Centrální evidence sbírek
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Centrální evidence sbírek muzejní povahy (CES) je veřejně přístupným seznamem muzejních sbírek, kterou ze zákona od roku 2002 vede Ministerstvo kultury ČR.
Centrální evidence sbírek vznikla na ministerstvu kultury podle zákona č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy.[1] Ministerstvo ji zprovoznilo v roce 2002 a spadá pod Odbor ochrany movitého kulturního dědictví, muzeí a galerií. Povinně byly do seznamu zaneseny sbírky ve vlastnictví státu, krajů a obcí, o další zápisy mohly požádat různé jiné právnické i fyzické osoby.
CES je veřejnosti bezplatně otevřený registr, přístupný na internetu.
Obsah |
[editovat] Obsah CES
Zápisy v CES obsahují následující údaje o sbírkách:
- název;
- data o vlastníkovi;
- data o správci;
- podsbírky.
Podsbírkou se v CES rozumí samostatně vedenou a oborově ohraničenou část sbírky. O nich CES shromažďuje následující údaje:
- území původu
- dokumentované časové období
- stručný vývoj
- druhy sebraných předmětů a materiálů
Zvláštní pozornost je věnována kulturním památkám nebo významným archiváliím, jejichž případné uložení v určité podsbírce je rovněž zaznamenáno.[1]
[editovat] Zdokumentované sbírky
V roce 2008 obsahoval CES údaje o zhruba 330 sbírkách a více než 2400 podsbírkách. V nich je nyní uloženo na 60 milionů spravovaných předmětů.[2] Zpracovány byly např. fondy největších českých muzejí (Národního muzea, Moravského zemského muzea, Slezského zemského muzea), ale také malé soukromé sbírky. Kuriózními příklady jsou sbírka bleskojistek a izolátorů, kterou shromáždil František Daněk či sbírka železničních drezín.[2]
Sbírky jsou dokumentovány nejen statistickými a slovními údaji, ale také obrazově, čímž postupně vzniká „unikátní virtuální expozice českého muzejnictví, jaká zatím nemá ve světě obdoby“.[2]
[editovat] Systém elektronické správy CES
Systém byl navržen pracovníky informatiky Moravského zemského muzea v Brně (nyní Centrum pro informační technologie v muzejnictví – CITeM) podle požadavků odboru movitého kulturního dědictví, muzeí a galerií Ministerstva kultury v roce 2000. Na zakázku byl pak softwarovým specialistou vytvořen jednoduchý systém se dvěma částmi – tzv. „privátní“, která slouží referentům na ministerstvu jako nástroj pro udržení přehledu při aktualizaci sbírek z dikce zákona (správci sbírek musí hlásit změnu stavu oproti původnímu zápisu, např. nové předměty ve sbírce – celkem je v systému nahlášeno cca 18 000 000 evidenčních čísel) a část „uživatelskou“, prezentační, bez problémů dostupnou každému uživateli internetu v běžných internetových prohlížečích. Obě části CES běží na serveru Ministerstva kultury s tím, že je prováděn mirroring databáze na server MZM v Brně.
Prezentace sbírek, tedy veškeré textové i obrazové části, je tvořena materiálem dodaným správci sbírek (ti také ručí za jeho relevantnost) a může být aktualizována. Administraci výstupu na internetu zajišťuje pracoviště ministerstva. To také dále postupnými úpravami pracuje na zvyšování „sofistikovanosti“ systému, který tak bude např. dostupný i pro zahraniční uživatele díky aplikování internetových překladačů do některých světových jazyků.
[editovat] Kudy ke sbírkám
Odkaz na veřejně přístupnou část CES je umístěn na [1] , kromě toho se dá najít na webu MK, webech jeho příspěvkových organizací a je snaha jej rozšířit na všechny weby evidovaných sbírek muzeí a galerií.
