Cecílie Meklenbursko-Zvěřínská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Cecílie Meklenbursko-Zvěřínská
německá a pruská korunní princezna
Portrét
Úplné jménoCecilie Auguste Marie
Narození20. září 1886
Zvěřín
Úmrtí6. května 1954
(ve věku 67 let)
Hrad Hohenzollern, Bádensko-WürttemberskoBádensko-Württembersko Bádensko-Württembersko, Západní NěmeckoZápadní Německo Západní Německo
PohřbenaHohenzollern (hrad), Bádensko-Württembersko, Západní Německo
12. května 1954
ManželVilém Pruský (sňatek 1905, smrt 1951)
PotomciVilém Pruský
Ludvík Ferdinand Pruský
Hubert Pruský
Fridrich Pruský
Alexandrina Pruská
Cecílie Pruská
DynastieDynastie Meklenburských
OtecBedřich František III. Meklenbursko-Zvěřínský
MatkaAnastázie Michailovna Ruská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Cecilie Meklenbursko-Zvěřínská (německy Cecilie Auguste Marie Herzogin zu Mecklenburg) (20. září 1886, Schwerin28. prosince 1954, Bad Kissingen, Německo) byla původem meklenburská vévodkyně a jako manželka německého a pruského korunního prince Viléma německá a pruská korunní princezna a později po svržení monarchie i titulární německá císařovna a pruská královna.

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Cecílie byla mladší dcerou meklenburského vévody Fridricha Františka III. a jeho manželky ruské velkokněžny Anastázie Michailovny, vnučky ruského cara Mikuláše I.[1] Cecílie byla nejmladším dítětem ze tří, její sourozenci byli - dánská královna Alexandrina (1879–1952) a meklenburský velkovévoda Fridrich František IV. (1882–1945), kromě nich měla ještě jednoho nevlastního bratra Alexise Louise de Wenden (1902–1976), který byl nemanželským potomkem její matky Anastázie a Vladimíra Alexandroviče Paltova, Anastáziina osobního tajemníka.

Manželství a děti[editovat | editovat zdroj]

Dne 6. června 1905 se v Berlíně provdala za německého následníka trůnu Viléma. Po svatbě obdržela titul: „Její Císařská a královská Výsost Německá korunní princezna a korunní princezna Pruska“ a očekávalo se že se jednoho dne stane po boku svého manžela německou císařovnou a pruskou královnou. Na veřejnosti se ze začátku jevili jako perfektní pár, nicméně netrvalo dlouho a v manželství se začaly objevovat první „praskliny“, jejich hlavním důvodem byla Vilémova nevěra.

Cecílie a Vilém spolu měli šest dětí:

  • Vilém (4. července 1906 – 26. května 1940) ⚭ 1933 Dorothea von Salviati (10. září 1907 – 7. května 1972)
  • Ludvík Ferdinand (9. listopadu 1907 – 25. září 1994) ⚭ 1938 velkokněžna Kira Kirillovna Ruská (9. května 1909 – 8. září 1967)
  • Hubert (30. září 1909 – 8. dubna 1950),
    ⚭ 1941 Maria Anna Sybilla Margaretha von Humboldt-Dachröden (9. července 1916 – 24. září 2003), rozvedli se v roce 1943
    ⚭ 1943 Magdalena Reuss-Köstritz (20. srpna 1920 – 10. října 2009)
  • Fridrich Jiří (19. prosince 1911 – 20. dubna 1966), ⚭ 1945 Brigid Guinnessová (30. července 1920 – 8. března 1995)
  • Alexandrina Irena „Adini“ (7. dubna 1915 – 2. října 1980), trpěla downovým syndromem
  • Cecílie (5. září 1917 – 21. dubna 1975), ⚭ 1949 Clyde Kenneth Harris (18. dubna 1918 – 2. března 1958)

Její starší dcera Alexandrina přezdívaná „Adini“ trpěla Downovým syndromem.

Tituly, oslovení a vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Tituly a oslovení[editovat | editovat zdroj]

  • 20. září 1886 – 6. června 1905: Její Výsost vévodkyně Cecílie Meklenbursko-Zvěřínská
  • 6. června 1905 – 9. listopadu 1918: Její Císařská a Královská Výsost německá korunní princezna, korunní princezna pruská
  • 9. listopadu 1918 – 6. května 1954: Její Císařská a Královská Výsost německá korunní princezna Cecílie, korunní princezna pruská
    • nároky: 4. června 1941 – 20. července 1951: Její Císařské a Královské Veličenstvo německá císařovna, královna pruská

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

 
 
 
 
 
Fridrich Ludvík Meklenbursko-Zvěřínský
 
 
Pavel Fridrich Meklenbursko-Zvěřínský
 
 
 
 
 
 
Jelena Pavlovna Ruská
 
 
Bedřich František II. Meklenbursko-Zvěřínský
 
 
 
 
 
 
Fridrich Vilém III. Pruský
 
 
Alexandra Pruská
 
 
 
 
 
 
Luisa Meklenbursko-Střelická
 
 
Bedřich František III. Meklenbursko-Zvěřínský
 
 
 
 
 
 
Jindřich XLIV. Reuss-Köstritz
 
 
Jindřich LXIII. Reuss-Köstritz
 
 
 
 
 
 
Vilemína z Geuder-Rabensteineru
 
 
Augusta Reuss Köstritz
 
 
 
 
 
 
Jindřich ze Stolberg-Wernigerode
 
 
Eleonora ze Stolberg-Wernigerode
 
 
 
 
 
 
Johana ze Schonburg-Waldenburgu
 
Cecílie Meklenbursko-Zvěřínská
 
 
 
 
 
Pavel I. Ruský
 
 
Mikuláš I. Pavlovič
 
 
 
 
 
 
Žofie Dorotea Württemberská
 
 
Michail Nikolajevič Ruský
 
 
 
 
 
 
Fridrich Vilém III. Pruský
 
 
Šarlota Pruská
 
 
 
 
 
 
Luisa Meklenbursko-Střelická
 
 
Anastázie Michailovna Ruská
 
 
 
 
 
 
Karel Fridrich Bádenský
 
 
Leopold I. Bádenský
 
 
 
 
 
 
Luisa Karolina z Hochbergu
 
 
Cecilie Bádenská
 
 
 
 
 
 
Gustav IV. Adolf
 
 
Žofie Vilemína Švédská
 
 
 
 
 
 
Frederika Dorotea Bádenská
 

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Kronprinzessin Cecilie war eng mit Kissingen verbunden [online]. [cit. 2016-06-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-02. (německy) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]