Charles Nungesser
| Charles Nungesser | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | Charles Eugène Jules Marie Nungesser |
| Narození | 15. března 1892 10. obvod |
| Úmrtí | 8. května 1927 (ve věku 35 let) Atlantský oceán |
| Povolání | pilot a voják |
| Ocenění | důstojník Řádu čestné legie Vojenská medaile Vojenský kříž Válečný kříž 1914–1918 Distinguished Service Cross |
| Rodiče | Eugène Nungesser |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Charles Eugene Jules Marie Nungesser (15. března 1892 – 8. května 1927) byl francouzský stíhací pilot, letecké eso a dobrodruh. Stal se třetím nejúspěšnějším francouzským stíhačem první světové války se 43 potvrzenými a 11 pravděpodobnými sestřely.[1]
Během války utrpěl velké množství zranění, ale vždy se v nejkratší možné době vracel k bojovému létání. Lékařská zpráva ke dni jeho vyřazení ze služby v roce 1919 obsahovala toto:
fraktura lebky, otřes mozku, vnitřní zranění (vícenásobné), pět zlomenin horní čelisti, dvě zlomeniny dolní čelisti, kus protiletadlového šrapnelu usazeného v pravé ruce, vykloubené koleno (levé i pravé), opětovné vymknutí levého kolene, střelné zranění na ústech, střelné zranění na uchu, atrofie (ztráta) šlach v levé noze, atrofie svalovin v lýtku, vykloubená klíční kost, vykloubené zápěstí, vykloubený pravý kotník, ztráta zubů, pohmožděniny příliš četné, než aby stáli za zmínku.
Během války získal mimo jiné tato vyznamenání: Médaille militaire, Légion d'honneur, francouzský Croix de Guerre, americký Distinguished Service Cross, britský Military Cross a belgický Croix de Guerre.
Po válce měl stejně jako mnoho dalších veteránů potíže se zařazením do života. Pokusil se založit leteckou školu, zkusil také štěstí u amerických filmových společností. A tam se začal zajímat o přelet Atlantiku – o něco podobného se ještě nikdo nepokusil a nedávno vypsaná Orteigova cena v hodnotě 25 000 dolarů stála za to.
Nungesser se vrátil do Francie a rozhodl se, že se pokusí o přelet Atlantického oceánu z Paříže do New Yorku. Ani on, ani jeho navigátor Francois Coli se sice oficiálně nezaregistrovali, ale měli za to, že potřebné papíry vyřídí až zpětně po příletu do New Yorku. Dvouplošník Levasseur P. L.8 pojmenovaný L’Oiseau Blanc (Bílý pták) s oběma letci zmizel 8. května 1927. I přes mezinárodní pátrací akci nebyly ani stroj, ani posádka nikdy nalezeny. O dva týdny později Charles Lindbergh přistál v Paříži a Francouzi mu přichystali bouřlivé uvítání, i když truchlili pro velice oblíbeného Nungessera.
Na základě pozdějších pátrání došli odborníci k tomu, že Levasseur Atlantik přelétl, ale havaroval v lesích na kanadsko-americké hranici. Jeden z lovců ohlásil, že slyšel, jak nad jeho domem přelétlo letadlo, které o něco později havarovalo. Jiný lovec zase tvrdil, že našel v bažině letecký motor. Pátrací výprava několik let poté našla dřevěné trosky, podobné částem trupu dvouplošníku. Nikdo ale dodnes nepřinesl důkazy, které by potvrdily, že Nungesser s Colim opravdu Atlantik přeletěli.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Charles Nungesser na Wikimedia Commons - (anglicky) Život C. Nungessera a profil jeho Nieuportu 17
- (anglicky) Francouzské eso C. Nungesser
- (anglicky) Charles Nungesser na theaerodrome.com
- Záhada letu bílého ptáka (Le Mystere de L'oiseau Blanc), francouzský dokument - ivysílání ČT
