Chráněná krajinná oblast Kokořínsko

Chráněná krajinná oblast Kokořínsko
IUCN kategorie V (Chráněná krajinná oblast)
Mšenské pokličky
Umístění	Středočeský kraj, Česko
zeměpisné souřadnice:	50° 29′ 41″ s. š., 14° 32′ 3″ v. d.
Rozloha	272 km2
Založeno	1976 Založeno: 1976
Správa	Správa CHKO Kokořínsko
Oficiální web

Chráněná krajinná oblast Kokořínsko byla vyhlášena roku 1976 v oblasti, která se v minulosti nazývala Polomené hory, Dubské skály či Dubské Švýcarsko (Daubaer Schweiz).

Chráněná krajinná oblast zaujímá rozlohu 271,57 km². Patří k nejkrásnějším oblastem Mělnicka i celých Čech. Krajina má kaňonovitý charakter, v severní části přechází v pahorkatinu, jsou pro ni typické pískovcové skály, z nichž mnohé vytvářejí rozličné tvary - skalní převisy, drobné jeskyně, výklenky a římsy. Polomené hory podobně jako České středohoří vznikly koncem třetihor, kdy došlo k rozlomení reliéfu a proniknutí čedičového a znělcového magmatu k zemskému povrchu.

Územní vymezení

Hlavními vstupními branami CHKO Kokořínsko jsou města Dubá, ležící na východní straně úžiny mezi menší severozápadní a větší jižní částí CHKO, Mšeno, ležící při jeho jihovýchodním okraji, a Liběchov, ležící nedaleko CHKO směrem k jihozápadu, k nedalekému Mělníku.

Nejnavštěvovanější je jižní část CHKO, v kaňonovitém údolí a povodí potoka Pšovky, jejíž nejcennější části včetně postranních roklí a některých skalních komplexů a hřebenů v okolí Kokořína a západně a severně od Mšena jsou zvláště chráněny jako přírodní rezervace Kokořínský důl. Osou jihozápadní části CHKO je potok Liběchovka, jehož údolím po většině délky prochází silnice I/9, turistickými východisky jsou zde například Želízy, Tupadly, Chudolazy nebo Medonosy. V prostoru mezi údolími Liběchovky a Pšovky je několik dolů (kaňonovitých údolí obklopených bloky pískovcových skal), například Zimořský důl, Truskavenský důl, Šemanovický důl, Sitenský důl, Vidimský důl, Hluboký důl, Střezivojický důl a další. Ve východní částí CHKO jsou nejznámějšími dominantami Houska (poblíž pramenů Pšovky) a Vrátenská hora, blíže Dubé pak Vysoký vrch a Korecký vrch. Výběžek CHKO směřuje na severozápad od Dubé, až téměř k hranicím CHKO České středohoří. V této části Kokořínska se nacházejí v nejvzdálenější části dominanty Ronov či Vlhošť, Stříbrný vrch, Husa, blíže Dubé pak Kostelecké bory, Martinské stěny a Čap a západně od Dubé Dubová hora.

Vznik a popis krajiny

V třetihorách došlo na mnoha místech k průnikům sopečných vyvřelin (čedič, znělce, trachyty a jiné) které tvoří vrcholky v krajině. Působením erozních vlivů byla pískovcová tabule rozčleněna nejprve erozními rýhami a postupně hlubokými roklemi a údolími. Obnažené skalní stěny podléhají selektivnímu větrání za vzniku drobných reliéfních tvarů jako například voštiny, skalní římsy a lišty, skalní okna, výklenky a jeskyně, vzácněji škrapy. V pískovcích o nestejné odolnosti se objevují známé pokličky. Údolí jsou většinou bezvodá, jedinými většími stálými toky jsou potoky Pšovka, Liběchovka a Dolský potok.

