Carus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Carova mince

Marcus Aurelius Carus[1] (asi 224 Narbo,[2] Galie – červenec či srpen 283 poblíž Ktésifóntu, Mezopotámie) byl římský císař vládnoucí v letech 282283 spolu se svými syny Carinem a Numerianem.

Původ a kariéra[editovat | editovat zdroj]

O Carově původu a kariéře podává větší množství informací pouze Historia Augusta,[3] nepříliš důvěryhodný pozdně antický pramen, jehož svědectví označuje moderní historiografie téměř kompletně za fikci. Z ostatních dokladů je možné odvodit, že Carus pocházel z provincie Narbonensis v jižní Galii, že císař Probus ho ustanovil prefektem pretoriánů a že někdy před rokem 282 mu byl propůjčen konzulát (consul suffectus). Jméno jeho manželky není nikde uváděno.

Proklamace za císaře[editovat | editovat zdroj]

K provolání Cara za císaře došlo v srpnu nebo v září 282 v horním Podunají – buď v Raetii, či v Noriku. Podle kronikáře Zonary se to stalo proti pretendentově vůli,[4] informace, která dnes bývá zpravidla zpochybňována, neboť ji nepotvrzují jiné prameny.[5] Lze soudit, že Carus měl původně za úkol bránit exponovanou dunajskou hranici před vpády germánských kmenů a že svou revoltou císaře Proba, který právě pobýval v Panonii, zcela zaskočil.[6] V září či v říjnu byl Probus poblíž Sirmia zavražděn, poté co jednotky vyslané k potlačení uzurpace přešly na Carovu stranu. Tím skončil krátký mocenský zápas v impériu.

Vláda[editovat | editovat zdroj]

Stejně jako jeho předchůdce na trůně postupoval Carus po převzetí vlády velmi energicky. Neztrácel čas, využil jednotek shromážděných na Balkáně k válce proti Sarmatům[7] a koncem roku 282 nechal prohlásit oba své syny, Carina a Numeriana, za caesary. Na jaře 283 pověřil Carina, který byl současně povýšen na augusta, správou západních provincií, zatímco sám spolu s Numerianem zahájil tažení proti perskému králi Bahrámu II., jehož říše byla oslabena vnitřními nepokoji.

Válka, jejímž cílem bylo odčinit řadu porážek ze čtyřicátých a padesátých let, probíhala zprvu plně pod taktovkou Římanů. Carus pronikl hluboko do nitra Mezopotámie, dobyl perské hlavní město Ktésifón a donutil Bahráma II., aby oblast vyklidil. Potom se však postup zastavil a Carus, který mezitím přijal vítězné příjmení Persicus maximus, za nejasných okolností zahynul. Podle některých pramenů ho zabil blesk, podle jiných zemřel na nemoc nebo byl zavražděn.[8] Jeho vláda trvala jen deset měsíců a pět dní.[9]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Podle PLRE 1, 183 znělo Carovo rodové jméno původně nikoli Aurelius, nýbrž Numerius.
  2. V Malalově kronice (XII, 303) se uvádí, že Carus se dožil šedesáti let. Narbo jako císařovo rodiště zmiňují Aurelius Victor 39, 12, Epitome de Caesaribus 38, 1, Eutropius 9, 18, 1 a Orosius VII, 24, 4. Zonaras XII, 30 hovoří obecně o Carově galském původu.
  3. Historia Augusta, vita Car. 4, 2–7.
  4. Zonaras XII, 29.
  5. Gerald Kreucher, Der Kaiser Marcus Aurelius Probus und seine Zeit, Stuttgart 2003, s. 183.
  6. To lze nepřímo odvodit z Anonyma post Dionem (frag. 11), který uvádí, že chiliarch Martinianus tvrdě kritizoval Probovo zdráhání proti Carovi urychleně zasáhnout.
  7. Eutropius 9, 18, 1, Synkellos 472, Historia Augusta, vita Car. 9, 4, Jordanes, Romana 294, Zonaras XII, 30.
  8. Historia Augusta, vita Car. 8–9, 1, Eutropius 9, 18, 1, Aurelius Victor 38, 4–6, Epitome de Caesaribus 38, 2, Festus 24, Zonaras XII, 30.
  9. Viz Chronograf z roku 354.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BURIAN, Jan. Římské impérium: vrchol a proměny antické civilizace. Praha : Svoboda, 1997. 237 s. ISBN 80-205-0536-9. (česky) 
  • ČEŠKA, Josef. Zánik antického světa. Praha : Vyšehrad, 2000. 280 s. ISBN 80-7021-386-8. (česky) 
  • GRANT, Michael. Římští císařové. Praha : BB art, 2002. 387 s. ISBN 80-7257-731-X. (česky) 
  • KREUCHER, Gerald. Der Kaiser Marcus Aurelius Probus und seine Zeit. Stuttgart : Franz Steiner Verlag, 2003. 298 s. ISBN 3-515-08382-0. (německy) 
  • ZOSIMOS. Stesky posledního Římana. Praha : Odeon, 1983. 303 s. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Carus ve Wikimedia Commons

Předchůdce:
Probus
Znak z doby nástupu Římský císař
282283
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Carinus a Numerianus