Karbid železa

Slitiny železa a uhlíku
	Alotropické modifikace železa;
	železo α; železo β; železo γ; železo δ;
	Fáze slitiny železo–uhlík;
	ferit α; ferit β; austenit (γ); ferit δ; cementit; perlit; ledeburit;
	Mikrostruktury;
	martenzit; bainit; troostit; sorbit;
	Oceli;
	Podle způsobu výroby;
	svářkové; plávkové;
	Nelegované až středně legované;
	uhlíkové; pérové; patinující; nástrojové;
	Vysocelegované;
	korozivzdorné; žáruvzdorné; žárupevné;
	Litiny;
	tvárná litina; šedá litina; temperovaná litina; bílá litina;

Karbid železa nebo také cementit, sumární vzorec Fe₃C, je sloučenina železa a uhlíku. Obsahuje 6,68 hm. % uhlíku. Tato látka má orthorombickou krystalovou strukturu. Je to velmi tvrdý (až 650 HV) a křehký materiál se světlými krystaly, který má velký význam v metalurgii oceli. Karbid železa vzniká precipitací při chladnutí oceli nebo bílé litiny z teploty austenitizace. Je feromagnetický do teploty 217 °C. Jeho vznik lze popsat pomocí binárního diagramu železo-uhlík.^[1]

Tzv. primární cementit vzniká v metastabilní soustavě jako součást eutektika – ledeburitu, sekundární cementit jako součást eutektoidu – perlitu a terciární při hranici feritu α do eutektické teploty.^[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ Hluchý et al., str. 59
↑ Hluchý et al., str. 65

Literatura[editovat | editovat zdroj]

HLUCHÝ, Miroslav; MODRÁČEK, Oldřich; PAŇÁK, Rudolf, 2002. Strojírenská technologie. Lektoři Dr. Otakar Bothe a Ing. Ladislav Němec. 3. vyd. Svazek 2. Praha: Scientia. 173 s. ISBN 80-7183-265-0. [reference viz Hluchý et al.].

Související články[editovat | editovat zdroj]

Binární diagram železo-uhlík

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu karbid železa na Wikimedia Commons
Krystalová struktura cementitu (anglicky)

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[StrojTech-59-1] Hluchý et al., str. 59

[StrojTech-65-2] Hluchý et al., str. 65

[1]

[2]