Caraş-Severin
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Župa Karaš-Severin Judeţul Caraş-Severin |
||
|---|---|---|
|
||
| geografie | ||
|
|
||
| Hlavní město: | Rešice | |
| Rozloha: | 8 514 km² | |
| Časové pásmo: | +2 | |
| obyvatelstvo | ||
| Počet obyvatel: | 333 219 | |
| Hustota zalidnění: | 39 ob. / km² | |
| Jazyk: | Rumunština | |
| Národnostní složení: | Rumuni, Maďaři, Romové | |
| Náboženství: | Pravoslaví | |
| správa regionu | ||
| Nadřazený celek: | Rumunsko | |
| Druh celku: | Župa | |
| Podřízené celky: | 2 okresy, 6 měst a 69 komun | |
| Prefekt | Ioan Anton Paulescu | |
| mezinárodní identifikace | ||
| ISO 3166-2: | CS | |
| Telefonní předvolba: | (+40) x55 | |
Karaš-Severin (rumunsky Caraş-Severin, maďarsky Krassó-Szörény, slovensky Krašovsko-Severinská župa, srbsky Караш Северин, Karaš Severin, chorvatsky Karaš-Severin, bulharsky Караш-Северин) je župa (rumunsky judeţ) v rumunské části Banátu. Jejím hlavním městem je Rešice.
Obsah |
[editovat] Charakter župy
Karaš-Severin hraničí na severu s župou Timiş, na východě s župami Mehedinţi, Hunedoara a Groj, na jihu a na západě pak se Srbskem. Území župy je hornaté, zasahují sem od jihu Karpaty (místními nazývané Transylvánské Alpy, rumunsky Alpi Transilvaniei), směrem k severovýchodu potom je krajina již rovinatější. Skrz župu údolími řek Cerna a Timiş, mnohými průsmyky, prochází důležitá železniční trať spojující Temešvár a město Drobeta Turnu Severin. Stejnou trasou je vedená i silnice. Dnes sem jezdí turisté, hlavně do hor a do českých vesnic.
[editovat] Demografie
Župa je součástí regionu Dunaj-Kriš-Maroš-Tisa.
V roce 2002 měla 333 219 obyvatel a hustotu obyvatel 39/km².
Majoritu obyvatelstva tvoří Rumuni (88.24%). Dále zde žijí Romové (2.37%), Chorvaté (1.88%), Němci (1.84%), Srbové (1.82%), Maďaři (1.74%) a Ukrajinci (1.05%) a malá česká komunita.[1]
| Rok | Obyvatelstvo[2] |
|---|---|
| 1948 | 302,254 |
| 1956 | 327,787 |
| 1966 | 358,726 |
| 1977 | 385,577 |
| 1992 | 376,347 |
| 2002 | 333,219 |
- Rozloha: 8,514 km² (třetí největší)
[editovat] Historie
V roce 1718 patřila župa do Habsburské monarchie jako součást její provincie Banát. Župní město Rešice bylo založeno v roce 1771 a stalo se moderním průmyslovým centrem Rakouska. Župa nabyla vzhledem k jejímu těžebnímu průmyslu na důležitosti. V roce 1855 byla celá oblast Banátu s jeho nerostným bohatstvím a zásobou dřeva převedena z rakouské státní pokladny na rakouskou drážní a důlní společnost ÖStB, která poté postavila nejstarší rumunskou trať Oravice – Baziaş. Po první světové válce převzala správu společnost UDR. Příchod komunistického režimu po druhé světové válce a jeho důraz na znárodňování těžebního průmyslu vyvolali v oblasti sociální nepokoje.
[editovat] Města v župě
[editovat] Externí odkazy
- (ro) Oficiální stránky župy
- (ro) Mapa župy
[editovat] Reference
- ↑ Národní statistický úřád Rumunska, "Populaţia după etnie"
- ↑ Národní statistický úřád Rumunska, "Populaţia la recensămintele din anii 1948, 1956, 1966, 1977, 1992 şi 2002"
