Ceny pro Velkého bratra

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Ceny pro Velkého bratra (Big Brother Awards, český organizátor užívá též název Soutěž o největšího slídila) je soutěž, v níž jsou vybírány subjekty, které nejvíce narušily soukromí lidí, zejména novými technologiemi. Aktuálními tématy jsou ochrana soukromí při cestování, používání čipů, počítačů a kamerových systémů a soukromí lidského těla. Účel soutěže je zejména osvětový: tedy upozornit veřejnost na způsoby, jakými bývá soukromí narušováno. Název má soutěž podle postavy Velkého bratra z Orwellova románu 1984.

Kdokoliv z veřejnosti může do soutěže nominovat jak úřady, tak firmy. Odborná porota pak vybírá „vítěze“ v několika kategoriích. První ročník se konal roku 1998 ve Velké Británii, postupně se přidávají další národní soutěže, do roku 2007 již proběhla alespoň jednou ve 14 evropských zemích a 5 mimoevropských, v roce 2007 byla poprvé vyhlášena i mezinárodní soutěž. V České republice národní soutěž organizuje občanské sdružení Iuridicum Remedium (IuRe) od roku 2005, v roce 2007 proběhl třetí ročník. Vítěz je v české soutěži vyhodnocován v osmi kategoriích:

  • Největší firemní slídil (pro komerční firmy)
  • Největší úřední slídil (pro státní instituce)
  • Dlouhodobé porušování lidského soukromí (pro soukromé firmy nebo státní instituce)
  • Nebezpečná nová technologie
  • Právní norma Velkého bratra
  • Slídil mezi národy
  • Výrok Velkého bratra
  • Počin na ochranu soukromí (jediná pozitivní cena)

Národní verze soutěže[editovat | editovat zdroj]

Evropa:

Mimoevropské:

Mezinárodní soutěž: Montreal (Kanada) 2007

Česká republika[editovat | editovat zdroj]

Pořádá občanské sdružení Iuridicum Remedium (IuRe).

2005[editovat | editovat zdroj]

Ceny byly předávány 28. října 2005 v Divadle Na zábradlí.

  • Největší firemní slídil: Tesco a. s., za pravděpodobné zavádění RFID čipů do zboží, umožňujícího sledovat pohyb zákazníka bez jeho vědomí, za případ sledování zákaznic v převlékací kabině bezpečnostní kamerou,
  • Největší úřední slídil: hlavní město Praha za masivní podporu kamerových systémů budovaných od roku 1998, aniž by existovala zákonem daná pravidla pro archivaci a využívání záznamu z nich.
  • Dlouhodobé porušování lidského soukromí: Czech Credit Bureau, provozující databáze jednotlivců, kteří čerpají nějaký úvěr či půjčku, včetně těch, kteří řádně splácejí. Do databází má přístup 19 bank a mnoho leasingových společností a provozovatelů splátkového prodeje. Fyzicky je databáze umístěna v Itálii. ÚOOÚ při šetření neshledal závady, protiústavní novela zákona o bankách legalizující podobnou praxi byla po roce zrušena.
  • Nebezpečná nová technologie: Zavedení biometrických údajů do cestovních dokladů, s možností jejich čtení neoprávněnými subjekty bez vědomí občana.
  • Právní norma Velkého bratra: Národní akční plán boje proti terorismu (aktualizované znění pro roky 2005–2006), předložil ministr vnitra ČR František Bublan: možnost odposlechu bez soudního povolení, pravomoc nahlížet do zdravotnické dokumentace a permanentní přístup do informačních systémů veřejné správy; pravomoc vypnout síť mobilních telefonů.
  • Slídil mezi národy: Evropská komise za návrh směrnice a rámcového rozhodnutí o tzv. data retention, ukládající telekomunikačním operátorům a internetovým provozovatelům uchovávat až tři roky údaje o všech telefonních hovorech, SMS, e-mailech a navštívených webových stránkách.
  • Výrok Velkého bratra: Jiří Kolář, policejní prezident, za výrok: „Já vedu rozhovory a ať si je každý odposlouchává, jak chce. Když si je člověk jistý, že nic nespáchal, může mu to být jedno.“
  • Počin na ochranu soukromí: Šifrovací program PGP.

