Castellaneta

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Castellaneta
Castlànet
Historické centrum Castellanety
Historické centrum Castellanety
poloha
zeměpisné souřadnice:
nadmořská výška: 245 m m n. m.
stát: Itálie Itálie
oblast: Apulie
provincie: Provincie Taranto
administrativní dělení: Frazioni: Marina di Castellaneta, Gaudella
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 239 km2 km²
počet obyvatel: 17 364 obyvatel (2005)
hustota zalidnění: 73 obyv./km2 obyv. / km²
správa
oficiální web: http://www.comune.castellaneta.ta.it

Castellaneta (v místním dialektu Castlànet) je město v jihoitalské provincii Taranto v oblasti Apulie.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Oblast, kde nyní leží Castellaneta, byla osídlena už v době bronzové, tj. ve 3. až 2. tisíciletí př. n. l. Později zde pobývaly kmeny Sikulů, Messapiů či Japygů.

V roce 550 bylo v místě údajně založeno opevněné město (latinsky: Castania), jehož význam a velikost narůstaly, když se do něj uchýlili uprchlíci před nájezdy Saracénů. Podle jiné verze ale šlo o řeckou kolonii, která existovala až do 8. století, než ji Saracéni zničili a její obyvatelé se přesunuli do Castellum Unitum (Spojeného hradu) v horách.

Nehledě na to, jaký je skutečný původ názvu, Castellaneta vznikla a v roce 1064 byla dobyta Normany, kteří z města vypověděli byzantské obyvatele. Biskupství bylo založeno zhruba v té době. Ve 13. století bylo město Karlem z Anjou prohlášeno za královské.

Castellaneta kolem roku 1700

V roce 1503 v průběhu italských válek obyvatelé z města vyhnali francouzská vojska pod vedením vévody z Nemours v události, která dostala název Sacco di Castellaneta. Utlačování francouzskými okupanty obyvatelé Castellanety nemohli snášet a s pomocí malé skupiny španělských vojáků v noci přepadli francouzský tábor ve městě. Překvapení Francouzi se nezmohli na odpor a z města utekli. K události došlo v oblasti kolem katedrály, hlavně v uličce Sacco. Vévoda z Nemours sice sbíral síly na znovuobsazení města a hrozil jeho vypálením, ale tlak Španělů na jiná města v okolí nakonec tohoto osudu Castellanetu uchránil. Město si tímto kouskem vysloužilo titul Fidelissima Civitas.

V roce 1519 se ale dostalo do majetku vlámské šlechty a jeho význam se propadl.

V roce 1860 se město připojilo k sjednocenému italskému království, sloužilo ale i jako místo úkrytu pro některé briganti, kteří v jižní Itálii bojovali proti sjednocení. Nejslavnějším z nich byl Antonio Locaso zvaný „il Crapariello“, popravený v Castellanetě v roce 1863.

V obou světových válkách Castellaneta zaznamenala množství ztrát na lidských životech, které připomíná památník ve městě. Za druhé světové války ustupující Němci město ostřelovali a způsobili smrt 27 lidí, převážně civilistů včetně žen a dětí, kteří slavili v centru města příchod osvoboditelů. Za tuto událost byla po válce městu udělena bronzová medaile za občanskou statečnost.

7. února 1985 došlo ve Verdiho ulici k sesuvu půdy, který způsobil smrt 34 lidí. Jejich osud připomíná památník vybudovaný společně s novou koncertní síní a městskou knihovnou.

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

Základem hospodářství v Castellanetě a okolí je zemědělství. Kraj je významným producentem vína a ovoce, zvláště klementinek. Ze zdejších oliv se vyrábí olivový olej Olio Terre Tarentine („Olej tarentské země“). Dalšími významnými komoditami jsou pšenice a pícniny.

Dalším důležitým zdrojem příjmů pro oblast je turismus. Nejlákavější turistickou oblastí je Castellaneta Marina, rozkládající se podél 9 km dlouhého pobřeží. Čtvrť je také místem luxusních sídel známých osobností (např. herečky Sofie Lorenové), její místní jména (jména ulic apod.) připomínají období 60. let jmény tehdejších politiků a zvláště úspěchů v dobývání vesmíru – jsou zde např. ulice pojmenované po měsíčních útvarech, kosmonautech Gagarinovi či Armstrongovi či kosmických lodích a družicích Sojuz, Viking.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Gravina Castellaneta
  • Katedrála (chrám sv. Mikuláše, Chiesa di San Nicola) byla postavena v roce 1220 a v 18. století zcela přestavěna v barokním slohu. Přiléhá k biskupskému paláci, obě budovy jsou hodnotně umělecky vyzdobeny. Gotická zvonice.
  • Kostel sv. Dominika (San Domenico) s renesančně-barokní fasádou
  • Kostel sv. Františka z Assisi (San Francesco d’Assisi), postavený v roce 1471
  • Kostel sv. Marie z Luce (Santa Maria della Luce) ze 13. století, jeden z nemnoha příkladů gotické architektury v oblasti. Unikátní fresky.
  • Gravina Castellaneta, skalní město, jeskyně v minulosti osídlené, některé užívané k liturgickým účelům
  • Frazione (městská část) Castellaneta Marina, rekreační oblast kolem mořského pobřeží.

Slavní obyvatelé[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Castellaneta na anglické Wikipedii a Castellaneta na italské Wikipedii.