Buzola
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Buzola (také busola) je jednoduchý přístroj, který slouží k orientaci v terénu, určování světových stran a měření azimutu. První buzolu sestrojil český vynálezce Josef Ressel.
Obsah |
[editovat] Princip
Základem buzoly je kompas, který svou střelkou ukazuje na magnetický pól Země. Pro běžné účely orientace je to dostatečně přesný směr k severnímu zeměpisnému pólu Země. V případě potřeby přesného měření je nutné vzít v úvahu magnetickou deklinaci Země a měření korigovat.
Dále je buzola opatřena průzorem, kterým nastavujeme směr k bodu v terénu. Měření se provádí pomocí otočného kotouče se stupnicí s vyznačenými úhly. Světové strany jsou označeny počátečními písmeny jejich anglického názvu.
- N - sever (north)
- S - jih (south)
- W - západ (west)
- E - východ (east)
Uprostřed kotouče jsou vyznačeny rysky, které jsou rovnoběžné se směrem sever – jih na stupnici.
Buzola také bývá na jedné hraně opatřena měřítkem, které je možné použít pro odčítání vzdáleností v mapě. Další pomůckou je zrcátko připevněné tak, aby bylo možné při pohledu průzorem také sledovat střelku a udržovat orientaci celé buzoly.
[editovat] Práce s buzolou
[editovat] Azimut bodu v terénu
Buzolu nasměrujeme k měřenému bodu. Otočným kotoučem otočíme tak, aby střelka byla rovnoběžně s ryskami kotouče. Pevný ukazatel buzoly ukazuje na stupnici otočného kotouče hodnotu azimutu. U některých buzol s průzorem a zrcátkem je možné přesněji zaměřit bod pomocí průzoru a přesněji natočit kotouč rovnoběžně s ryskou pohledem do zrcátka.
[editovat] Azimut na mapě
Mapa nemusí být zorientována. Buzola se na mapu přiloží tak, aby dlouhý okraj spojoval výchozí místo s cílem. Otočný kotouč na buzole se natočí tak, aby se rysky kotouče shodovaly s mřížkou na mapě, a sever na otočném kotouči mířil na sever na mapě. Pevný ukazatel buzoly ukazuje na stupnici otočného kotouče hodnotu azimutu.
Vzhledem ke krátké délce rysek kotouče, tím pádem i méně přesného nastavení severu na buzole, lze dosáhnout poněkud přesnějšího odečtu azimutu z mapy jejím zorientováním na vodorovné podložce tak, aby sever na mapě odpovídal severu ve skutečnosti. Potom se opět přiloží buzola na mapu rovnoběžně k trase pochodu a kotouč natočí tak, aby sever na kotouči odpovídal severu na mapě a severu na rysce. Výhodou tohoto pracnějšího postupu je, že po zorientování mapy odpovídá poloha terénních útvarů na mapě jejich směru ve skutečnosti, což je vhodné pro začátečníky.
[editovat] Pochod podle azimutu
Na mapě si změříme azimut k cíli. Kotouč buzoly ponecháme po celou dobu pochodu nastaven na změřený úhel.
Nastavená buzola se vezme do ruky. Celou buzolou se otáčí tak, aby střelka byla rovnoběžná s ryskami kotouče. Jakmile se tam nastaví, podélná osa buzoly (a průzor) ukazuje k cíli. Ve směru buzoly (průzoru) si najdeme tzv. dílčí cíl, a dojdeme k němu. Od něj opět nastavenou buzolou určíme další dílčí cíl. A tak až do hlavního cíle.
Je-li hustá mlha a dílčí cíle nejsou vidět, můžeme kráčet a přitom neustále sledovat buzolu a dbát na to, aby se střelka stále udržovala rovnoběžná s ryskami kotouče a musíme hlídat to, aby buzola byla vodorovně se zemí.
[editovat] Zjištění polohy podle několika azimutů
Mapu nejprve zorientujeme k severu. To provedeme tak, že zjistíme kde je sever a tím směrem nastavíme i sever (typicky vrchní okraj) mapy. Z místa, kde stojíme, si vyhlédneme v okolí nápadné krajinné body (hora, sedlo, vesnice, rozhledna), které jsou vyznačeny na mapě, a nejdou zaměnit s jinými body. Nyní se buzola nasměruje průzorem k nápadnému bodu v terénu. Otočný kotouč se natočí tak, aby střelka byla rovnoběžná s ryskami kotouče. Pak se buzola položí na mapu, rysky otočného kotouče se musejí krýt s mřížkou na mapě, a sever na otočném kotouči musí směřovat k severu mapy, a dlouhý okraj buzoly musí protínat nápadný krajinný bod zobrazený na mapě. Podél tohoto dlouhého okraje buzoly se tužkou narýsuje přímka. To samé se provede s jiným nápadným bodem v terénu. Tam, kde se přímky protínají, je naše stanoviště.
