Vodní nádrž Bystřička
| Vodní nádrž Bystřička | |
|---|---|
 Hráz | |
| Poloha | |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Zlínský |
| Okres | Vsetín |
| Obec | Bystřička, Velká Lhota, Malá Bystřice |
  Vodní nádrž Bystřička | |
| Zeměpisné souřadnice | 49°25′22″ s. š., 18°1′12″ v. d. |
| Rozměry | |
| Rozloha | 0,38 km² |
| Délka | 1,9 km |
| Šířka | 0,3 km |
| Objem | 4,960 mil. m³ |
| Povodí | 64,01 km² |
| Max. hloubka | 26 m |
| Ostatní | |
| Typ | přehrada |
| Nadm. výška | 372 m n. m. |
| Přítok vody | Bystřička |
| Odtok vody | Bystřička |
| Sídla | Bystřička |
| Kód památky | 100560 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vodní nádrž Bystřička je údolní nádrž na potoku Bystřička poblíž obce Bystřička na Valašsku, v zalesněném kopcovitém terénu asi 7 km jihovýchodně od Valašského Meziříčí. Má rozlohu 38 ha. Hráz se nachází na území obce Bystřička (katastrální území Bystřička I), vodní nádrž zasahuje i do území Velké Lhoty a malým územím u počátku vzdutí též do území obce Malá Bystřice.
Přehrada[editovat | editovat zdroj]
Pobřeží, dno[editovat | editovat zdroj]
Břehy jsou travnaté a podél nich rostou stromy. Nachází se tu i písečná pláž s mírným poklesem bahnitého dna. Mimo pláž klesá dno prudce až ke 12 m.
Popis hráze[editovat | editovat zdroj]
Hráz je postavená z kamenného zdiva a je to hráz gravitační. Přesněji z lomového kamene a s mezery vyplněnými cementovou maltou se základem z prostého betonu. Ční do výšky 36,5 m a táhne se 170 m do šířky, což bylo na tehdejší dobu zcela nevídané. Těsnění je zajištěno nátěrem siderostonovou lubrosou. Těsnění je obloženo chránící vrstvou 50 až 70 cm z droby. Spodní část hráze je zesílena oponou z udusaného jílu a to do mocnosti 150 až 250 cm. Z pohledu půdorysu dělá koruna hráze oblouk o poloměru 135 metrů. Vypouštěcí věž, spodní výpusti a bezpečnostní přeliv není součástí samotné hráze a jsou na levém břehu nádrže. Hráz byla v posledních letech několikrát zpevňována. Na levém břehu od tělesa hráze ve vzdálenosti 150 metrů (ale není přímou součástí hráze) byl postaven bezpečnostní přeliv s délkou přelivné hrany 43 metrů a pod ním o 220 centimetrů níže je uklidňovací bazén s dalšími dvaceti schody nebo také stupni, každý o 125 centimetrů níže a každý o šířce 14 metrů. Poslední stupeň v kaskádě je vysoký 3 metry a má vývařiště.
