Brno-Bystrc

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(Přesměrováno z Bystrc)
Skočit na: Navigace, Hledání
Brno-Bystrc
Městská část Brno-Bystrc • Nahoře: Panorama • Vlevo 1: Hrad Veveří • Vlevo 2: Kaple Matky Boží • Vlevo 3: Kostel svatého Jana Křtitele a svatého Jana Evangelisty • Uprostřed 1: Mezinárodní přehlídka ohňostrojů Ignis Brunensis • Uprostřed 2: Zoologická zahrada Brno • Vpravo 1: Hráz Brněnské přehrady • Vpravo 2,3,4: Architektura Bystrce

Městská část Brno-Bystrc
• Nahoře: Panorama
• Vlevo 1: Hrad Veveří
• Vlevo 2: Kaple Matky Boží
• Vlevo 3: Kostel svatého Jana Křtitele a svatého Jana Evangelisty
• Uprostřed 1: Mezinárodní přehlídka ohňostrojů Ignis Brunensis
• Uprostřed 2: Zoologická zahrada Brno
• Vpravo 1: Hráz Brněnské přehrady
• Vpravo 2,3,4: Architektura Bystrce

městská část statutárního města Brna
kraj: Jihomoravský
okres: Brno-město
historická země: Morava
katastrální výměra: 27,24 km²
obyvatel: 24 218 (26.3.2011)

PSČ: 635 00 až 641 00
zákl. sídelních jednotek: 13
celých částí obce: 1
dílů částí obce: 0
celých katastrálních území: 1
částí katastr. území (ÚTJ): 0
adresa úřadu: nám. 28. dubna 60
635 00 Brno
info@bystrc.brno.cz
starosta / starostka: Vladimír Vetchý
(ČSSD, od 2010)[1]

Oficiální web: www.bystrc.cz

Brno-Bystrc na mapě

Bystrc (ženský rod, v místním úzu někdy mužský[2], německy Bisterz, v hantecu Bástr) je historická obec, městská čtvrť a katastrální území, a od 24. listopadu 1990 pod názvem Brno-Bystrc také městská část statutárního města Brna. Rozkládá se na severozápadě Brna a její rozloha 2724,16 hektarů z ní činí vůbec největší městskou část i katastrální území Brna. Na území této městské části se nachází řada brněnských rekreačních objektů – Brněnská přehrada, Zoologická zahrada Brno situovaná na Mniší hoře, Údolí oddechu, rozsáhlé Podkomorské lesy s areálem Pohádky máje (včetně Helenčiny a Ríšovy studánky), hrad Veveří. Hrad Veveří stejně jako jižní část Brněnské přehrady však původně součástí Bystrce nebyly. Hrad Veveří byl dlouho součástí katastrálního území Veverská Bítýška, zatímco jižní část Brněnské přehrady náležela především do původního katastru obce Kníničky, přehradou zatopené.

Současně je Bystrc jedním z největších brněnských sídlišť a jednou z nejvýznamnějších městských částí Brna. Na hladině bystrcké části Brněnské přehrady se každoročně koná významná několikadenní mezinárodní soutěžní přehlídka ohňostrojů Ignis Brunensis, která přitahuje tisíce diváků. V důsledku toho dochází v té době na území Brna ke znatelným problémům v plynulosti dopravy.

Celá Bystrc je rozdělena do tří různých částí – tzv. Bystrc I se Starou Bystrcí představuje původní ves okolo kostela svatého Jana Křtitele a svatého Jana Evangelisty při řece Svratce a nejstarší panelové sídliště až po tzv. Německou nebo Hitlerovu dálnici (víceproudovou silniční komunikaci protínající Bystrc); Bystrc II je novější panelové sídliště západně od Německé dálnice až po tramvajovou smyčku Bystrc-Ečerova. V roce 2006 začala výstavba sídliště Kamechy Bystrc II/A, která má ve své finální podobě pokrývat prostor za panelovými domy (ulice Teyschlova) vystavěnými po roce 1990 směrem k Žebětínu.

Radnice městské části je umístěna v blízkosti kostela svatého Jana Křtitele a svatého Jana Evangelisty při řece Svratce ve Staré Bystrci.

Jedná se o vinařskou obec ve Velkopavlovické vinařské podoblasti (viniční tratě Díly, Kamenice, Pod Mniší horou).

