Církve ve společenství s Římskokatolickou církví

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Celkový počet církví sui iuris ve společenství s římskou církví je dvacet dva.

Obsah

Kanonické dělení [editovat]

Kodex kánonů východních církví dělí církve sui iuris do čtyř kategorií:

Patriarchální církve [editovat]

Patriarchální církev představuje plně vyvinutou formu východní katolické církve, jejímž nejvyšším představeným je patriarcha, který má společně s biskupským synodem legislativní, soudní a administrativní pravomoc na území, které přísluší této partikulární církvi, s výjimkou pravomocí, které příslušejí podle práva římskému biskupovi (kánony 55-150). Mezi tyto církve patří (v závorce rok sjednocení či znovusjednocení s římskou církví):

Vyšší arcibiskupské církve [editovat]

Vyšší arcibiskupské církve jsou východní církve, jejímž nejvyšším představitelem je vyšší arcibiskup společně s biskupským synodem a které mají práva téměř shodná s patriarchálními církvemi. Vyšší arcibiskup má tatáž práva jako patriarcha s tím rozdílem, že nemá titul patriarchy:

Metropolitní církve [editovat]

Metropolitní církve jsou církve, jejichž nejvyšším představitelem je metropolita, kterého jmenoval římský biskup:

Ostatní církve sui iuris [editovat]

Jedná se o církve, které nespadají do předchozích kategorií a jejichž představitele jmenuje římský biskup (CCEO 174):

Dělení podle liturgických ritů [editovat]