Cetinje
| Cetinje Цетиње | |
|---|---|
 | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 42°23′36″ s. š., 18°55′19″ v. d. |
| Nadmořská výška | 650 m n. m. |
| Stát |  Černá Hora |
  Cetinje | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 910 km² |
| Počet obyvatel | 15 137 |
| Hustota zalidnění | 16,6 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Milovan Janković |
| Oficiální web | www |
| PSČ | 81250 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Cetinje (srbsky Цетиње) je město, které se nachází v jižní části Černé Hory, 35 km jihozápadně od hlavního města Podgorica. Má okolo 17 000 obyvatel. Do roku 1918 to bylo hlavní město starého Černohorského knížectví a poté království; v rámci Jugoslávského království pak alespoň správní sídlo Zetské bánoviny.
Svůj význam si město získalo v časech nezávislé Černé Hory, kdy mělo statut hlavního města, sídlili zde vládci země z dynastie Petrovićů-Njegošů, diplomatická zastupitelství cizích států a hlavní černohorské kulturní i církevní instituce. Po začlenění do Jugoslávie ztrácela Cetinje svou důležitost, významnější průmysl se tu nikdy nerozvinul a město se postupně stávalo „městem-muzeem“. Po přestěhování hlavního města do Podgorice (v červenci 1946) nastala definitivně éra stagnace; po obnovení černohorské nezávislosti (2006) se uvažuje, že se některé státní orgány přesunou do Cetinje zpět, aby došlo k oživení města a byl zdůrazněn jeho historický význam.
Historie
Oblast Cetinje byla osídlena již v době kamenné, což dokazují nálezy v nedaleké jeskyni Lipska pečina. Město samotné vzniklo v 15. století a bylo pojmenováno podle řeky Cetina. V roce 1482 se zde usídlil legendární vůdce Černohorců Ivan Crnojević poté, co jej Turci vytlačili do hor. Turci město třikrát obsadili, v letech 1683, 1714 a 1765, nikdy se jim tu však nepodařilo zůstat déle. V roce 1484 zde Ivan Crnojević nechal zbudovat klášter věnovaný Panně Marii. Ulcinj se stal sídlem pravoslavných metropolitů, kteří tu sídlí dodnes. Ze starého kláštera ale zbyly jen ruiny. Jeho nástupce Đorđe Crnojević nainstaloval v klášteře Obod v městě Rijeka Crnojevićova první balkánskou tiskárnu, která byla vyrobena v Benátkách a velmi obtížně přepravena. V roce 1493 zde byla vytištěna první kniha. V roce 1896 byla otevřena první čítárna.
Za vlády krále Nikoly I. na začátku 20. století tu došlo k velkému rozvoji, vznikl například první hotel. Za časů Jugoslávie se však hlavní město Černé Hory přesunulo do Podgorice, z významných budov se tak stala muzea, v dnešní době turisty navštěvovaná. V 19. století vrostl vliv Cetinje poté, co Petar II. Petrović Njegoš úspěšně spojil 35 kmenů a vytvořil tak černohorský stát. Je pochován v mauzoleu na vrcholku hory Jezerski vrh v národním parku Lovćen.
Turistika
Po druhé světové válce bylo město velmi zanedbáváno. Město bylo rozvíjeno jako průmyslové centrum, průmysl zde ovšem ztroskotal po zhroucení socialistického hospodářství.
Cetinje je na rozdíl od přímořských letovisek Budva a Kotor především atraktivní jako kulturní a duchovní centrum Černé Hory a hraje tak důležitou roli v dějinách Černé Hory.
Cetinje má mnoho zajímavých míst, mezi kterými jsou např. Cetinjský klášter, kostel Vlaška (postavena v roce 1450), Biljarda, četná muzea, Zetski dom královského divadla a historické zahraničních ambasády. Nejvýznamnější budovou je v Cetinje černohorský královský palác Nikoly I., dnes národní muzeum.
Královská hrobka v Cetinje zahrnuje ostatky některých členů bývalé černohorské královské rodiny, mj. i krále Nikoly a královny Mileny.
S privatizací „Grand Hotelu“ a přemístění některých správních úřadů z Podgorice se očekává, že se Cetinje zotaví ze zaostalosti, aby se stala významným bodem zájmu cestovního ruchu na mapě Černé Hory.
Budovy bývalých ambasád
V dobách monarchie zde byla spousta mezinárodních velvyslanectví - např. italsko, francouzské, ruské, srbské, rakousko-uherské, britské, bulharské,španělské a další.
- Zámeček ruské ambasády je v současnosti sídlem akademie výtvarného umění
- v budově francouzské, rakousko-uherské a italské ambasády se nachází knihovny
- Budova britské ambasády hostí hudební akademii
Kultura
Cetinje byla kulturní a vzdělávací centrum Černé Hory po dobu pěti století. Existuje zde pět státních institucí: Đurđe Crnojevićova Hlavní Národní knihovna, Černohorské Národní muzeum, Archiv Černé Hory, Státní Ústav pro uchování kulturního dědictví a Zetski Dom - černohorské královské národní divadlo. Nejstarší - a kdysi nejdůležitější - kulturní instituce ve městě je klášter v Cetinje.
Ve městě se také nachází budovy Akademie múzických umění, Fakulta drama a Fakulta výtvarných umění - přední fakulty Univerzity Černé Hory.
Doprava
Cetinje je připojena k Podgorice a Budvě přes silnici M2.3. Obě města jsou cca 30 km od Cetinje. K dispozici je také historická silnice do Kotoru, která není vysoce kvalitní, ale nabízí úžasný výhled na Boku Kotorskou.
Mezinárodní letiště v Tivatu je 50 km vzdálené a vedou z něj pravidelné lety do Bělehradu a Curychu a jsou zde i pravidelné charterové lety.
Mezinárodní letiště Golubovci v Podgorice je vzdálené 55 km a provozuje pravidelné linky do významných evropských destinací po celý rok.
Sport
- FK Lovćen Cetinje – fotbalový klub[1]
Odkazy
Reference
- ↑ Profil klubu na Weltfussballarchiv.com (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Cetinje na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- visit-montenegro.com
- photo-montenegro.com