Pro účely senátních voleb je území městské části Brno-Bystrc zařazeno do volebního obvodu číslo 55.

Znak[editovat | editovat zdroj]

Horní polovina znaku se shoduje se znakem města Brna (bílý a červený pruh) další bílý pruh je nahrazen výplní nad modrou hladinou vzduté vodní plochy - posledního modrého pruhu u dna znaku.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Prameny doložená historie Bystrce a původ tohoto místního jména začíná rokem 1373, kdy moravský markrabě Jan Jindřich daroval Bystrc augustiniánskému klášteru u sv. Tomáše. Bystrc byla součástí panství hradu Veveří, původně zeměpanského, od 15. století s různými majiteli. Po roce 1848 se Bystrc vykoupila z povinností vůči veverské vrchnosti. V období Protektorátu Čechy a Morava byl na území Bystrce vybudován nedokončený úsek nedokončené Exteritoriální dálnice Vídeň-Vratislav. Již v době výstavby přehrady byla v oblasti skály nad lagunou na Kozí horce navržena vilová čtvrť. K její realizaci ale nedošlo. Domy tam navrhovali většinou uznávaní brněnští moderní architekti. V roce 1945 navrhl slavný architekt Bohuslav Fuchs o něco dále rekreační vilku, která byla o rok a půl později postavena. 1. ledna 1957 byla na základě rozhodnutí krajského národního výboru k Brnu připojena rozsáhlá oblast v okolí Brněnské přehrady zahrnující vedle většiny katastru Bystrce také západní část katastru obce Kníničky, malou východní část katastru obce Veverská Bítýška, jihozápadní část katastru obce Rozdrojovice, jižní část katastru obce Moravské Knínice a jižní cíp katastru obce Chudčice. Toto území pak bylo spravováno jako součást městského obvodu Brno VII. 1. července 1960 byla k Brnu připojena i samotná Bystrc, která až do 1. srpna 1976 tvořila spolu se sousedními Kníničkami, jakož i výše připojenými částmi katastrů sousedních obcí (zde v rámci Brna existovala nově zřízená katastrální území Chudčice I, Moravské Knínice I, Rozdrojovice I a Veverská Bítýška I) samostatnou městskou část Bystrc s vlastním místním národním výborem. Současné katastrální hranice získala Bystrc při radikální katastrální reformě Brna ve druhé polovině 60. let 20. století, přičemž upravený katastr Bystrce zahrnuje vedle téměř celého původního bystrckého katastru také jižní část původního katastrálního území Kníničky, téměř celé zrušené katastrální území Veverská Bítýška I a jižní část zrušeného katastrálního území Chudčice I. V 70.–80. letech byla na území Bystrce využita velká část výše zmíněného nedokončeného úseku exteritoriální dálnice pro vybudování nové částečně víceproudé silnice, jež Bystrcí prochází. K 1. srpnu 1976 byl zrušen místní národní výbor v Bystrci, a Bystrc i Kníničky byly připojeny k městskému obvodu Brno II, v jehož rámci setrvaly až do roku 1990, kdy si obyvatelé obou čtvrtí vynutili vytvoření novodobých samosprávných městských části Brno-Bystrc a Brno-Kníničky.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Bystrc si i přes trvalý rozvoj zachovává charakter klidné městské části Brna s přírodním okolím obytné zástavby, dostatkem zeleně a příležitostí k rekreaci. V Bystrci funguje jen velmi málo společností a firem, které by vytvářely pracovní místa, 91 % zaměstnaných obyvatel Bystrce vyjíždí za prací mimo městskou část. Vzhledem k věkové struktuře obyvatelstva a nedostatku pracovních příležitostí funguje Bystrc jako zázemí pro pracovní sílu města Brna. Jednoznačně dominantní funkcí MČ je funkce obytná a trh práce je pouze marginální[3].

V Bystrci fungují sportovní kluby (FC Dosta Bystrc-Kníničky, Rugby Club Bystrc[4], šachový klub Bystrc Oilers[5], veslařský klub Draci Bystrc[6]) a zájmové organizace. Obyvatelé Bystrce mají možnost využívat poměrně rozsáhlou sportovní infrastrukturu.

