Chajim Perelman

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Chajim Perelman (20. května 191222. ledna 1984) byl polsko-belgický filozof a právní teoretik.

Narodil se ve Varšavě, od roku 1925 však jeho rodina žila v Belgii. Na bruselské univerzitě se stal doktorem práv, doktorem filozofie a profesorem logiky a metafyziky.

Za jeho klíčovou práci je považována kniha Traité de l'argumentation z roku 1958, která je zakladatelským dílem takzvané Nové rétoriky. Perelman se zde přihlásil k tradici oboru rétoriky, která byla přerušena zhruba v 16. století. Rozvíjí ji do teorie argumentace. Mluvené slovo je vždy určeno posluchačem, slovo filozofie tzv. "univerzálním posluchačstvem" (auditoire universel), čímž je zásadně determinováno.

Perelman rozlišil čtyři druhy argumentačních technik:

  • kvazilogické argumenty - spor, neslučitelnost, identita, definice, analytičnost, tautologie, formální spravedlnost, reciprocita, tranzitivnost, inkluze, rozdělení, srovnávání, oběť, pravděpodobnost
  • argumenty zdůvodňující strukturu skutečnosti - příklad, ilustrace, model, antimodel, analogie, metafora
  • sekvenční spojení - příčina, účinek, důsledek, prostředek, cíl, motiv
  • koexistenční spojení - osoba, jednání, skupina, reprezentant

Ve filozofii je klíčovou argumentační technikou rozklad pojmů v protikladné dvojice.

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

  • De la justice (1945)
  • Rhétorique et philosophie (1952)
  • Traité de l'argumentation (1958)
  • La nouvelle rhétorique (1958)
  • Justice et raison (1963)
  • Logique et argumentation (1968)
  • Le champ de l'argumentation (1970)
  • Logique juridique - nouvelle rhétorique (1976)
  • L'Empire rhétorique (1977)
  • Le Raisonnable et le déraisonnable en droit (1984)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • NIDA-RÜMELIN, Julian: Slovník současných filozofů, Praha, Garamond 2001. ISBN 80-86379-29-9
  • BOUCHARD, G.: La Nouvelle rhétorique: Introduction a l'oeuvre de Chaim Perelman, Quebec 1980.