2006[editovat | editovat zdroj]

Výsledky byly vyhlášeny 30. října 2006 v divadle Alfred ve dvoře.

Členy poroty byli: Petr Jakubíček (organizace Generation Europe), Karel Neuwirt (bývalý předseda Úřadu pro ochranu osobních údajů), Miroslav Ouzký (poslanec Evropského parlamentu), Lenka Nejezchlebová (redaktorka MF DNES), Petr Krčmář (šéfredaktor serveru Root.cz), Martin Elger (advokát, předseda občanského sdružení Právní společnost - ARS AEQUI et BONI), Petra Du Toit (Sdružení obrany spotřebitelů).

  • Největší úřední slídil: Ministerstvo financí za navržení systému DIČ pro podnikající fyzické osoby založeného na rodném čísle obsahujícím datum narození, a to přes nesouhlas ÚOOÚ.
  • Největší firemní slídil: Komerční banka, za shromažďování a uchovávání osobních údajů o bývalých zákaznících i zájemcích o služby.
  • Dlouhodobé porušování lidského soukromí: Czech Credit Bureau, a. s. (CCB), ze stejného důvodu jak v roce 2005.
  • Nebezpečná nová technologie: České dráhy a.s. za použití bezkontaktního čipu do slevových In-Kartách. Zákazník je zároveň nucen dát svůj souhlas s tím, že data zákazníků budou České dráhy dále zpracovávat a poskytovat je třetím stranám označovaným jako „smluvní partneři“.
  • Právní norma Velkého bratra: zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích. V § 97 odst. 3 ukládá všem mobilním i klasickým teleoperátorům, internetovým providerům a jakýmkoli poskytovatelům elektronických komunikací povinnost „uchovávat provozní a lokalizační údaje a tyto údaje je na požádání povinna poskytnout orgánům oprávněným k jejich vyžádání podle zvláštního právního předpisu.“ Plošné monitorování komunikace všech Evropanů nařízené implementovanou evropskou směrnicí vybočuje z dovolených výjimek z nedotknutelnosti soukromí stanovené čl. 8 Evropské úmluvy o základních právech.
  • Slídil mezi národy: vláda Spojených států amerických za vymáhání detailních údajů o cestujících leteckých linek létajících do USA a za shromažďování údajů o mezinárodních bankovních transakcích z mezibankovní sítě SWIFT.
  • Výrok Velkého bratra: Miloš Titz, poslanec za ČSSD a místopředseda sněmovního Výboru pro obranu a bezpečnost, za výrok: „Jestliže nedělám nic špatného, proč bych se měl nějakého odposlechu bát?“ (TV Nova, 19. 4. 2006).
  • Počin na ochranu soukromí: evropská organizace European Digital Rights za dlouhodobé působení v roli střešní organizace národních organizací zabývajících se ochranou soukromí a „digital rights“ a vydávání čtrnáctideního bulletinu EDRi-gram, odborné připomínkování, jednání, uspořádání celoevropské petiční akce.

2007[editovat | editovat zdroj]

Ceny byly předávány 13. listopadu 2007 v prostoru NoD Roxy v Praze.

Členy poroty byli Mgr. Martin Elger (advokát, předseda občanského sdružení Právní společnost – ARS AEQUI et BONI), Petr Jakubíček (organizace Generation Europe), Petr Krčmář (šéfredaktor serveru Root.cz), Aleš Miklík (šéfredaktor serveru Lupa), Lenka Nejezchlebová (redaktorka MF DNES), RNDr. Karel Neuwirt (poradce, bývalý předseda Úřadu pro ochranu osobních údajů), JUDr,. Ing. Helena Svatošová (Iuridicum Remedium), Petra Du Toit (za Sdružení obrany spotřebitelů).

