Byzantský ritus

Byzantský ritus nebo řecký ritus je jeden z devíti východních ritů v křesťanství. Užívají jej východní pravoslavné církve a některé východní katolické církve (ty jsou pak nazývany řeckokatolické).

Hlavní schéma rozdělení[editovat | editovat zdroj]

Bohoslužby dělíme na:

eucharistické bohoslužby
neeucharistické bohoslužby denního kruhu
další bohoslužby

Eucharistické bohoslužby[editovat | editovat zdroj]

Božská liturgie sv. Jana Zlatoústého
Božská liturgie sv. Basila Velikého
Božská liturgie předem posvěcených darů (slouží se v postní době ve všední dny ve spojení s večerní bohoslužbou)
Božská liturgie sv. Jakuba, bratra Páně

V některých případech je stanoveno konat Božskou liturgii spojenou v jeden celek s večerní bohoslužbou.

Neeucharistické bohoslužby denního kruhu[editovat | editovat zdroj]

Večerní (v rámci západního křesťanství jsou obdobou tzv. nešpory)
Povečeří
Půlnočnice (na Západě je obdobou tzv. vigilie)
Jitřní (na Západě jsou obdobou tzv. ranní chvály)
Hodinka první (vztahuje se k 6. hodině ranní, na Západě zvaná prima)
Hodinka třetí (vztahuje se k 9. hodině ranní, na Západě zvaná tercie)
Hodinka šestá (vztahuje se k poledni, na západě zvaná sexta)
Hodinka devátá (vztahuje se ke třetí hodině odpolední, na západě zvaná nona))
Dále to je „obědnice“ (koná se místo liturgie)

Před svátky se koná tzv. všenoční bdění – jedná se o večerní propojenou s jitřní v jeden celek (v praxi západní církve existuje coby obdoba tzv. vigilie)

Další bohoslužby[editovat | editovat zdroj]

Treby – obřady svatých Tajin křtu, sňatku, zpovědi apod., pohřeb, panychida; obřady požehnání, svěcení různých předmětů, modlitby k událostem v roce atd.
Akathisty, pobožnosti (tzv. molebny)

Základní bohoslužebné knihy[editovat | editovat zdroj]

Kněz používá příručku služebník, která obsahuje postup bohoslužeb z hlediska kněze. (Nebo v případě křtu, svatby, pohřbu, posvěcování apod. obřadů používá Trebník.)

Věřící (žalmista) používá ke složení každé bohoslužby několik knih:

Časoslov (obsahuje modlitby hodinek během dne, obdobou v západní církvi je breviář)

Oktoich – osmihlasník – je rozdělen na osm kapitol, jimž se říká hlasy, a každá kapitola má podkapitoly pro sedm dní v týdnu. Každý týden panuje jeden z osmi hlasů, které se stále střídají podle pořadí za sebou. Nový hlas začíná vždy v sobotu večer. Obsahem oktoichu je hlavně oslava Ježíše Krista – zvláště neděle je v každém hlasu oslavou Kristova vzkříšení. S každým hlasem jsou spojeny určité melogie bohoslužebných zpěvů.

Minea – pro každý den v roce je určena jedna kapitola, obsahující hymny oslavující a vzývající svaté, kteří mají podle kalendária ten den památku.

Triod postní – obsahuje hymny používané v období přípravy na velký půst a v době velkopostní.

Triod květný – obsahuje hymny pro období paschální a dobu padesátnice (50 dnů od Paschy do svatodušních svátků).

Někdy má žalmista výběr ze všech potřebných liturgických knih v příručce zvané prostě sborník.

Pravidla stanovující, jak skládat byzantskou bohoslužbu (tj. který hymnus v daný den vzít z které knihy a kam jej zařadit) jsou dosti složitá, říká se jim typikon a jsou popsaná v knize téhož jména.

Liturgický den začíná předvečerem (tj. večerní bohoslužbou předcházející den).