Chajim Guri

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Chajim Guri
חיים גורי
Chajim Guri v roce 2005.
Chajim Guri v roce 2005.
Narození 9. října 1923 (90 let)
Tel Aviv, Britský mandát Palestina
Alma mater Hebrejská univerzita
Sorbonna
Ocenění Bialikova cena, Izraelská cena

„Kdy jsme, přátelé, zažili naposled mír? Půda je nenasytná. Kolik ještě hrobů, kolik ještě rakví bude potřeba, dokud nezačne sama křičet – dost, dost![1]

Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chajim Guri (hebrejsky: חיים גורי, v anglickém přepise Haim Gouri; * 9. října 1923, Tel Aviv) je izraelský básník, spisovatel, novinář a filmový dokumentarista.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Tel Avivu ještě za dob britské mandátní Palestiny. Po studiu na zemědělské škole Kadoorie vstoupil do elitních úderných jednotek Palmach. Roku 1947 byl poslán do Maďarska, kde pomáhal přeživším holocaustu s jejich cestou do mandátní Palestiny. Po vzniku Izraele se zúčastnil výcviku výsadkářů ve Stráži pod Ralskem v tehdejším Československu.[2] Během izraelské války za nezávislost byl zástupcem velitele Negevské brigády, která spadala pod Palmach.[3] Po válce studoval literaturu na Hebrejské univerzitěJeruzalémě a na SorbonněPaříži. Jako novinář pracoval v deníku la-Merchav a později v Davaru. Uznání se mu dostalo za jeho zpravodajské pokrytí soudního procesu s Adolfem Eichmannem z roku 1961.[3]

Je ženatý a se svou ženou Alizou žije v Jeruzalémě.[4]

Literární kariéra[editovat | editovat zdroj]

Guriho první báseň s názvem Sea Voyage (doslova „Mořská cesta“) se objevila roku 1945 v Mišmaru, který vedl Avraham Šlonsky. Jeho první sbírka básní s názvem Flowers of Fire (doslova „Květiny ohně“) vyšla po izraelské válce za nezávislost v roce 1949.

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

  • V roce 1974 získal film The 81st Blow, ke kterému Guri napsal scénář, a jenž koprodukoval a spolurežíroval, nominaci na Oscara v kategorii Nejlepší celovečerní dokumentární film. Je součástí trilogie filmů s tématikou holocaustu, která dále zahrnuje filmy The Last Sea a Flames in the Ashes.[5]
  • V roce 1975 mu byla udělena Bialikova cena za hebrejskou literaturu[6] a v roce 1988 získal Izraelskou cenu za hebrejskou poezii.[7] Ta je udílena od roku 1953 a patří mezi nejvyšší izraelská státní vyznamenání. V roce 1998 byl vyznamenán cenou Uri Cvi Greenberga.[4]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Poezie[editovat | editovat zdroj]

  • Flowers of Fire, Years of Fire (1949)
  • Poems of the Seal (1954)
  • Compass Rose (1960)
  • Movement to Touch (1968)
  • Gehazi Visions (1974)
  • The Eagle Line (1975)
  • Words in My Love-Sick Blood (vybrané básně v anglickém překladu). Detroit: Wayne State University, 1996, ISBN 0-8143-2594-7.
  • The Poems, 2 svazky (1998)

Fikce[editovat | editovat zdroj]

  • The Chocolate Deal (1965). Anglický překlad: New York: Holt, Rinehart & Winston, 1968, ISBN 1-125-15196-X. Detroit: Wayne State University Press, 1999, ISBN 0-8143-2800-8.
  • The Crazy Book (1971)
  • The Interrogation, The Story of Reuel (1980)

Beletrie[editovat | editovat zdroj]

  • Facing the Glass Booth: the Jerusalem Trial of Adolf Eichmann (1962). Anglický překlad: Detroit: Wayne State University, 2004, ISBN 0-8143-3087-8.
  • Pages of Jerusalem (1968)

Dokumentární filmy[editovat | editovat zdroj]

  • The 81st Blow (ha-Maka Hašmonim ve-Echad, 1974), distribuovaný s anglickými titulky organizací American Federation of Jewish Fighters, Camp Inmates and Nazi Victims
  • The Last Sea (ha-Jam ha-Aharon, 1980)
  • Flames in the Ashes (Pnej Hamered, 1985)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Haim Gouri na anglické Wikipedii.

  1. GILBERT, Martin. Izrael: Dějiny. Praha : BB Art, 2002. 668 s. ISBN 80-7257-740-9. S. 411.  
  2. Přítel Izrael [online]. Česká televize, 2007-11-19, [cit. 2011-09-18]. Dostupné online.  
  3. a b ELIAHU, Eli. First-person plural [online]. Haaretz, 2009-04-17, [cit. 2010-11-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b PATTERSON, David. Encyclopedia of Holocaust Literature. Westport : Greenwood Publishing Group, 2002. 263 s. Dostupné online. ISBN 978-1573562577. S. 60-62. (anglicky) 
  5. Israeli Holocaust Trilogy [online]. The National Center for Jewish Film, [cit. 2010-11-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. List of Bialik Prize recipients 1933-2004 [PDF]. Město Tel Aviv, [cit. 2010-11-12]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  7. Israel Prize Recipients from its Conception [online]. Ministerstvo školství Státu Izrael, [cit. 2010-11-12]. Dostupné online. (hebrejsky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]