  • Největší komerční slídil: kolektivní cena zákazníkům firmy T-mobile, kteří využili služby Kde je…?, na dalších místech Test nevěry od DNAtest.cz, Mobil Štěnice od firmy Gold Silver a produkty firmy Odposlechy.com. Ve všech případech jde o sledování lidí bez jejich vědomí.
  • Největší úřední slídil: město Plzeň za nasazení desítek pouličních kamer bez předchozí analýzy jejich účinnosti na potírání kriminality, za vybavení městských strážníků minikamerami pro dokumentaci nalévání alkoholu mladistvým a za zneužívání kamerového systému ke sledování soukromého bytu dne 2. 8. 2007.
  • Dlouhodobé porušování lidského soukromí: Ministerstvo vnitra za absenci ohledů na ochranu soukromí občanů při přípravě Národního akčního plánu boje proti terorismu (NAP) bez spolupráce s Úřadem na ochranu osobních údajů. V akčních plánech není vůbec zmíněna Úmluva č. 108 o ochraně jednotlivců se zřetelem na automatizované zpracování osobních dat. Plány obsahují záměry sledování komunikace v počítačových sítích, vytvoření celostátní databáze biometrických údajů, rozšíření kamerových systémů, širší přístup státu k bankovním informacím a telekomunikačním údajům atd.
  • Nebezpečná nová technologie: Martin Pegner, vedoucí projektu DNA test.CZ za nabízení tzv. Testu nevěry pomocí DNA testů bez etického kodexu vyžadujícího souhlas osob, o jejichž biologický materiál jde.
  • Právní norma Velkého bratra: zákon č. 321/2006 Sb., tzv. „DNA novela trestního řádu a zákona o Policii“, podle níž má policie právo odebrat DNA vzorek od širokého okruhu podezřelých osob a je umožněn plošný odběr DNA vzorků od osob ve výkonu trestu nebo ochranném léčení, a to i násilně. Násilný hromadný odběr ve věznici Bohunice byl již kritizován v médiích a zabývá se jím Veřejný ochránce práv. Novela nevymezuje způsob nakládání s takto odebranými vzorky a jejich vyřazení z Národní databáze DNA po splnění konkrétního účelu odběru. ÚOOÚ zahájil v Národní databázi DNA kontrolu.
  • Mezinárodní slídil: vláda USA za provozování špionážní a sledovací sítě Echelon, která odposlouchává elektronickou komunikaci, přičemž vláda nevyvrátila podezření ze zneužívání systému k průmyslové špionáži a z neodůvodněného sledování komunikace nevinných lidí.
  • Výrok Velkého bratra: JUDr. Stanislav Gross z advokátní kanceláře JUDr. Eduarda Bruna za výroky v článku Nedémonizujme odposlechy (Lidové noviny, 13. 12. 2006): „Ochrana základních hodnot naší společnosti v dnešním neklidném světě si bohužel vyžádá rozšiřování oprávnění státu mající charakter výjimky z ústavou garantovaných práv“ a „Proto se přimlouvám za to, abychom téma oficiálních odposlechů nedémonizovali a uvědomili si jejich nezbytnost v dnešním neklidném světě“, které vyjadřují jednostranné snahy o posílení sledovacích a represivních aktivit státu.
  • Počin na ochranu soukromí (jediná pozitivní cena): zástupci studentů Soukromého gymnázia Josefa Škvoreckého za aktivní vystoupení proti zavedení kamerového sledování žáků a učitelů v učebnách.

2008[editovat | editovat zdroj]

Ceny vybrané z více než 70 nominací byly vyhlašovány, případně předávány 14. listopadu 2008 v Experimentálním prostoru NoD Roxy v Praze.

V porotě byli Petr Krčmář (šéfredaktor serveru Root.cz), RNDr. Karel Neuwirt (poradce pro ochranu soukromí), Lenka Nejezchlebová (redaktorka MF Dnes), poslanec Evropského parlamentu MUDr. Miroslav Ouzký, Radek Smolík (Symantec), Ing. JUDr. Helena Svatošová (Iuridicum Remedium) a advokát JUDr. Václav Vlk.

