Mír v Cateau-Cambrésis
Mír v Cateau-Cambrésis, uzavřený 3. dubna 1559 mezi francouzským králem Jindřichem II. a španělským králem Filipem II., ukončil období francouzsko-španělských válek o Itálii a potvrdil španělskou převahu na Apeninském poloostrově. Na základě mírové smlouvy ovládala španělská koruna v Itálii přímo (z pozice místodržícího) Neapolské království, Sicílii, Sardinii a Milánsko, a dále si uchovala rozhodující vliv v menších italských státech. Nezávislost si udržely jen Savojské vévodství, Benátská republika a Papežský stát.
Francie si sice udržela 3 lotrinská biskupství (Mety, Toul, Verdun), ale musela se vzdát zisků v Artois, Flandrech a Charolais. Mantovský vévoda dostal zpět Monferrat, Janovské republice byla vrácena Korsika. Emanuel Filibert se nejen opět stal savojským vévodou, ale bylo mu vráceno i knížectví Piemont, hrabství Asti a další území.
Na základě mírové smlouvy v Cateau-Cambrésis se stalo Španělsko Filipa II. nejmocnějším státem Evropy.
Literatura [editovat]
- SKŘIVAN, Aleš, Lexikon světových dějin 1492–1914, Praha 2002, s. 59