Celkem se v Bystrci nachází 17 sportovních hřišť, lezecká stěna (ul. Vondrákova), skateboardový (ul. Vejrostova)[3] a dirt areál[7]. Pravidelný kulturní život se odehrává ve Společenském centru na Odbojářské ulici (koncerty, divadelní představení, výstavy), v místní pobočce Mahenovy knihovny (výstavy, vernisáže, přednášky), na hradě Veveří (koncerty, zábavné akce). Kulturní odbor úřadu městské části pořádá hody[8] a vánoční trhy[9].

Média[editovat | editovat zdroj]

V Bystrci neexistuje lokální kabelová televize ani místní rádio; nevychází žádný nezávislý místní papírový tisk. O událostech informuje internetový magazín Bystrčník (vydává občanské sdružení Horní náměstí) a radniční periodikum Bystrcké noviny[10]. Dění v Bystrci je dále mediálně mapováno v rámci širšího celku, zejména Brněnským deníkem Rovnost (vydává Vltava-Labe-Press). Bystrc je kompletně pokryta kabelovou televizí UPC a NETBOX.

Místní témata[editovat | editovat zdroj]

Mezi hlavní témata současné Bystrce patří spor kolem dostavby dálnice R43, čistota brněnské přehrady a kontroverze kolem výstavby v citlivých lokalitách Staré Bystrce[11][12] a Horního náměstí[13][14][15], výstavba nových sídelních celků Kamechy[16][17] a Panorama nad přehradou[18]. V souvislosti se stavbou sídliště Kamechy se debatuje o prodloužení tramvajové linky[19][20]. Frekventovaným lokálním tématem je čistota veřejných ploch.[21] Velmi ostré konflikty vyvolává aktuální nedostatek míst v mateřských školách.[22] Diskutován bývá nefungující nebo jen částečně fungující komunitní život, částečný důvod bývá spatřován v nedostatečné infrastruktuře.[23][24]

Podobně jako v jiných sídlištích vznikají spory kolem hlučných či jinak obtěžujících komerčních či občanských aktivit.[25][26] Diskuze se vedou nad financováním a smyslem festivalu Ignis Brunensis. Existuje rozšířená nespokojenost se stavem brněnské zoologické zahrady[27]. V roce 2011 vznikla rozepře mezi příznivci a odpůrci zamýšlené lanové dráhy na Brněnské přehradě[28][29][30]. V Bystrci v současnosti neexistuje veřejné pohřebiště, proto se dlouhodobě diskutuje o možnostech jeho zřízení či obnovení[31][32]. Diskuze se vedou kolem plánu na přímé propojení Bystrce a Medlánek komunikací, respektive rozšíření stávající panelové silnice spojující obě městské části. Tomu se však brání městská část Brno-Komín, přes jejíž území část komunikace vede.

V letech 2012 a 2013 sužoval obyvatele Bystrce hojný výskyt ploštice vroubenky americké[33][34][35].

Dlouhodobý (1988–2011) průzkum spokojenosti obyvatel ukázal nadprůměrnou a s časem rostoucí spokojenost obyvatel Bystrce II s životními podmínkami[36].

Nespokojenost s přidělováním financí ze strany Statutárního města Brna a s oklešťování pravomocí městské části ve prospěch magistrátu[37] vedla na začátku roku 2014 k návrhu posoudit výhody a negativa fungování Bystrce jako samostatné obce. To bylo interpertováno tiskem jako snaha o odtržení od Brna[38]. Změnu statutu Brna, která by vedla k přesunu pravomocí na městské části na základě principu subsidiarity a ke spravedlivějšími rozdělování investic do městských částí prosazuje místní politické uskupení Bystrčáci[39].

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Spolkové aktivity[editovat | editovat zdroj]

V Bystrci působí několik sdružení aktivně se podílejících na rozvoji městské části. Sdružení se v rámci svých aktivit zapojují do občanského života, rozhodování veřejné správy a vyjadřují se k aktuálním společenským tématům.[44]

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

  • V Bystrci roste pravděpodobně nejstarší strom na území města Brna, asi 400 let stará lípa srdčitá[50]
  • Pravděpodobně první oficiálně povolené závody suchozemských želv v České republice[51] byly uspořádány v Bystrci v březnu 2012[52]. Zúčastnila se čtyři zvířata, zvítězila šestiletá samice želvy zelenavé Wendy[53].

