Durová stupnice
Durová stupnice (nebo také stupnice dur) je pojem z oboru hudební nauky, který je používán ve dvou významech:
- v širším významu jako jakákoliv hudební stupnice, která obsahuje charakteristický „tvrdý“ tón – velkou tercii;
- v užším významu jako konkrétní církevní diatonická stupnice, která rozložením intervalů mezi stupni odpovídá jónskému modu.
S výjimkou jednoho odstavce, kde jsou vyjmenovány ostatní durové stupnice, pojednává tento článek o durové stupnici v jejím druhém, užším významu.
Obsah |
Složení durové diatonické stupnice [editovat]
Durová diatonická stupnice je nejpoužívanější stupnicí v evropské hudbě (ať již lidové, dnešní populární nebo klasické vážné). Skládá se ze sedmi tónů, s půltónem mezi třetím a čtvrtým a mezi sedmým a osmým (=prvním), mezi ostatními po sobě následujícími tóny je interval celého tónu.
K poslechu:
Stupnice C-dur
Následující tabulka obsahuje seznam intervalů jednotlivých stupňů vzhledem k základnímu tónu. Jako příklad je použita stupnice C dur, jejíž notaci obsahuje výše uvedený obrázek.
| Stupeň | Interval | C dur |
|---|---|---|
| I | čistá prima | c |
| II | velká sekunda | d |
| III | velká tercie | e |
| IV | čistá kvarta | f |
| V | čistá kvinta | g |
| VI | velká sexta | a |
| VII | velká septima | h |
| VIII = I | čistá oktáva | c |
Seznam durových stupnic [editovat]
Následující tabulka obsahuje kompletní seznam diatonických durových stupnic podle tóniny.
| Stupnice | Složení | Předznamenání |
|---|---|---|
| Cis-dur | cis dis eis fis gis ais his cis | 7♯ |
| Fis-dur | fis gis ais h cis dis eis fis | 6♯ |
| H-dur | h cis dis e fis gis ais h | 5♯ |
| E-dur | e fis gis a h cis dis e | 4♯ |
| A-dur | a h cis d e fis gis a | 3♯ |
| D-dur | d e fis g a h cis d | 2♯ |
| G-dur | g a h c d e fis g | 1♯ |
| C-dur | c d e f g a h c | žádné |
| F-dur | f g a b c d e f | 1♭ |
| B-dur | b c d es f g a b | 2♭ |
| Es-dur | es f g as b c d es | 3♭ |
| As-dur | as b c des es f g as | 4♭ |
| Des-dur | des es f ges as b c des | 5♭ |
| Ges-dur | ges as b ces des es f ges | 6♭ |
| Ces-dur | ces des es fes ges as b ces | 7♭ |
Mody diatonické durové stupnice [editovat]
Jednotlivé mody (lze také použít název "Církevní stupnice") diatonické durové stupnice pochází ještě z dob středověku. Používaly se zde přibližně od sedmého do šestnáctého století. Když přišlo baroko, byly mody nahrazeny dnes známými stupnicemi. V modech ze zpíval a stále zpívá gregoriánský chorál. V následující tabulce je pro každý stupeň uveden název, charakter a septakord, který daný modus charakterizuje.
| Stupeň | Modus | Charakter | Septakord | Septakord v C dur |
|---|---|---|---|---|
| I | jónský | durový modus s velkou septimou | velký septakord | ![]() |
| II | dórský | mollový modus s velkou sextou | malý mollový septakord | ![]() |
| III | frygický | mollový modus s malou sekundou | malý mollový septakord | ![]() |
| IV | lydický | durový modus se zvětšenou kvartou | velký septakord | ![]() |
| V | mixolydický | durový modus s malou septimou | dominantní septakord | ![]() |
| VI | aiolský | mollová diatonická stupnice | malý mollový septakord | ![]() |
| VII | lokrický | mollový modus s malou sekundou a zmenšenou kvintou | malý zmenšený septakord | ![]() |
Další durové stupnice [editovat]
Jak již bylo uvedeno v úvodu, mají durový charakter všechny stupnice, které obsahují velkou tercii. Kromě diatonické církevní dur jsou to například:
- harmonická dur – vznikne z durové stupnice snížením šestého stupně na malou sextu
- mixolydický modus
- lydický modus
- čínská pentatonika – pětitónová stupnice, která vznikne odstraněním kvarty a septimy z durové stupnice
- cikánská stupnice
- celotónová stupnicechas mol