  • Největší úřední slídil. Magistrát hlavního města Prahy za projekt Opencard, víceúčelovou čipovou Kartu Pražana. Podle odůvodnění zmizí možnost cestovat v MHD anonymně a zavedením turniketů dojde k plošnému sledování cestujících a parkujících. Původní verze karty obsahovala nezabezpečené osobní údaje, anonymní verze karty neexistuje, údajně oddělené databáze spravuje tatáž firma.
  • Největší firemní slídil: společnost AQER.CZ za nabídku softwaru Spying, programu firmy Relytec pro kompletní sledování počítače.
  • Dlouhodobý slídil: Deutsche Telekom (zahrnující i dceřinou společnost T-mobile) za ztrátu dat zákazníků. V roce 2006 firma ztratila údaje o 17 milionech zákazníků a dva roky to tajila, dokud Der Spiegel neodhalil, že jsou některá data v internetových aukcích pocházejí z tohoto zdroje. V rámci interního vyšetřování bezpečnostní pracovníci firmy také nezákonně odposlouchávali pracovníky vedení firmy.
  • Slídil mezi národy: Vláda Spojených států amerických za Visa Waiver Program (VWP). V odůvodnění je zmíněno i nedodržení řádných projednávacích procedur na české straně.
  • Nebezpečná nová technologie: elektronické viněty pro placení dálničních poplatků.
  • Právní norma Velkého bratra: návrh nařízení Evropské komise o „virtuálních tělesných prohlídkách“ („svlékacích kamerách“), použití mikrovlnných scanerů na evropských letištích po vzoru New Yorku a Los Angeles.
  • Výrok Velkého bratra: redaktor Rudolf Marek za výrok: „Ale také naopak, skryté kamery a dobře umístěná čidla jsou pro mnohé firmy nenahraditelné. Mohou přinést důkazy o trestné činnosti a také od ní odstrašit. Co se stane, když firma nahrává pevné telefonické linky, kamerami a mikrofony monitoruje recepci, kanceláře, jednací sály a firemní auta sleduje pomocí satelitu?“ (článek Hon na škodnou nebo paranoia?, týdeník Euro, 21. 4. 2008, str. 50)
  • Ocenění za ochranu soukromí: sdružení The Arbeitskreis Vorratsdatenspeicherung – AK Vorrat za kampaň proti směrnici o uchovávání údajů o elektronické komunikaci (data retention)

2009[editovat | editovat zdroj]

  • Největší úřední slídil: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy za sbírání informací o žácích a studentech.[1]
  • Největší firemní slídil: společnost Nokia.[1]
  • Dlouhodobý slídil: Ministerstvo zdravotnictví, SÚKL a Národní zdravotní registry.[1]
  • Slídil mezi národy: francouzská právní norma přezdívaná HADOPI nebo také „třikrát a dost“ či „elektronická gilotina“.[1]
  • Nebezpečná nová technologie: komunitní síť Facebook.[1]
  • Právní norma Velkého bratra: novela zákona o pozemních komunikacích nahrazující dálniční známky tzv. elektronickými kupony (vinětami) umožňujícími sledovat pohyb automobilů.[1]
  • Výrok Velkého bratra: generální ředitel Sazka a.s. Aleš Hušák[1]
  • Ocenění za ochranu soukromí: skupiny aktivistů, kteří apelovali, aby lidé bojkotovali Nokia Siemens za to, že firma prodala íránskému režimu systém pro dohled nad komunikacemi.[1]

2010[editovat | editovat zdroj]

  • Největší úřední slídil: Ministerstvo vnitra České republiky za bojkotování přípravy legislativy, která by mohla zlepšit ochranu osobních údajů při využívání kamerových systémů, odposlechů a databází DNA.[2]
  • Největší firemní slídil: Provozovatelé komunitní sítě Facebook za snahu dostat maximum informací z osobních profilů do internetových vyhledávačů.[2]
  • Dlouhodobý slídil: Policie České republiky za nejrozmanitější formy závažných a dlouhodobých zásahů do soukromí občanů v bezprecedentní míře.[2]
  • Slídil mezi národy: Evropská unie za financování projektu INDECT.[2]
  • Nebezpečná nová technologie: GPS sledování automobilů bez vědomí majitele.[2]
  • Právní norma Velkého bratra: Dohoda ACTA za pošlapávání lidských práv a svobod na úkor zájmů jednoho ze sektorů průmyslu.[2]
  • Výrok Velkého bratra: Zakladatel sociální sítě Facebook Mark Zuckerberg za výrok o tom, že éra soukromí skončila.[2]
  • Ocenění za ochranu soukromí: Obec Vír za aktivitu místních lidí a zastupitelstva, kteří se vzbouřili proti kamerovému systému zabírajícímu i veřejná místa v obci.[2]