V roce 2006 byl systém modernizován – změnil svoji „úřední“ prezentační tvář do vlídnější podoby a především byl rozšířen o obrazové charakteristiky. Popisy sbírek jsou doplněny o snímky typických předmětů, jejich umístění v expozicích, ale i pohledy do depozitářů, na pracoviště konzervátorů a restaurátorů, odkazy na další dostupné prezentace sbírky (katalogy, virtuální galerie). Tento materiál je doplňován do CES průběžně, tak jak na tuto možnost prezentace (není povinná) reagují správci sbírek.
Po uvítacím okně dostane uživatel na výběr možnost seznámit se stručnou historií projektu, historií sběratelství v českých zemích, nebo si může rovnou prohlédnout jednu automaticky vygenerovanou „podsbírku“ (oborovou část sbírky) na záložce Sbírka dne. To je jistě zvláště přínosné pro nově příchozího uživatele – získá prakticky okamžitou představu, jaký typ informací web přináší. Každá nová aktualizace načtené stránky nabídne jinou, systém náhodně vybranou podsbírku. Takto se uživatel může pohybovat skrze oborové části mezi jednotlivými sbírkami, nebo nahlédnout na další části dané sbírky v okýnku Oborová část sbírky – podsbírka: rozkliknutím nabídky, výběrem položky a tlačítkem Zvolit. Každý takový záznam ukazuje název sbírky, jejího vlastníka, správce, počet evidenčních čísel (v závorce se uvádí počet vyřazených, kdy v běžné muzejní praxi jsou čísla nahrazeny novými - ve vyšším stupni evidence) a následné charakteristiky dané části sbírky.
[editovat] Vyhledávání v systému
To podstatné nabízí CES záložkou „Vyhledávání“. Ve dvou částech – buď ve „Sbírkách“ nebo v „Podsbírkách“, si může uživatel nechat „rozbalit“ přehled několika set evidovaných sbírek nebo jejich oborových částí, kterých je ovšem bezmála dva a půl tisíce.
Pro snadnější orientaci a sofistikovanější přístup je však vhodnější volit „podrobné vyhledávání“ a přejít do podsbírek. Jednotlivé položky zahrnují obor zčásti daný oficiálním číselníkem ministerstva. Je to snaha o jakési unifikování obsahu, a v neposlední řadě i vodítko pro muzejníky, jak přehledně rozčlenit sbírku. Je zde na třiadvacet jmenných „šuplíků“ plus další bez nálepky – kurátoři sbírek mají možnost si oborové části pojmenovat přesněji vzhledem k jejich obsahu sami. Takže zde mají své zastoupení typické přírodovědné a humanitní části – geologie, mineralogie, paleontologie, historická, etnografie, výtvarná, militaria, numismatická, atd., jejichž zastoupení ve sbírce je charakterizováno daným obdobím, územím kterého se daná sbírka týká, předměty, jež může obsahovat, zaškrtávací okénko (zda obsahuje archiválie dle archivního zákona) či kulturní památku (evidovanou v rejstříku památek). Výběr je možno rozšířit o vyhledání podsbírky s doplněnými obrázky.
[editovat] Centrální evidence sbírek na Slovensku
Na Slovensku vznikl projekt Centrální evidence muzejních sbírek (CEMUZ) v roce 2003. Jeho realizace probíhá pomaleji, i vinou finančních potíží.[3] Z 90 slovenských muzeí se v roce 2007 smluvně zapojilo 44.[4]
[editovat] Odkazy
- ↑ a b Co je centrální evidence sbírek, text na oficiálních stránkách CES.
- ↑ a b c Žalman, Jiří – Janiš, Michal: Co je CES na webových stránkách Metodického centra pro informační technologie v muzejnictví CITeM
- ↑ Projekt CEMUZ II. etapa na stránkách Slovenského národního muzea
- ↑ Muzea zapojená do CEMUZ
[editovat] Další odkazy
- Špét, Jiří: K problematice centrální evidence muzejních sbírek. Národní muzeum Praha, 1967
