Casiquiare
| Casiquiare | |
|---|---|
 Mapa vytvořená na základě dat naměřených Alexandrem von Humboldtem | |
| Základní informace | |
| Délka toku | 410 km |
| Plocha povodí | 45000 km² |
| Světadíl | Jižní Amerika |
| Pramen | |
| Orinoko 3°8′18″ s. š., 65°52′48″ z. d. | |
| Ústí | |
| do Ría Negra 2°0′4,81″ s. š., 67°6′53,87″ z. d. | |
| Protéká | |
 Venezuela (Amazonas) | |
| Úmoří, povodí | |
| Atlantský oceán, Amazonka | |
| Geodata | |
| OpenStreetMap | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Casiquiare je řeka na jihu Venezuely (stát Amazonas). Je 410 km dlouhá. Povodí má rozlohu 45 000 km2. Jedná se vlastně o říční rameno horního toku Orinoka, které teče jižním směrem a ještě ve Venezuele se vlévá do Río Negra, které je levostranným přítokem Amazonky. Vytváří tak jedinečný přirozený vodní kanál mezi říčními systémy Orinoka a Amazonky.
Průběh toku[editovat | editovat zdroj]
Významnou část vody získává oddělením jedné třetiny průtoku od Orinoka na jeho horním toku, 14 km pod obcí La Esmeralda. Vzniká tak přirozený kanál dlouhý přibližně 30 km se spádem 5 m. U města San Carlos de Río Negro se vlévá do řeky Río Negro, jež patří k povodí Amazonky. Spojení dvou veletoků Jižní Ameriky představuje klasický případ bifurkace tj. rozdvojení řek.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Roku 1744 se jezuita otec Roman setkal při své cestě proti proudu Orinoka s několika portugalskými otrokáři z osad při řece Río Negro. Doprovodil je na jejich cestě zpět po kanálu Casiquiare a poté se vrátil stejnou cestou nazpátky k Orinoku. Francouzský cestovatel Charles Marie de La Condamine pak o 7 měsíců později podal Francouzské akademii zprávu o jeho putování a potvrdil tak existenci této vodní cesty, o níž jako první informoval Evropu španělský jezuita, misionář a cestovatel Cristóbal Diatristán de Acuña v roce 1639.[1]
Oznámení otce Romana bylo dlouho považováno za nepříliš důvěryhodné. Ověřila je až španělská hraniční komise vedená José Yturriagou a José Solanem y Botem v roce 1756.[1] Roku 1800 řeku prozkoumali německý přírodovědec Alexander von Humboldt a francouzský botanik a lékař Aimé Jacques Alexandre Bonpland[2]
Americký geograf a geolog Alexander Hamilton Rice Jr. (1875–1956) z Harvardovy univerzity prozkoumal řeku během expedice v letech 1924–1925. Plavil se vzhůru po Orinoku, splul Casiquiare a poté pokračoval po Río Negro až do města Manaus. Byla to první výprava, která k mapování oblasti použila leteckou fotografii a krátkovlnné rádio. Roku 1968 použila výprava National Geographic Society k průzkumu Casiquiare vznášedlo SR.N6.[3]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Casiquiare canal na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Chisholm, Hugh, ed. (1911). "Amazon". Encyclopædia Britannica. 4 (11th ed.). Cambridge University Press. p. 213.
- ↑ Chisholm, Hugh, ed. (1911). "Orinoco". Encyclopædia Britannica. 20 (11th ed.). Cambridge University Press. pp. 275–276.
- ↑ Graham Clarke. The Daily Telegraph. 2007-10-07. Dostupné online [cit. 2008-07-14].
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Касикьяре“.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Casiquiare na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Cassiquiari v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
