Chełmno
Chełmno |
|||
|---|---|---|---|
 Mestwinova věž (Wieża Mestwina) postavená německými rytíři je nejstarší budovou města |
|||
|
|||
| poloha | |||
| zeměpisné souřadnice: | 53° 21′ s. š., 18° 25′ v. d. | ||
| nadmořská výška: | 75 m n. m. | ||
| časové pásmo: | SEČ/SELČ | ||
| stát: |  Polsko |
||
| vojvodství: |  Kujavsko-pomořské |
||
 |
|||
| rozloha a obyvatelstvo | |||
| rozloha: | 13,56 km² | ||
| počet obyvatel: | 20.417 (2006) | ||
| hustota zalidnění: | 1505 obyv. / km² | ||
| správa | |||
| starosta: | Mariusz Arkadiusz Kędzierski | ||
| oficiální web: | www.chelmno.pl | ||
| adresa obecního úřadu: | ul. Dworcowa 1 86-200 Chełmno |
||
| PSČ: | 86-200 | ||
Chełmno ([cheumno] česky zřídka Chlumno, německy Culm, Kulm, latinsky Culm) je polské město v kujavsko-pomořském vojvodství na dolním toku řeky Visly u soutoku s řekou Frybou. Historické centrum Chełmna leží na vysokém svahu, asi 1,5 km od Visly.
Obsah |
Dějiny [editovat]
Chełmno bylo už od raného středověku hradiště ležící na prastaré cestě spojující hradiště lužické kultury.
V 11. - 12. století Chełmno plnilo funkci zeměpanského hradu. V roce 1233 obdrželo městská práva, obnovená po požáře v roce 1251, která se stala vzorem lokace pro asi 200 měst východopomořských a mazovských. V této době bylo město známo pod názvem Kulm (latinsky Culm). V polovině 13. století bylo město přeneseno na současné místo a začal největší rozvoj města, které vstoupilo do Hanzy, nezískalo však tak velký význam jako Toruň. Po roce 1466 Chełmno zůstalo na základě toruňského míru v hranicích Královských Prus. V 18. století zaznamenalo Chełmno úpadek, v roce 1772 se dostalo do pruského záboru, od roku 1806 bylo ve Varšavském knížectví, od roku 1815 v Prusku (Velkoknížectví Poznaňské), a od roku 1817 v Západním Prusku.
Památky [editovat]
V Chełmnu se dochovalo pět ze sedmi kdysi existujících gotických kostelů, takřka nenarušené urbanistické uspořádání a téměř celé městské hradby, renesanční radnice a řada domů z 18. až 19. století.
Urbanistické uspořádání pochází patrně z období druhé lokace po roce 1251.
- Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie na jižní straně rynku, vybudován zřejmě v dvou fázích v letech 1280-1320
- Renesanční radnice přestavěná z gotické (13. století) v letech 1567-72 a 1584-96, s atikou, jedna z nejvýznamnějších renesančních památek v severním Polsku
- Kostel sv. Jakuba a sv. Mikuláše, trojlodní s obdélníkovým presbyteriem, postavený od konce 13. století do první čtvrti 14. století
- Kostel svatých apoštolů Petra a Pavla, gotický, původně dvojlodní, ve 14. století přestavěný na trojlodní (s velmi úzkou severní lodí), následně barokizován v 18. století. V původní podobě se zachovalo presbyterium.
- Klášterní komplex Milosrdných sester, dříve cisterciánek, později benediktýnek: kostel svatých Jana Křtitele a Evangelisty s bohatou vnitřní výzdobou z přelomu 16. a 17. století; klášter budovaný od třetí čtvrtiny 13. století do čtvrtiny století 14., přebudován na přelomu 16. a 17. století a v novogotickém stylu v 19. a 20. století, k nejstarším částem patří tzv. Mestwinova věž, zřejmě bývalá křižácká strážnice z první poloviny 13. století; v areálu kláštera se nachází rovněž bývalá Merseburská brána
- Kostel Svatého Ducha z let 1280 - 1290, zděný s dřevěnou klenbou, původně špitální kostel
- Kaple sv. Martina
- Grudziądzská brána z konce 13. století s přistavěnou kaplí (tzv. kaple Na Brance) ze 17. století
- Budova Akademie, barokní stavba přestavěná v 19. století
- Bývalá pošta z poslední čtvrtiny 17. století, přebudovaná v polovině 19. století a v roce 1911
- Mýtnice v klasicistním slohu přibližně z roku 1810
- Zbrojnice z roku 1811, přestavěna v roce 1885
- Dům Cywińských, gotický z 2. poloviny 13. století, přestavěn v roce 1570, později ve stylu klasicistním s renesanční sochařskou výzdobou
- Bývalá kasárna kadetů z roku 1776
- Staré sýpky, mj. na ulici Podmurna z přelomu 18. a 19. století
- Téměř kompletní obvod městských hradeb s baštami
Zdroj [editovat]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Chełmno na polské Wikipedii.