Další fotografie[editovat | editovat zdroj]

Panorama Bystrce z kopce nad sousedními Kníničkami
Panorama Bystrce z kopce nad sousedními Kníničkami

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Úřad městské části Brno-Bystrc - Starosta
  2. Jiří Kratochvíl: K PROBLEMATICE GRAMATICKÉHO RODU MÍSTNÍHO JMÉNA BYSTRC
  3. a b Program rozvoje Bystrce (2010)
  4. RC Bystrc
  5. Šachový klub Bystrc Oilers
  6. Draci Bystrc
  7. Dirty areál Bystrc
  8. Bystrcké hody
  9. Vánoční trhy v Bystrci
  10. Bystrcké noviny na webu radnice
  11. Zaslepený architekt chce zničit ducha Staré Bystrce
  12. Lidé bojují za původní ráz dělnické kolonie
  13. Boj o Horní náměstí: lidé chtějí park, radnice byty
  14. Horní náměstí? Podle studie park, na který schází peníze
  15. Lidé v Bystrci nechtějí novou stavbu na úkor zbytku zeleně
  16. Informační server o sídlišti Kamechy
  17. Viladům nebo zdravotní středisko? Stavba na Kamechách se sousedům nelíbí
  18. Obrazem: Panorama nad přehradou, další etapy výstavby
  19. Tramvaj na Kamechy? Mámný opar vzdálené budoucnosti
  20. Roman Onderka: Tramvaj na Kamechy v blízké budoucnosti nebude
  21. Anketa o znečisťování veřejných ploch
  22. Téma školky v Bystrci na serveru Bystrčník
  23. Kritika nedostatečné vybavenosti místní knihovny
  24. Lidem ze sídlišť na okrajích Brna chybí tramvaje, školky i lékař
  25. Spor o hluk na lavičce, magazín Bystrčník
  26. Opilce od stánku zaženou lampy, tabulka a možná i vyhláška
  27. Nezávislé stránky o Zoo Brno<
  28. Petice proti výstavbě mola a dráhy pro vodní lyžování na Brněnské přehradě!
  29. Chceme wake v Brně – petice za schválení vodního vleku v Brně
  30. Tomáš Nahodil: Investor dostane bezúplatně část přehrady (rozhovor s organizátorem petice proti výstavbě vleku na Brněnské přehradě)
  31. Bystrčtí chtějí obnovit místní hřbitov. Po krizi
  32. Místo hřbitova zřejmě v Bystrci vznikne nový park
  33. Vroubenka americká má hlavní stan v Bystrci
  34. Vroubenka přistižena na Kuršově
  35. Obyvatele sídlišť trápí hmyz, brouky láká barevné zateplení domů
  36. Co ukázal dlouhodobý výzkum brněnských sídlišť
  37. Odtržení Bystrce není na pořadu dne, míní starosta Vladimír Vetchý [online]. . Dostupné online.  
  38. http://brnensky.denik.cz/zpravy_region/okraje-brna-hrozi-odtrzenim-kvuli-uzemnimu-planu-i-investicim-20140218.html
  39. Bystrčáci - volební program [online]. . Dostupné online.  
  40. Vincenc Šťastný v Encyklopedii Brna
  41. Vincenc Šťastný na www.bystrc.net
  42. Tomáš Přibyl, osobní stránky
  43. Zastupitelstvo ocení olympijskou vítězku
  44. Program rozvoje Bystrce (koncept)
  45. Stanovy občanského sdružení Horní náměstí
  46. Občanské sdružení Stará Bystrc – Chaloupky
  47. Občanské sdružení VŠEM – Chaloupky
  48. Klub rodičů a přátel ZŠ Heyrovského 32, o. s.
  49. Hrad bez výhrad – občanské sdružení
  50. Bystrcká lípa
  51. Bystrcká želva, rozhodnutí o schválení řádu MZ OŽK_20120116 (PDF)
  52. Máš doma želvu? Je to želva závodní!
  53. Velký bystrcký bazar: Finále patřilo želvě Wendy

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • MILENA, Flodrová. Brno v proměnách času (Malá zamyšlení). Brno : Šimon Ryšavý, 2008. 179 s. ISBN 978-80-86137-79-1. Kapitola "Ten" nebo "ta" Bystrc, s. 101-103.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Brno-Bystrc ve Wikimedia Commons