Charles Stanhope, 3. hrabě z Harringtonu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Charles Stanhope, 3. hrabě z Harringtonu
Narození17. března 1753
Úmrtí5. září 1829 (ve věku 76 let)
Brighton
BydlištěElvaston Castle
Alma materEtonská kolej
Povolánívoják a politik
ChoťJane Stanhope, Countess of Harrington (od 1779)[1]
DětiCharles Stanhope, 4th Earl of Harrington[2]
Anna Russell
Leicester Stanhope, 5th Earl of Harrington
Charlotte Augusta Stanhope[2]
Caroline Anne Stanhope[2]
Lincoln Edwin Robert Stanhope[2]
… více na Wikidatech
RodičeWilliam Stanhope, 2nd Earl of Harrington a Caroline Stanhope, Countess of Harrington[2]
PříbuzníCharles Stanhope, Viscount Petersham[2] a Jane Conyngham, Marchioness Conyngham[2] (vnoučata)
Funkceposlanec 13. parlamentu Velké Británie (1774)
poslanec 14. parlamentu Velké Británie (1776–1779)
člen Sněmovny lordů
Člen irské Tajné rady
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Charles Stanhope, 3. hrabě z Harringtonu (Charles Stanhope, 3rd Earl of Harrington, 3rd Viscount Petersham, 3rd Baron Harrington) (17. března 17535. září 1829, Brighton, Anglie) byl britský generál a politik. Za napoleonských válek dosáhl hodnosti generála, uplatnil se také jako diplomat, kariéru zakončil jako vrchní velitel v Irsku.

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

Pocházel ze starobylého šlechtického rodu Stanhope, byl synem generála 2. hraběte z Harringtonu, po matce Caroline Fitzroy (1722–1784) byl bratrancem premiéra 3. vévody z Graftonu. Studoval v Etonu a od roku 1769 sloužil v armádě, zúčastnil se války proti USA, v hodnosti podplukovníka byl v roce 1777 pobočníkem generála Johna Burgoyna. V letech 1774 a 1776–1779 byl též členem Dolní sněmovny, v roce 1779 po otci zdědil rodové tituly a vstoupil do Sněmovny lordů.

Během napoleonských válek postupoval v armádních hodnostech, byl povýšen na generálmajora (1793), generálporučíka (1798) a generála (1803). V roce 1798 byl jmenován členem Tajné rady, byl mimořádným vyslancem v Berlíně (1805, 1806) a ve Vídni (1805). V letech 1806–1812 byl vrchním velitelem v Irsku a od roku 1806 též členem irské Tajné rady. Nakonec zastával čestnou hodnost guvernéra Windsoru (1812–1829).

S manželkou Jane Fleming (1755–1824) měl deset dětí. Rodové tituly zdědili postupně synové Charles Stanhope, 4. hrabě z Harringtonu (1780–1851), a Leicester Stanhope, 5. hrabě z Harringtonu (1784–1862), oba dosáhli v armádě hodnosti plukovníka. Další syn Lincoln Stanhope (1781–1849) byl generálmajorem. Dcera Anne (1783–1837) byla manželkou 7. vévody z Bedfordu, další dcera Charlotte (1793–1859) se provdala za 3. vévodu z Leinsteru.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Dostupné online. [cit. 2020-08-07]
  2. a b c d e f g Darryl Roger Lundy: The Peerage.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]