Chřapáč

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Chřapáč

Chřapáč kadeřavý (Helvella crispa)
Chřapáč kadeřavý (Helvella crispa)
Vědecká klasifikace
Říše: houby (Fungi)
Oddělení: houby vřeckovýtrusé (Ascomycota)
Řád: Kustřebkotvaré (Pezizales)
Čeleď: chřapáčovité (Helvellaceae)
Rod: chřapáč (Helvella)
L., 1753
Druhy

Chřapáč (Helvella) je rod vřeckovýtrusých hub z čeledi chřapáčovité (Helvellaceae) patřící do řádu kustřebkotvaré (Pezizales).

Nomenklatura[editovat | editovat zdroj]

Rodu Helvella v latinské taxonomii odpovídá český rod chřapáč. Tento rod však bývá v české taxonomii často dělen do tří rodů:

  • Chřapáč – většina hub rodu Helvella má v češtině tento druhový název.
  • Kališník – druhy s miskovitým kloboukem a žebernatým třeněm, např. kališník obecný.
  • Stopečka – drobné „chlupaté“ druhy s miskovitým kloboukem, např. stopečka pýřitá.

Běžně jsou používány jak názvy např. chřapáč obecný a chřapáč pýřitý, tak synonyma těchto názvů kališník obecný a stopečka pýřitá.

V 19. století a na počátku 20. byl český název chřapáč užíván i pro současný rod ucháč. Český mykolog Jan Bezděk v roce 1901 doporučil používat označení chřapáč pouze pro rod Helvella, zatímco pro rod Gyromitra zavedl název ucháč, které převzal z Krejčího spisů jakožto lidové označení.[1] Naopak na Křivoklátsku, Karlštejnsku, Unhošťsku a na pražských trzích byly ucháče nazývány chřapáči ještě v polovině 20. století.[2] Mykolog František Smotlacha vysvětloval souvislost názvu chřapáč s křehkostí těchto hub, které se při manipulaci snad „nachřápnou“.[2]

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Chřapáče jsou houby spíše středního či drobného vzrůstu, plodnice je tvořena kloboukem nesoucím na svém povrchu thecium (výtrusorodé rouško), a kratším či delším třeněm. Jednotlivé druhy se od sebe tvarem a barvou často dosti liší, i vnitrodruhová variabilita bývá vysoká.

Klobouk je zpravidla nepravidelně zprohýbaný, hrbolkatý a zkroucený, většinou laločnatého, sedlovitého nebo miskovitého tvaru. Třeň je buď podélně výrazně žebrovaný a žilnatý (lacunosní), nebo je válcovitý a hladký, případně drobně chlupatý. Dužnina klobouku je velmi tenká, chrupavčitá, ale křehká a velmi lámavá.

Mikroksopické znaky[editovat | editovat zdroj]

Výtrusorodé rouško na vnější straně klobouku je tvořeno protáhlými unitunikátními vřecky až 300 μm dlouhými, mezi nimi se vyskytují nitkovité parafýzy. Ve vřecku je uloženo 8 výtrusů, víceméně elipsoidních, bezbarvých.[3][4][5]

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Chřapáče jsou spíše nehojné až vzácné houby, ekologie se liší druh od druhu, typickými místy výskytu jsou však listnaté lesy či okraje cest.

Použití[editovat | editovat zdroj]

Jako jedlé druhy bývají uváděny chřapáč kadeřavý, chřapáč obecný a chřapáč jamkatý.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. BEZDĚK, Jan. Houby jedlé a jim podobné jedovaté. Praha : vlastním nákladem, 1901. 225 s. S. 196.  
  2. a b SMOTLACHA, František. Atlas hub jedlých a nejedlých. Praha : Melantrich, 1947. 297 s. S. 138.  
  3. KALINA, Tomáš; VÁŇA, Jiří. Sinice, řasy, houby, mechorosty a podobné organismy v současné biologii. Praha : Karolinum, 2010. ISBN 978-80-246-1036-8.  
  4. BERAN, Miroslav; HOLEC, Jan. Přehled hub střední Evropy. Ilustrace Bielich. Praha : Academia, 2012. 624 s. ISBN 978-80-200-2077-2.  
  5. PILÁT, Albert. Naše houby. Ilustrace Otto Ušák. Praha : Orbis, 1952. 335 s.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ŠEBEK, Svatopluk. Naše chřapáčovité a smržovité houby. Poděbrady : Oblastní muzeum v Poděbradech, 1973. S. 21-27.  
  • BOROVIČKA, Jan; MAROUNEK, Dalibor. Chřapáče hojné i vzácné. In BOROVIČKA, Jan. Mykologický sborník. Praha : Česká mykologická společnost, 2010-12. ISSN 0374-9436. S. 68-74.
  • HAGARA, Ladislav; ANTONÍN, Vladimír; BAIER, Jiří. Velký atlas hub. Praha : Ottovo nakladatelství, 2006. ISBN 978-80-7360-334-2.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Lokální šablona odkazuje na jinou kategorii Commons než přiřazená položka Wikidat: