Cherlen gol

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Cherlen gol
Řeka poblíž Öndörchánu
Řeka poblíž Öndörchánu
Základní informace
Délka toku 1 264 km
Plocha povodí 116 400 km²
Světadíl Asie
Pramen
Chentejské pohoří
Ústí
Arguň
Protéká
MongolskoMongolsko Mongolsko (Chentijský, Centrální, Východní ajmag), ČLRCHN ČLR (Vnitřní Mongolsko)
Úmoří, povodí
Tichý oceán, Amur
Kherlenrivermap.png
Mapa povodí řeky

Cherlen gol (mongolsky Хэрлэн гол, čínsky znaky 克鲁伦河) je řeka v Mongolsku (ajmagy: Chentijský, Centrální, Východní) a v ČLR (Vnitřní Mongolsko). Je 1 264 km dlouhá. Povodí má rozlohu 116 400 km².

Průběh toku[editovat | editovat zdroj]

Pramení jihovýchodních svazích pohoří Chentej. Na horním toku protéká úzkou lesnatou horskou dolinou, místy v soutěskách. Na středním a dolním toku teče v široké terasovité dolině. Koryto se vyznačuje množstvím ostrovů, jezer vzniklých ze starých ramen a bažinatých úseků. Ústí do jezera Chulun núr, kde dříve i končila. Od konce 20. století jezerem protéká a po spojení s Chaj-lar-che vytváří řeku Arguň. Horní terasy jsou pokryty suchou stepí, nižší loukami a stromovo-keřovými pobřežními porosty.

Města na řece[editovat | editovat zdroj]

Na řece leží v Mongolsku hlavní města dvou ajmagů Öndörchán (Chentijský ajmag) a Čojbalsan (Východní ajmag) a několik center somonů (Žavlchant, Bajan, Öndörchošú). V ČLR leží na řece město Xin Barag Youqi.

Vodní režim[editovat | editovat zdroj]

Vodnost řeky se v průběhu toku zmenšuje v důsledku vypařování a odebírání vody na zavlažování. Nejvyšší vodní stav je v létě a každý rok dochází k několika prudkým zvednutím hladiny v důsledku dešťů. Zamrzá od listopadu do dubna a to na některých místech až ke dnu.

Fauna[editovat | editovat zdroj]

Řeka je bohatá na ryby (sumci, kapři, tajmeni).

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu