Chiron (planetka)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
2060 Chiron
 
Předběžné označení 1977 UB
Katalogové číslo 2060
Název Chiron
Objevena
Kdy 18. říjen 1977
Kde Observatoř Mt. Palomar
Kým C. T. Kowal
Elementy dráhy
(Ekvinokcium J2000,0)
Epocha 27. říjen 2007  UTC
2453200,5 JD
Velká poloosa 13,670 AU
2045 000 000 km
Excentricita 0,382
Perihel 8,449 AU
1263 000 000 km
Afel 18,891 AU
2826 000 000 km
Perioda (oběžná doba) 50,54 roku
18461,347 dne
Střední denní pohyb °/den
Sklon dráhyekliptice 6,931°
Délka vzestupného uzlu 209,24338°
Argument šířky perihelu 340,0103°
Střední anomálie 82,93079°
Průchod perihelem  UTC
 JD
Fyzikální vlastnosti
Absolutní hvězdná velikost 6,5
Odhadovaný průměr 132-152
Albedo 0,11
Hmotnost 2.4-3.0×1018 kg
Střední hustota 2,0 g/cm³

Planetka 2060 Chiron byla objevena 18. října 1977 astronomem C. T. Kowalem na kalifornské Observatoři Mt. Palomar (byla však zpětně nalezena i na předobjevových snímcích, jejichž historie sahá až do roku 1895). Její název pochází z řecké mytologie, kde toto jméno nosil kentaur Cheirón.

Chironova oběžná dráha (JavaApplet Orbit Viewer)

Chiron obíhá kolem Slunce po velmi excentrické dráze (perihel - 8,449 AU, afel - 18,891 AU) skloněné vůči ekliptice o 6,931° mezi Uranem a Saturnem, jehož dráhu kříží. Je prvním objeveným zástupcem planetek z takzvané skupiny kentaurů. Tyto objekty mají svůj původ v Kuiperově pásu, ale byly zachyceny gravitací velkých planet a dnes se pohybují po nestabilních excentrických drahách mezi vnějšími planetami sluneční soustavy.

To, co z Chirona udělalo unikátní těleso, byl však objev z roku 1988, kdy u něj astronomové nalezli slabý kometární obal (komu), která je typická pouze pro komety. Na to, aby byl Chiron kometárním jádrem má však příliš velký průměr (asi 150 km). Dnes je proto klasifikován jak jako planetka, tak jako kometa (je znám také pod svým kometárním označením 95P/Chiron).


Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]