Využití[editovat | editovat zdroj]
Dnes je hlavní využití nádrže již čistě rekreační, i když období své největší slávy a popularity již má za sebou. V jejím okolí vyrostlo bezpočet chat a rekreačních středisek, které každoročně lákají spousty návštěvníků. Přehradní nádrž se taktéž využívá pro sportovní a rekreační rybaření. V neposlední řadě se také využívá k výrobě elektrické energie, její maximální výkon je 66 kW. Malý objem nádrže je důvod pro nepřímé nadlepšení množství vody ve Vsetínské Bečvě (logicky dál pod jejím soutokem s Bystřičkou, na které je tato hráz postavena).[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Byla postavena mezi lety 1907 až 1912 a je to proto jedna z nejstarších přehradních hrází v České republice a zároveň nejstarší přehradou na povodí řeky Moravy (nad jejím soutokem s Dyjí) a její prvotní využití mělo být, jako zásobárna vody pro budoucí plavební kanál spojující Dunaj, Odru a Labe, který však nikdy nebyl realizován. Druhotným důvodem pro stavbu přehrady byla ochrana proti povodním. Projekt přehrady vytvořil vídeňský inženýr a stavební rada Emil Grohman spolu s architektem Brangemem.[2] Samotnou stavbu hráze provedla firma Rabas, Kosina a Weiner. Ještě před stavbou byla postavena správní budova, která dodnes slouží pro provoz přehrady. Cena stavby se vyšplhala až k asi 7 milionům předválečných korun.[3] Před hlavní stavbou hráze byla v levém břehu vyražena vypouštěcí štola a 54 metrů dlouhá obtoková štola, která sloužila pro to, aby voda z řeky netekla skrz stavbu. Aby opravdu netekla žádná voda skrz stavbu, tak byla přes celé údolí postavena 5 metrů vysoká dočasná zděná hráz. Po dokončení hráze byla obtoková štola zazděna do hloubky 17 metrů. Veškeré práce byly na přehradě prováděny ručně a nebo s použitím jednoduchých strojů bez větší mechanizace. Kámen byl těžen v kamenolomu pod hrází a dopravován na stavbu pomocí dočasné úzkokolejné dráhy. Ovšem nejkvalitnější kámen na vnější obložení byl dopravován z kamenolomu v Hrabůvce u Hranic. [3]Využití přehrada však brzy našla jako vyhlášené rekreační středisko, především díky okolní malebné krajině.
Rekonstrukce a modernizace[editovat | editovat zdroj]
V letech 1960 až 1961 proběhla modernizace výpustních zařízení.
V letech 1964 až 1967 proběhla generální rekonstrukce a v roce 1967 byla hráz posílena z důvodu zamezení průsaku a zlepšení stability dodatečně posílena cementovou směsí.[3]
V roce 1982 byla u výpusti hráze postavená vodní elektrárna s Bankiho turbínami s výkonem 68,7 kW a 13,65 kW.
V letech 2001 - 2003 byla provedena rekonstrukce koruny hráze. Nádrž během této byla také vypuštěna a odbahněna. Bylo to první odbahnění od výstavby hráze, proto tato akce vedla k výraznému zlepšení kvality vody.[2]
Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]
Hráz a přehrada jsou kulturní památkou České republiky. Je to velmi rozsáhlý komplex zařízení s jednotným architektonickým stylem, který převládal mezi 19. a 20. stoletím. V roce 2003 Ministerstvem kultury České republiky přidána na seznam kulturních památek.[4]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Přehrada Bystřička. www.kudyznudy.cz [online]. [cit. 2021-08-02]. Dostupné online.
- ↑ a b VODNÍ NÁDRŽ BYSTŘIČKA - Beskydy - Sport - Plavání a vodní sporty - Bystřička - Beskydy.cz. www.beskydy.cz [online]. [cit. 2021-08-02]. Dostupné online.
- ↑ a b c Historie - Oficiální stránky obce Bystřička. www.bystricka.cz [online]. [cit. 2021-08-02]. Dostupné online.
- ↑ VD Bystřička - Povodí Moravy. www.pmo.cz [online]. [cit. 2021-08-02]. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Štefáček Stanislav, Encyklopedie vodních ploch Čech, Moravy a Slezska, Bystřička ÚN (s. 37), Nakladatelství Libri, Praha, 2010 ISBN 978-80-7277-440-1
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu vodní nádrž Bystřička na Wikimedia Commons - Historie přehrady a historické fotografie na stránkách obce Bystřička Archivováno 30. 7. 2020 na Wayback Machine.
- Přehrada Bystřička – historie, fotografie - aktualizovaná kapitola z knihy o Bystřičce
- Technické údaje na stránkách „Povodí Moravy“
- Detaily o přehradě Bystřička → „Seznam přehrad“ → „Bystřička“
