Chameleon obrovský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxChameleon obrovský
alternativní popis obrázku chybí
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chondrata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaplazi (Reptilia)
Řádšupinatí (Squamata)
Podřádještěři (Sauria)
Čeleďchameleonovití (Chamaeleonidae)
Rodchameleon (Furcifer)
Binomické jméno
Furcifer oustaleti
(Mocquard, 1894)
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chameleon obrovský (Furcifer oustaleti) je největší druh chameleona, může dorůst délky i přes 70 cm.[2] V přírodě žije pouze na Madagaskaru, kde se vyskytuje na většině území ostrova.[3]Úmluvě o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin je zařazen do přílohy II.[4]

Popis

Tento chameleon má středně velkou hlavu s mohutnou, bočně stočenou přilbou, která je u samce větší než u samice.[5] Jako všichni chameleoni má i chameleon obrovský oční víčka srostlá, zůstává jen malý otvor na zornici, a velké oči se mohou pohybovat do všech stran a nezávisle na sobě. Tělo je bočně zploštělé, pokryté pravidelnými šupinami, hrdelní i hřbetní hřeben je jednořadý a tvořený šupinami kuželovitého tvaru. Silné nohy jsou zakončené prsty srostlými v klíšťky, které předních končetinách tvoří tři vnější a dva vnitřní prsty, na pánevních je tomu naopak. Prsty jsou opatřené silnými drápy. Ocas je dlouhý a ovíjivý. Samci dorůstají délky až 70 cm, v přírodě však byli pozorováni i delší jedinci. Samice je menší, kolem 50 cm dlouhá.[2]

Zbarvení je poněkud nevýrazné, zvláště u samců. Bývají jednobarevně šedí nebo hnědí s naznačenou kresbou, samice jsou zbarvené v odstínech šedé, hnědé, žluté, zelené nebo červené a jejich tmavší kresba je výraznější.[2]

Výskyt

Chameleon obrovský je endemit Madagaskaru, zde se vyskytuje na většině území až do nadmořských výšek 1300 m n. m.[3] Je to stromové zvíře, které dává přednost otevřeným nebo narušeným lesům a lesním okrajům. Obývá horskou savanu, opadavé suché lesy i deštné lesy, ale i zemědělskou krajinu a proniká i do těsné blízkosti lidí.[3]

Chování

Je to samotářské zvíře s denní aktivitou. Během dne se pomalu pohybuje po větvích a pátrá po kořisti, hmyzu a jiných bezobratlých i malých obratlovcích.[5] Ty lapá vystřelovacím jazykem. Predátory, hady a dravé ptáky, zastrašuje nadmutím těla a syčením s široce rozevřenou tlamou, v případě ohrožení také kouše.[5] Agresivní je také vůči ostatním jedincům svého druhu. Samec se samici dvoří kývavými pohyby. Samice, která není svolná k páření, varuje samce tmavým zbarvením těla a bočním kýváním. Je-li ochotná, na samcovu přítomnost nijak nereaguje a nechá ho přiblížit se.[2] Kopulace trvá asi 20 minut.[2] I po skončení páření se partneři snášejí, samice samce začne odhánět až na konci březosti, která trvá 40 dní.[2] Vejce samice klade do chodby vyhrabané v půdě nebo listové hrabance, může jich být až padesát.[2] Mláďata se líhnout za 210-280 dní, ihned po vylíhnutí jsou samostatná a pohlavně dospívají asi v jednom roce.[2]

Chov

Chameleona obrovského je možné chovat v dostatečně velkém teráriu nebo volně ve skleníku či zimní zahradě.[2] Společně je možné chovat pouze samce a samici v době páření, jinak je potřeba chovat je jednotlivě. Chovatelské zařízení musí být vybaveno silnými větvemi a odolnými rostlinami ke šplhání. Terárium se vytápí na 28-30 °C s mírným nočním poklesem.[2] K udržení vhodné vlhkosti vzduchu je třeba rosení každý druhý den, vodu z listů rostlin chovaní chameleoni také pijí. Samice potřebují ke snůšce minimálně 30 cm vysokou vrstvu substrátu.[2]

V zajetí se chameleon obrovský krmí cvrčky, sarančaty, šváby, larvami brouků (Zoophobas spp., mouční červi), ptačími i myšími holátky či hlemýždi. Kromě vody, kterou olizují z listů, se napájí pipetou.[2]

Je chovancem zoologické zahrady v Praze a v Plzni.

Fotogalerie

Odkazy

Reference

  1. Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03]
  2. a b c d e f g h i j k l KRAUS, Richard; KOCIÁN, Miroslav. Příručka pro teraristy: chameleoni a gekoni. Frenštát pod Radhoštěm: POLARIS, 1998. 223 s. ISBN 80-85911-38-8. Kapitola Popis rodů a druhů, s. 71. 
  3. a b c Jenkins, R.K.B., Andreone, F., Andriamazava, A., Anjeriniaina, M., Brady, L., Glaw, F., Griffiths, R.A., Rabibisoa, N., Rakotomalala, D., Randrianantoandro, J.C., Randrianiriana, J., Randrianizahana , H., Ratsoavina, F. & Robsomanitrandrasana, E. Furcifer oustaleti [online]. IUCN Red List of Threatened Species, 2011 [cit. 2012-11-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Appendices I, II and III [online]. CITES, rev. 25.9.2012 [cit. 2012-11-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b c BURNE, David. Zvíře. Překlad RNDr. Jiří Šmaha. Praha: Euromedia group - Knižní klub, 2001. 624 s. ISBN 80-242-0862-8. S. 105. 

Literatura

  • BURNE, David. Zvíře. Překlad RNDr. Jiří Šmaha. Praha: Euromedia group - Knižní klub, 2001. 624 s. ISBN 80-242-0862-8. 
  • KRAUS, Richard; KOCIÁN, Miroslav. Příručka pro teraristy: chameleoni a gekoni. Frenštát pod Radhoštěm: POLARIS, 1998. 223 s. ISBN 80-85911-38-8. 

Externí odkazy