Cecil De Vere

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Cecil De Vere

Cecil Valentine De Vere (14. února 1845, Montrose, Skotsko9. února 1875, Torquay, Anglie) byl pseudonym britského šachového mistra Cecila Valentina Browna.[1]

Cecil Valentine De Vere byl od svých dvanácti let (1857) žákem silného londýnského hráče Francise Burdena (1830-1882).[1] Roku 1859 se stal členem Londýnského šachového klubu[1] a od roku 1860 běžně hrál v šachové kavárně Simpson’s Divan.[1] Roku 1864 sehrál řadu utkání s Georgem Alcockem MacDonnellem a vyhrál většinu z nich.[1] Roku 1865 porazil Wilhelma Stenitze 7:3 (=2), ale Stenitz mu poskytl výhodu pěšce a tahu.[1]

V listopadu roku 1865 vyhrál De Vere v Londýně ve svých jedenadvaceti letech první British Chess Association Challenge Cup (první oficiální mistrovství Velké Británie v šachu) a stal se na více než jedno století nejmladším britským šampiónem.[pozn 1]

Na turnaji v Paříži roku 1867 skončil De Vere pátý za Ignazem Kolischem, Simonem Winawerem, Wilhelmem Steinitzem a Gustavem Neumannem (celkem se zúčastnilo třináct hráčů). V tom samém roce skončil na turnaji v Dundee společně s Georgem Alcockem MacDonnellem na třetím až čtvrtém místě za Gustavem Neumannem a Wilhelmem Steinitzem (celkem se zúčastnilo deset hráčů).[2]

Během pobytu v Dundee De Vere zjistil, že je nemocen tuberkulózou.[1] Musel se vzdát svého místa v bance a později se stal závislým na alkoholu.[1]

Na druhém mistrovství Velké Británie v Šachu, které se hrálo na přelomu let 1868-1869 v Londýně, se De Vere umístil společně Josephem Henrym Blackburnem na prvním až druhém místě, ale prohrál tiebrak a přišel tak o titul.[1]

De Vere se rovněž zúčastnil šachového superturnaje v Baden-Badenu roku 1870 kde skončil na šestém místě z deseti hráčů (turnaj vyhrál Adolf Anderssen před Wilhelmem Steinitzem, Gustavem Neumannem, Josephem Henrym Blackburnem a Louisem Paulsenem).[3]

Na turnaji v Londýně roku 1872 skončil De Vere společně Johannesem Zukertortem a Georgem Alcockem MacDonnellem na čtvrtém až šestém místě za Wilhelmem Steinitzem a Josephem Henrym Blackburnem (celkem se zúčastnilo osm hráčů).[4]

Od roku 1872 působil De Vere jako šachový redaktor v listu Field, ale po osmnácti měsících musel místo opustit pro nedbalost v práci zaviněnou alkoholismem.[1] Jeho zdravotní stav se stále zhoršoval, proto odjel roku 1874 z Londýna do Torquay, kde se doufal zotavit. Zde pak ve věku nedožitých třiceti let zemřel.

De Vere byl obrovský šachový talent a byl pro svou rychlou cestu ke slávě i pro dramatický konec srovnáván s Paulem Morphym. Často proto bývá označován jako anglický Morphy.[5]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Teprve roku 1984 překonal jeho rekord Nigel Short, který se stal britským mistrem v šachu v devatenácti letech.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h i j http://www.chessgames.com/perl/chessplayer?pid=79407
  2. http://xoomer.alice.it/cserica/scacchi/storiascacchi/tornei/1851-99/1867Dundee.htm
  3. http://xoomer.alice.it/cserica/scacchi/storiascacchi/tornei/1851-99/1870Baden-Baden.htm
  4. http://xoomer.alice.it/cserica/scacchi/storiascacchi/tornei/1851-99/1872Londra.htm
  5. http://www.jeremysilman.com/book_reviews_jd/jd_english_morphy.html

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]