2011[editovat | editovat zdroj]

Výsledky sedmého ročníku soutěže pro narušitele soukromí Big Brother Awards (Ceny Velkého bratra) byly 18. ledna 2012 vyhlášeny na slavnostním večeru v Divadle Archa. Odborná porota vybírala výherce z více jak 120 nominací zaslaných veřejností.

  • Největší úřední slídil: Sčítání lidu, bytů a domů 2011[3]
  • Největší firemní slídil: Dopravní podnik hl. m. Prahy za přípravy systému sledování v pražském metru[3]
  • Dlouhodobý slídil: Ministerstvo zdravotnictví za dlouhodobé porušování práva na soukromí občanů zpracováváním jejich údajů ve zdravotních registrech a za prosazení zákona o zdravotních službách, který tento problém dále prohlubuje.[3]
  • Slídil mezi národy/Mezinárodní slídil: TSA (Transportation Security Administration – Úřad pro bezpečnost dopravy) za porušování občanských práv cestující veřejnosti při dopravních kontrolách[3]
  • Nebezpečná nová technologie: služba Amazon Silk[3]
  • Právní norma Velkého bratra: Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o používání údajů jmenné evidence cestujících (PNR)[3]
  • Výrok Velkého bratra: Jitka Rychtaříková, předsedkyně České demografické společnosti[3]
  • Ocenění za ochranu soukromí: Seznam.cz za „user friendly“ podmínky ochrany osobních údajů svých služeb, které jsou v porovnání s ostatními srovnatelnými subjekty vůči uživateli férové a společensky odpovědné.[3]

2012[editovat | editovat zdroj]

Výsledky osmého ročníku soutěže pro slídily v našem soukromí Big Brother Awards (Ceny Velkého bratra) za rok 2012 byly vyhlášeny 16. ledna 2013 v kině Atlas na slavnostním večeru organizovaném už tradičně občanským sdružením Iuridicum Remedium. Sedmičlenná porota složená z odborníků na nové technologie, právníků, obránců lidských práv a novinářů vybírala vítěze z nominací zaslaných širokou veřejností.

  • Největší úřední slídil: MPSV za projekt sKarty[4]
  • Největší firemní slídil: Microsoft za projekt šmírování domácností prostřednictvím zařízení Kinect[4]
  • Dlouhodobý slídil: Praha 13 za dlouhodobou snahu o osazení svého území co největším počtem bezpečnostních kamer[4]
  • Slídil mezi národy: Ruská federace za plány na monitorování a ovlivňování obsahu sociálních sítí a cenzuru internetu[4]
  • Nebezpečná nová technologie: Česká zimní střediska využívající lyžařské turnikety ke sledování lyžařů[4]
  • Právní norma Velkého bratra: EU za legislativní aktivity vedoucí k zavedení systému eCall[4]
  • Výrok Velkého bratra: Zdeněk Ondráček bývalý vyšetřovatel Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality Policie ČR a přispěvatel internetového deníku Česká pozice[4]
  • Ocenění za ochranu soukromí: Jiří Peterka za svoji dlouholetou přednáškovou a publikační činnost věnovanou tématům spojeným s ochranou informačního soukromí.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h Vítězové soutěže o největší slídily Big Brother Awards 2009 [online]. 2009, [cit. 2010-11-23]. Dostupné online. (čeština) 
  2. a b c d e f g h Cenu Big Brother Awards za dlouhodobé slídění získala Policie ČR [online]. 2010-11-10, [cit. 2010-11-23]. Dostupné online. (čeština) 
  3. a b c d e f g h Iuridicum Remedium, o. s. Výsledky Big Brother Awards za rok 2011. 19. 1. 2012. Dostupné online.
  4. a b c d e f g h Iuridicium Remedium, o. s. Největší slídilové v našem soukromí za rok 2012 odhaleni! 17. 1. 2013. Dostupné online.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]