Chełmno

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Chełmno
Mestwinova věž (Wieża Mestwina) postavená německými rytíři je nejstarší budovou města
Mestwinova věž (Wieża Mestwina) postavená německými rytíři je nejstarší budovou města
– znak
znak
– vlajka
vlajka
poloha
zeměpisné souřadnice:
nadmořská výška: 75 m n. m.
Časové pásmo: SEČ/SELČ
stát: Polsko Polsko
vojvodství: Kujavsko-pomořské vojvodství Kujavsko-pomořské
na mapě
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 13,56 km²
počet obyvatel: 20.417 (2006)
hustota zalidnění: 1505 obyv. / km²
správa
starosta: Mariusz Arkadiusz Kędzierski
oficiální web: http://www.chelmno.pl
adresa obecního úřadu: ul. Dworcowa 1
86-200 Chełmno
PSČ: 86-200

Chełmno ([cheumno] česky zřídka Chlumno, německy Culm, Kulm, latinsky Culm) je polské město v kujavsko-pomořském vojvodství na dolním toku řeky Visly u soutoku s řekou Frybou. Historické centrum Chełmna leží na vysokém svahu, asi 1,5 km od Visly.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Chełmno bylo už od raného středověku hradiště ležící na prastaré cestě spojující hradiště lužické kultury.

V 11.12. století Chełmno plnilo funkci zeměpanského hradu. V roce 1233 obdrželo městská práva, obnovená po požáru v roce 1251, která se stala vzorem lokace pro dalších asi 200 měst východopomořských a mazovských. V této době bylo město známo pod německým jménem Kulm (latinsky Culm). V polovině 13. století bylo město přeneseno na současné místo a začal největší rozvoj města, které vstoupilo do Hanzy, nezískalo však tak velký význam jako Toruň. Po roce 1466 Chełmno zůstalo na základě toruňského míru v hranicích Královských Prus. V 18. století zaznamenalo Chełmno úpadek, v roce 1772 se dostalo do pruského záboru, od roku 1806 bylo ve Varšavském knížectví, od roku 1815 v Prusku (Velkoknížectví Poznaňské), a od roku 1817 v Západním Prusku.

Památky[editovat | editovat zdroj]

V Chełmnu se dochovalo pět ze sedmi kdysi existujících gotických kostelů, takřka nenarušené urbanistické uspořádání a téměř celé městské hradby, renesanční radnice a řada domů z 18.19. století.

Urbanistické uspořádání pochází patrně z období druhé lokace po roce 1251.

  • Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie na jižní straně rynku, vybudován zřejmě v dvou fázích v letech 12801320
  • Renesanční radnice přestavěná z gotické (13. století) v letech 156772 a 158496, s atikou, jedna z nejvýznamnějších renesančních památek v severním Polsku
  • Kostel sv. Jakuba a sv. Mikuláše, trojlodní s obdélníkovým presbyteriem, postavený od konce 13. století do první čtvrti 14. století
  • Kostel svatých apoštolů Petra a Pavla, gotický, původně dvojlodní, ve 14. století přestavěný na trojlodní (s velmi úzkou severní lodí), následně barokizován v 18. století. V původní podobě se zachovalo presbyterium.
  • Klášterní komplex Milosrdných sester, dříve cisterciánek, později benediktýnek: kostel svatých Jana Křtitele a Evangelisty s bohatou vnitřní výzdobou z přelomu 16. a 17. století; klášter budovaný od třetí čtvrtiny 13. století do čtvrtiny století 14., přebudován na přelomu 16. a 17. století a v novogotickém stylu v 19. a 20. století, k nejstarším částem patří tzv. Mestwinova věž, zřejmě bývalá křižácká strážnice z první poloviny 13. století; v areálu kláštera se nachází rovněž bývalá Merseburská brána
  • Kostel svatého Ducha z let 12801290, zděný s dřevěnou klenbou, původně špitální kostel
  • Kaple sv. Martina
  • Grudziądzská brána z konce 13. století s přistavěnou kaplí (tzv. kaple Na Brance) ze 17. století
  • Budova Akademie, barokní stavba přestavěná v 19. století
  • Bývalá pošta z poslední čtvrtiny 17. století, přebudovaná v polovině 19. století a v roce 1911
  • Mýtnice v klasicistním slohu přibližně z roku 1810
  • Zbrojnice z roku 1811, přestavěna v roce 1885
  • Dům Cywińských, gotický z 2. poloviny 13. století, přestavěn v roce 1570, později ve stylu klasicistním s renesanční sochařskou výzdobou
  • Bývalá kasárna kadetů z roku 1776
  • Staré sýpky, mj. na ulici Podmurna z přelomu 18. a 19. století
  • Téměř kompletní obvod městských hradeb s baštami

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Zdroj[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Chełmno na polské Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]