Cesmína modrá
 Cesmína modrá | |
|---|---|
 Kvetoucí cesmína modrá | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | cesmínotvaré (Aquifoliales) |
| Čeleď | cesmínovité (Aquifoliaceae) |
| Rod | cesmína (Ilex) |
| Binomické jméno | |
| Ilex × meserveae S.Y.Hu, 1970 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Cesmína modrá (Ilex × meserveae) je stálezelený keř s tmavě zelenými ostnitými listy. Je to kříženec vypěstovaný ve Spojených státech a je používán i v ČR jako okrasná dřevina.
Charakteristika[editovat | editovat zdroj]
Cesmína modrá je stálezelený keř dorůstající výšky 1 až 2 metry. Letorosty jsou hranaté a červenavé. Listy jsou střídavé, podlouhlé až eliptické, 2,5 až 6,5 cm dlouhé, na líci tmavě modrozelené, slabě svraskalé a lesklé, s mírně vmáčklou žilnatinou. Čepel listů je měkce ostnitá, na každé straně se 4 až 8 zuby. Květy jsou čtyřčetné. Plody jsou kulovité, červené nebo žluté, až 10 mm velké peckovice.[1][2]
Tato cesmína byla vyšlechtěna v 50. letech v USA křížením cesmíny ostrolisté (Ilex aquifolium) a cesmíny vrásčité (Ilex rugosa) a pojmenována po své šlechtitelce, paní F. L. Meserve.[1]
Využití[editovat | editovat zdroj]
Cesmína modrá je po cesmíně ostrolisté nejčastěji pěstovaným druhem cesmíny. Kultivarů není mnoho. Některé kultivary mají tmavě modrozelené listy, např. 'Blue Prince'.[2]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b KOBLÍŽEK, J. Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků. 2. vyd. Tišnov: Sursum, 2006. ISBN 80-7323-117-4.
- ↑ a b Dendrologie online: Ilex × meserveae [online]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu cesmína modrá na Wikimedia Commons 
Taxon Ilex × meserveae ve Wikidruzích
