Cajalovo tělísko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Cajalova tělíska ve fluorescenčním mikroskopu; chromatin je modře (obarveno pomocí DAPI), Cajalova tělíska zeleně (pomocí GFP)

Cajalovo tělísko je útvar uvnitř buněčného jádra dosahující velikosti 0,1–2 mikrometru.[1] Obvykle se v jednom jádře vyskytuje 0–10 tělísek tohoto typu.[1] Cajalova tělíska objevil v roce 1903 španělský neurobiolog Santiago Ramón y Cajal.[2] V oblasti Cajalových tělísek se obvykle koncentrují zejména různé bílkoviny jadérka, transkripční faktory RNA polymerázy II, ale i částice snRNP a snoRNP sloužící k sestřihu RNA. Důležitým markerem Cajlových tělísek je dále protein coilin. V dnešní době se zdá, že hrají roli v dozrávání snRNP a jiných ribonukleoproteinů v jádře,[1] případně v jejich recyklaci. Podílí se tím na správném průběhu splicingu.[3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c OGG, Stephen C., Angus I. Lamond Cajal bodies and coilin—moving towards function. The Journal of Cell Biology. 2002-10-14, roč. 159, čís. 1, s. 17-21. ISSN 0021-9525. DOI:10.1083/jcb.200206111.  
  2. LAFARGA, Miguel, Iñigo Casafont, Rocio Bengoechea, Olga Tapia, Maria T Berciano Cajal's contribution to the knowledge of the neuronal cell nucleus. Chromosoma. 2009-08, roč. 118, čís. 4, s. 437-443. Dostupné online [cit. 2010-08-24]. ISSN 1432-0886. DOI:10.1007/s00412-009-0212-x.  
  3. Cajalova tělíska hrají roli v sestřihu RNA ***oznámení tiskového odboru AV ČR [online]. . Dostupné online.