Cerdikovci
Wessexové | |
---|---|
Země | Wessex, Anglie |
Tituly | král Wessexu, král Anglie |
Zakladatel | Cerdic z Wessexu |
Rok založení | 519 |
Konec vlády | 1066 |
Poslední vládce | Eduard III. Vyznavač |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Wessexové, známí také jako Cerdikovci byla dynastie, která vládla anglosaskému království na jihozápadě Anglie známému jako Wessex. Rod byl u moci od 6. století (zakladatelem byl Cerdic z Wessexu) až do sjednocení anglických království. Pro rané období je termín Wessex ahistorický; ve skutečnosti byli Cerdikovci původně králi saského kmenového uskupení Gewisů s titulem GEVVISSÆ CYNING, latinsky REX GEVVISSÆ, ze kterého se království Wessex až vyvinulo. Titul král Wessexu (VVESTSEAXNA CYNING, latinsky REX SAXONVM OCCIDENTALIVM) je poprvé doložen až ze druhé vlády krále Cenwalha (648-674). Data, osobní vazby a události z období raných králů Wessexu až po krále Egberta jsou nejisté a mnohdy předmětem diskuzí mezi historiky. Nicméně Egbertem počíná nezpochybněná nepřerušená pokrevní linie anglických/britských králů/královen až po současnou Windsorskou dynastii a její zatím poslední panovnici, královnu Alžbětu II.[1]
Zástupci rodu se v době od panování Alfréda Velikého, tedy roku 871, do vlády Edmunda II. (1016) stali vládci celé Anglie. Toto období britských ostrovů je známo jako anglosaské, ačkoliv vláda anglosaských králů byla často narušována dánskými panovníky z oblasti Danelaw. Sven Vidlí vous pro sebe zabral v letech 1013 a 1014 anglický trůn. Sven a jeho pokračovatelé vládli Anglii do roku 1042. Mezi lety 1042 a 1066 nastala znovu doba vlády anglosaských králů. Posledním králem z roku Wessexů byl Eduard III. Vyznavač.
V bitvě u Hastingsu v roce 1066 se rozhodlo o tom, že králové Anglie budou nadále Vilém I. Dobyvatel a jeho potomci. Anglosaský pokus o návrat k domácímu panovníkovi (Edgar Ætheling) byl neúspěšný. Edgarova neteř Matylda Skotská se provdala za Vilémova syna Jindřicha I., čímž dočlo ke spojení obou rodů.
Literatura
- Stephen Friar and John Ferguson (1993), Basic Heraldry, W. W. Norton & Company, ISBN 978-0-393-03463-9
- NAISMITH, Rory. The Origins of the Line of Egbert, King of the West Saxons, 802–839. English Historical Review. 2011, s. 1–16. DOI 10.1093/ehr/ceq377.
Reference
- ↑ MONTAGUE-SMITH, Patrick W. [s.l.]: PITKINS, 1957. S. 6-20. (anglický)