Březina (zámek, okres Pelhřimov)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Březina
zámek Březina
zámek Březina
Základní informace
Slohnovorenesanční
Výstavbakonec 16. století (tvrz)
Přestavbaokolo r. 1574, 1765 (barokní zámek), po r. 1839 (novorenesanční)
Stavebníkneznámý
Další majiteléTrčkové z Lípy, Houskové ze Zahrádky, Kounicové, Křinečtí z Ronova, Umwertové, Malovcové z Malovic, Zásadští z Gamsenberka, páni z Eisensteinu
Současný majitelDavid Andrew Homolka
Poloha
AdresaBřezina 1, Hořepník, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Březina (zámek, okres Pelhřimov)
Březina (zámek, okres Pelhřimov)
Březina (zámek, okres Pelhřimov), Česko
Další informace
Rejstříkové číslo památky29972/3-3030 (PkMISSezObrWD)
Webwww.zamekbrezina.com
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zámek Březina stojí ve vsi Březina, dnes části obce Hořepník, v okrese Pelhřimov u silnice II/129 z Pacova na Hořepník. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o Březině pochází z roku 1299, kdy ji vlastnil zeman Dětocha, v jehož vlastnictví byla ještě v roce 1304. Na začátku 16. století došlo k výstavbě tvrze, která stála na místě dnešního zámku. V roce 1522 statek koupil Burian Trčka z Lípy. Kromě tvrze tehdy ke statku patřily také dvůr a vsi Březina, Radějovice a Opatovice. V roce 1572 se novým majitelem stal Jan Houska ze Zahrádky, ovšem už o dva roky později (1574) jej zdědil Stanislav Houska. Ten nechal tvrz přestavět a navíc přibyl pivovar. V roce 1589 Anna z Kounic statek prodala Janu Albrechtu Křineckému z Ronov a na Kamenici. Následně docházelo k častému střídání majitelů. Roku 1730 jej od Anny Terezie Umwertové, rozené Malovcové z Malovic, získal Jan Vít Malovec. Ten jej roku 1743 prodal Bedřichu Jeníkovi Zásadskému z Gamsenberka. V roce 1765 prošla tvrz přestavbou na barokní zámek, jak dokazuje letopočet v zámecké kapli. V roce 1821 je jako majitel uváděn Josef Čapek, roku 1839 rytířský rod z Eisensteinu, kteří zámek nechali přestavět v duchu pseudorenesance. Od roku 1908 vlastní zámek rodina Homolkova.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o dvoukřídlou patrovou budovu. Vstup se nachází ve východním průčelí, nad ním je portál s erbem Eisensteinů. V místnostech v přízemí najdeme klenuté stropy. Průčelí západního křídla je bohatě členěné a ve výklenku nad hlavní římsou stojí socha sv. Floriána. Válcová zámecká kaple je umístěna v severozápadním nároží.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-06-16]. Identifikátor záznamu 141383 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]