Cecílie Nevillová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Obraz nejspíš z roku 1450.

Cecilie Nevillová, vévodkyně z Yorku (3. května 1415 - 31. května 1495)[1], byla manželkou Richarda Plantageneta a matka dvou anglických králů: Eduarda IV. a Richarda III.

Vévodkyně z Yorku[editovat | editovat zdroj]

Cecilie byla dcerou Ralfa Nevilla, hraběte z Westmorlandu a Jany Beaufortové. Z matčiny strany byl jejím dědem Jan z Gentu, syn krále Eduarda III. V roce 1424, když jí bylo devět let, byla svým otcem zasnoubena s třináctiletým svěřencem svého otce, Richardem Plantagenetem. Svatba proběhla v říjnu 1429. Když se Richard v roce 1441 odebral do Francie, Cecilie šla spolu s ním. Po vypuknutí války růží na žila hradě Ludlow, i když Richard uprchl do Irska a Evropy. Zasazovala se však o zájmy Yorků. Když parlament v listopadu 1459 debatoval o osudu Yorku a jeho podporovatelů, odcestovala do Londýna a přimlouvala se za svého manžela. Richardovo území bylo sice zkonfiskováno, ale Cecilie alespoň získala podporu 600 liber ročně pro sebe a své děti. Richard zemřel v bitvě u Salisbury v roce 1460 a jejich syn Edmund byl po bitvě zajat a popraven.

Matka dvou králů[editovat | editovat zdroj]

Její syn Eduard IV. byl nakonec v boji proti Lancasterům v roce 1461 úspěšný a z Cecilie se stala matka krále. Své postavení dala najevo tím, že do svého erbu zahrnula i královský erb Anglie. Dva Eduardovi mladší bratři Jiří, vévoda z Clarence a Richard, vévoda z Gloucesteru (později král Richard III.) byli soupeři v nástupnictví na anglický trůn. Jiří byl později obviněn z osnování vzpoury proti Eduardovi, uvězněn v Toweru a 18. února 1478 soukromě popraven. Eduard sám zemřel v roce 1483. Jeho nejstaršímu synovi byl udělen titul Princ z Walesu ve věku sedmi měsíců. Mladý Eduard byl velmi rychle sesazen, nahrazen a možná i zavražděn strýcem Richardem. Ten sám však roce 1485 zemřel v bitvě u Bosworthu.

18. ledna 1486 se Ceciliina vnučka Alžběta z Yorku provdala za Jindřicha VII. Tudora. Cecilie se oddala náboženským povinnostem a pověst o její zbožnosti pochází právě z této doby. Zemřela jako jeptiška ve věku 80 let v roce 1495 a je pohřbena v hrobě se svým manželem a jejich synem Edmundem. Z jejích třinácti dětí v té době byly naživu už jen dvě dcery.

Potomstvo[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.r3.org/basics/basic6.html