Charles Leclerc d'Ostin

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Charles Leclerc

Charles Victoire Emmanuel Leclerc d'Ostin (17. března 1772 v Pontoise2. prosince 1802 na ostrově Tortuga) byl francouzský generál.

Leclerc d'Ostin, syn bohatého mlynáře vstoupil v 18 letech do armády a v roce 1792 byl praporem dobrovolníků zvolen poručíkem. V roce 1793 se stal již velitelem praporu a účastnil se bitvy u Fleurus (25. června 1794). Rozhodujícím okamžikem jeho kariéry byla jeho účast na prvním italském tažení Napoleona Bonaparte (1796-1797). Roku 1797 se stává brigádním generálem a roku 1798 slouží během tažení do Říma jako Berthierův náčelník štábu. Po návratu do Francie se stává vojenským guvernérem Lyonu. Významnou roli sehrál při státním převratu Napoleonově 18. brumaire (9. listopad 1799), když spolu s Muratem a Lefebvrem násilím vyklidili Radu pěti set a osobně chránili bratry Napoleona a Luciena Bonapartovy. Za to byl povýšen na divizního generála a dostal povolení ke sňatku s Napoleonovou krásnou, ale promiskuitní a naivní sestrou Paulinou. Roku 1800 velel pod Moreauem 2. divizi. Roku 1802 se stal velitelem expedice na Santo Domingo, kde potlačil povstání. Podlehl epidemii žluté zimnice na sousedním ostrově Tortuga. Jeho sestra Louisa-Aimée-Julie se stala druhou ženou slavného maršála Davouta.