. Najdou místo, kudy se Bruno dostal do tábora. Bruno zatím stojí společně s ostatními nahý v plynové komoře, kde jim Sonderkommandos řekli, že je čeká sprcha. Voják SS v plynové masce sype dovnitř Cyklon B a vězni v panice začnou křičet a bušit na ocelové dveře. Ralf přiběhne v momentě, kdy jedovatý kyanovodík už otrávil všechny uvězněné včetně jeho syna Bruna. Matka klesne na kolena a zhroutí se. Film končí záběrem na ocelové dveře ztichlé plynové komory.

Citáty[editovat | editovat zdroj]

„Ale přece jsou i hodní Židé?“ (Bruno)

„Kdybys objevil hodného Žida, byl bys ten nejlepší průzkumník na světě.“ (učitel Liszt vyjadřuje všeobecně prosazovaný postoj k Židům ve Třetí říši.)