Botanicky je CHKO zajímavá především díky inverzním polohám, kdy v údolích rostou vlhkomilné a podhorské rostliny a na výše položených polohách potkáme spíše druhy teplomilné a suchomilné. Z ptáků v údolích hnízdí některé druhy sov a v poslední době se rozšířil krkavec velký.

Z hlediska lidové architektury je zde zachována řada malebných obcí s roubenými a hrázděnými domy. Mnohé výklenky v poměrně měkkém pískovci byly v minulých dobách upraveny ve skalní byty, které však již byly opuštěny a chátrají. Oblast je především využívána k chalupářské rekreaci. Dominantou Kokořínska je hrad Kokořín.

Historie a sídlo CHKO

Cedule vyznačující začátek CHKO

Oblast je vyhledávaná českými i německými turisty již nejméně od poloviny 19. století. Chráněná krajinná oblast zde byla zřízena výnosem Ministerstva kultury ČSR č.j. 6.070/76 ze dne 19. března 1976. Spravované území se rozprostírá na území třech krajů a několika okresů, zejména Mělník a Česká Lípa. CHKO Kokořínsko se skládá ze dvou oblastí - kokořínské a vlhošťské.

Správa Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko při svém založení sídlila na Zámku Mělník a dislokované pracoviště měla v Holanech u Zahrádek v okrese Česká Lípa. Nyní sídlí ve městě Mělník, adresa je Česká 149, 276 01 Mělník. Město Mělník samotné ovšem leží již vně území CHKO, asi 7 km od její hranice.

Připravené rozšíření

Od listopadu 2009 Správa CHKO Kokořínsko a Ministerstvo životního prostředí ČR předjednává s obcemi záměr rozšíření CHKO z 272 km² na cca 420 km², o jihozápadní část Českolipska od Novozámeckého rybníka u obce Zahrádky až k Bělé pod Bezdězem, včetně části bývalého vojenského prostoru Ralsko. Jako hlavní důvod je uváděn výskyt mnoha vzácných druhů živočichů a rostlin. Proti záměru se na podzim 2009 kvůli komplikacím a omezením které by to znamenalo pro rozvoj území, postavily Zákupy a Doksy, starosta Ralska se vyjádřil vstřícněji. V listopadu 2009 ministerstvo předpokládalo vyhlášení změny do konce roku 2010. Zastupitelstva obcí Doksy, Mimoň a Zákupy přijala v roce 2010 zamítavá stanoviska, Ralsko mělo dílčí připomínky, například vyloučení sídliště z CHKO. Starosta Doks nevyloučil, že by zastupitelstvo s rozšířením souhlasilo, pokud by dostalo záruky, že rozšíření neuškodí rekreačnímu provozu na Máchově jezeře a místním podnikatelům. Starostka Zákup mezi hlavními námitkami uvedla zvýšení byrokratické zátěže pro obyvatele například při stavebních úpravách domů. Negativní stanovisko vyjádřily i obce Jestřebí a Bělá pod Bezdězem. Zahrádky nesouhlasily proto, že v části Karasy počítají s výstavbou rodinných domů. Jednání s nesouhlasícími obcemi většinou skončila kompromisem, například přeřazením některých území (např. Máchova jezera s plážemi) do nižšího pásma ochrany nebo vyjmutím z navrhovaného CHKO. Jestřebí mělo podmínku, aby ochranáři vyčistili Robečský potok a vyjmuli z ochrany území pro silniční obchvat do Provodína. V červnu 2011 ministerstvo psalo o záměru rozšíření o části Středočeského a Libereckého kraje o rozloze 139 km², přičemž ministr Tomáš Chalupa prohlásil, že záměr má jeho podporu i podporu většiny ze starostů obcí Ralsko, Doksy, Mimoň, Česká Lípa, Bělá pod Bezdězem, Bezděz, Provodín, Jestřebí a Zahrádky, s nimiž se ministr setkal. Podle zprávy z června 2011 by vláda mohla vyhlásit rozšíření CHKO „nejdéle do dvou let“ (což by znamenalo do června 2013), a má být přejmenována na „CHKO Kokořínsko – Máchův kraj“.

