Buzola

Buzola s průzorem a zrcátkem.

Buzola (také busola) je jednoduchý přístroj, který slouží k orientaci v terénu, určování světových stran a měření azimutu. První buzolu sestrojil český vynálezce Josef Ressel.

Princip

Základem buzoly je kompas, který svou střelkou ukazuje na magnetický pól Země. Pro běžné účely orientace je to dostatečně přesný směr k severnímu zeměpisnému pólu Země. V případě potřeby přesného měření je nutné vzít v úvahu magnetickou deklinaci Země a měření korigovat.

Dále je buzola opatřena průzorem, kterým se nastavuje směr k bodu v terénu. Měření se provádí pomocí otočného kotouče se stupnicí s vyznačenými úhly. Světové strany jsou označeny počátečními písmeny jejich českého nebo anglického názvu.

• N - sever (North)
• S - jih (South)
• E - východ (East)
• W - západ (West)

Uprostřed kotouče jsou vyznačeny rysky, které jsou rovnoběžné se směrem sever – jih na stupnici.

Buzola také bývá na jedné hraně opatřena měřítkem, které je možné použít pro odčítání vzdáleností v mapě. Další pomůckou je zrcátko připevněné tak, aby bylo možné při pohledu průzorem také sledovat střelku a udržovat orientaci celé buzoly.

Práce s buzolou

Tato část je kandidátem na přesunutí na Wikiknihy. Na stránkách tohoto projektu se umísťují svobodné a otevřené návody, manuály či učebnice. Na Wikipedii článek může zůstat, pouze pokud bude upraven do encyklopedické podoby.

Azimut bodu v terénu

Azimut bodu v terénu. Buzola míří na bod a kotouč je nastaven tak, aby sever na kotouči odpovídal severu na střelce.

Buzola se nasměruje k měřenému bodu. Otočným kotoučem se otočí tak, aby střelka byla rovnoběžně s ryskami kotouče. Pevný ukazatel buzoly ukazuje na stupnici otočného kotouče hodnotu azimutu. U některých buzol s průzorem a zrcátkem je možné přesněji zaměřit bod pomocí průzoru a přesněji natočit kotouč rovnoběžně s ryskou pohledem do zrcátka.

Azimut na mapě

Určení azimutu podle mapy. Směr postupu podél okraje buzoly, sever na kotouči odpovídá severu na mapě. Střelka ukazuje náhodným směrem, mapa není zorientována, sever na mapě nesměřuje ke skutečnému severu. (Červená výseč „D“ představuje magnetickou deklinaci.)

Mapa nemusí být zorientována. Buzola se na mapu přiloží tak, aby dlouhý okraj spojoval výchozí místo s cílem. Otočný kotouč na buzole se natočí tak, aby se rysky kotouče shodovaly s mřížkou na mapě, a sever na otočném kotouči mířil na sever na mapě. Pevný ukazatel buzoly ukazuje na stupnici otočného kotouče hodnotu azimutu.

Vzhledem ke krátké délce rysek kotouče, tím pádem i méně přesnému nastavení severu na buzole, lze dosáhnout poněkud přesnějšího odečtu azimutu z mapy jejím zorientováním na vodorovné podložce tak, aby sever na mapě odpovídal severu ve skutečnosti. Potom se opět přiloží buzola na mapu rovnoběžně k trase pochodu a kotouč natočí tak, aby sever na kotouči odpovídal severu na mapě a severu na rysce. Výhodou tohoto pracnějšího postupu je, že po zorientování mapy odpovídá poloha terénních útvarů na mapě jejich směru ve skutečnosti, což je vhodné pro začátečníky.

Pochod podle azimutu

Na mapě se změří azimut k cíli. Kotouč buzoly se ponechá po celou dobu pochodu nastaven na změřený úhel.

Nastavená buzola se vezme do ruky. Celou buzolou se otáčí tak, aby střelka byla rovnoběžná s ryskami kotouče. Jakmile se tam nastaví, podélná osa buzoly (a průzor) ukazuje k cíli. Ve směru buzoly se v průzoru najde tzv. dílčí cíl a dojde se k němu. Od něj se opět nastavenou buzolou určí další dílčí cíl a tímto způsobem se pokračuje do hlavního cíle.

Je-li hustá mlha a dílčí cíle nejsou vidět, je možné pochodovat a přitom neustále sledovat buzolu a dbát na to, aby se střelka stále udržovala rovnoběžná s ryskami kotouče a hlídat, aby buzola byla vodorovně se zemí.

Zjištění polohy podle několika azimutů

Mapa se nejprve zorientuje k severu tak, že se kompasem zjistí sever a tím směrem se nastaví i sever (typicky vrchní okraj) mapy. Poté se rozhledem po okolí zvolí nápadné krajinné body (hora, sedlo, vesnice, rozhledna), které jsou vyznačeny na mapě, a nejdou zaměnit s jinými body. Nyní se buzola nasměruje průzorem k nápadnému bodu v terénu. Otočný kotouč se natočí tak, aby střelka byla rovnoběžná s ryskami kotouče. Pak se buzola položí na mapu, rysky otočného kotouče se musejí krýt s mřížkou na mapě, sever na otočném kotouči musí směřovat k severu mapy a dlouhý okraj buzoly musí protínat nápadný krajinný bod zobrazený na mapě. Podél tohoto dlouhého okraje buzoly se tužkou narýsuje přímka. To samé se provede s jiným nápadným bodem v terénu. V místě, kde se přímky protínají, se nachází bod, ze kterého je zjišťování polohy prováděno.