Chráněná území

V době svého založení (1976) měla správa CHKO na starosti dvě maloplošná chráněná území - Státní přírodní rezervaci Kokořínský důl a Chráněný přírodní výtvor Špičák u Střezivojic. A také jednu naučnou stezku - Kokořínská rokle.

Nyní je zde celá řada přírodně cenných míst chráněna jako maloplošná chráněná území (MCHU)- přírodní rezervace (PR) a přírodní památky (PP). Některá území v péči CHKO jsou mimo Kokořínsko, např. v okresech Nymburk a Kolín.

Národní přírodní rezervace (NPR)

• NPR Novozámecký rybník, okres Česká Lípa
• NPR Břehyně – Pecopala – Břehyňský rybník s mokřady a kopec Pecopala s Popelovým hřebenem a blízkými roklemi poblíž Ralska, okres Česká Lípa
• NPR Velký a Malý Bezděz, kopce, okres Česká Lípa
• NPR Čtvrtě – prameniště Křinecké Blatnice u obce Mcely v okrese Nymburk
• NPR Hrabanovská černava, mokřady u Lysé nad Labem, okres Nymburk
• NPR Kněžičky, stráň údolí Cidliny, okres Nymburk
• NPR Žehuňský rybník na Cidlině, okres Nymburk
• NPR Libický luh, lužní les Labe, okresy Kolín a Nymburk
• NPR Polabská černava, v údolí Pšovky u Mělnické Vrutice, okres Mělník
• NPR Větrušické rokle, skály údolí Vltavy, okres Praha-východ

Národní přírodní památky (NPP)

• NPP Peklo – údolí Robečského potoka, okres Česká Lípa
• NPP Swamp – rašeliniště u Máchova jezera, okres Česká Lípa
• NPP Holý vrch – skalnatý hřeben a les u Lhotky u Mělníka v blízkosti CHKO Kokořínsko, okres Mělník
• NPP Klokočka – les, okres Mladá Boleslav
• NPP Radouč – skály, okres Mladá Boleslav
• NPP Rečkov – bažina, okres Mladá Boleslav
• NPP Slatinná louka u Velenky – okres Nymburk
• NPP Kopičácký rybník – okres Kolín
• NPP V jezírkách – louky, okres Kolín

Přírodní rezervace (PR)

• PR Kokořínský důl - jedno z největších maloplošných chráněných území v ČR, které tvoří jádro CHKO, okresy Mělník a Česká Lípa
• PR Mokřady dolní Liběchovky - okresy Mělník a Litoměřice
• PR Mokřady horní Liběchovky - okresy Mělník a Česká Lípa
• PR Kostelecké bory - okres Česká Lípa
• PR Vlhošť - okres Česká Lípa

Mokřady Liběchovky a Pšovky jsou zapsány na seznam mezinárodně chráněných mokřadů podle Ramsarské úmluvy.

Přírodní památky (PP)

• PP Mrzínov, v jižní části CHKO, nedaleko od vodní nádrže Lhotka
• PP Na oboře, mezi Dolní Zimoří a Truskavnou
• PP Želízky, mezi Dolní Zimoří a Truskavnou
• PP Stráně Truskavenského dolu, mezi Dolní Zimoří a Truskavnou
• PP Stráně Hlubokého dolu, u Tupadel, okres Mělník
• PP Osinalické bučiny, poblíž Medonos a údolí Liběchovky
• PP Deštenské pastviny, poblíž mokřadů horní Liběchovky, jihozápadně od Dubé
• PP Kamenný vrch u Křenova, poblíž mokřadů horní Liběchovky, jihovýchodně od Dubé, poblíž Velkého Beškovského kopce
• PP Černý důl, u Housky, okres Česká Lípa
• PP Prameny Pšovky, u Housky
• PP Špičák u Střezivojic, asi 4 km západně od Housky a 6 km jihojihozápadně od Dubé
• PP Martinské stěny, v severní části CHKO, severně od Kosteleckých borů
• PP Husa, v severní části CHKO, severně od Kosteleckých borů
• PP Stříbrný vrch, jihozápadně od Vlhoště
• PP Pod Hvězdou, západně od Vlhoště
• PP Ronov, vrch v nejsevernější části CHKO, okres Česká Lípa

Kulturní dědictví

Díky zachovalé lidové architektuře získaly některé vesnice status vesnická památková rezervace (Dobřeň, Olešno, Nosálov, Nové Osinalice, Lhota u Zátyní a Žďár), jiné vesnická památková zóna (Brocno, Tubož, Bukovec, Střezivojice, Jestřebice, Vidim, Lobeč, Sitné). Ve městech Dubá a Mšeno na Kokořínsku byla vyhlášena městská památková zóna.

Dopravní obslužnost

Železniční tratě centrální částí Kokořínska neprocházejí. Po jižním okraji CHKO vedou trať 076 z Mělníka do Mladé Boleslavi (turisticky zajímavé jsou stanice Lhotka u Mělníka, Nebužely a Mšeno) a trať 072 z Lysé nad Labem do Ústí nad Labem přes Liběchov a Štětí. Severním okrajem prochází trať 087 z České Lípy do Lovosic (v blízkosti CHKO se nacházejí stanice Blíževedly, Kravaře v Čechách a Stvolínky).

Kokořínskem prochází silnice I/9 z Prahy na sever přes Mělník a Dubou na Českou Lípu. Po východním okraji CHKO vede silnice II/273 ve směru Mělník – Mšeno – Doksy, ve Mšeně z ní odbočuje silnice II/259 na Dubou. U Dubé je CHKO přeťata západovýchodním směrem silnicí II/260 od Ústí nad Labem (Úštěk – Tuhaň – Dubá z dubé pak v témž směru pokračuje silnice II/270 na Doksy), silnice 260 z jihozápadní strany lemuje i severní část CHKO a v Tuhani se k ní připojuje silnice II/269, která oblast napojuje na Litoměřice a Lovosice. Na severu mezi Kokořínském a Českým středohořím souběžně s železniční tratí 087 prochází i silnice II/15 Litoměřice – Zahrádky. Ze silnic III. třídy stojí za zmínku především silnice II/25931 ze Lhotky u Mělníka Kokořínským dolem kolem hradu Kokořín a přes Vojtěchov do Mšena-Ráje.

Meziměstské autobusy na trase silnice č. 9 (Liběchov, Želízy, Tupadly, Medonosy, Dubá) projíždějí poměrně často, ne všechny však v menších obcí po trase zastavují. Celkem dobré meziměstské autobusové i železniční spojení s Mělníkem a Mladou Boleslaví má město Mšeno, přes krajskou hranici mezi Mšenem a Dubou (silnice II/259) však veřejná doprava prakticky neexistuje. Místní linky do větších obcí na Kokořínsku fungují dobře ve všední dny. V oblasti Mšenska a Kokořínska zajišťuje místní obslužnost převážně v pracovních dnech minibusové linky dopravce Kokořínský SOK, vlastněného svazkem obcí.

Galerie

• 

  Pískovcové skály okolo Vlhoště

• 

  Cesta na Ronov

• 

  Skalní útvar Husa

• 

  Les v CHKO Kokořínsko

• 

  Úvozová cesta na Uhelný vrch

• 

  Okraj pískovcových skal nedaleko od Zakšína

• 

  Letecký snímek hradu Kokořín

• 

  Cinibulkova stezka

• 

  Pískovcový převis Krápník

Odkazy

Externí odkazy

• Oficiální web Správy CHKO
• Kokořínsko.net