Burdž Chalífa

Burdž Chalífa
Poloha
Stát	Spojené arabské emiráty
Město	Dubaj
Technické parametry
Výška antény	828 m
Počet pater	162
Podlahová plocha	464,511 m2
Základní informace
Architekt	firma Skidmore, Owings and Merrill
Využití	Mix
Výstavba	2004-2010
Odkazy
Oficiální web	web

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

(Přesměrováno z Burdž Dubaj)

Skočit na: Navigace, Hledání

Burdž Chalífa ve srovnání s nejvyššími stavbami světa

Burdž Chalífa (popř. Burdž Kalifa,^[1] arabsky برج خليفة – „Chalífova věž“),^[2] je mrakodrap v Dubaji ve Spojených arabských emirátech. Dříve byl znám pod názvem Burdž Dubaj (arabsky برج دبي – „Dubajská věž“), ale krátce po otevření guvernér dubajského emirátu, šejch Muhammad, oznámil, že stavba bude pojmenována po prezidentovi země, šejchu Chalífovi ibn Saíd al-Nahaján.^[1] Mrakodrap se stavěl od 21. září 2004 a po dokončení se stal nejvyšší stavbou světa. Slavnostní otevření proběhlo 4. ledna 2010. Konečná výška dosáhla 828 metrů o 162 patrech. Celková podlahová plocha má rozlohu 334 tisíc metrů čtverečních. V celém mrakodrapu se nachází 57 výtahů a 8 eskalátorů.

Hlavním architektem je chicagská firma Skidmore, Owings and Merrill, developerem je EMAAR Properties. Na stavbě se podílí i americká firma CBM Engineers Inc a stavební společnosti Samsung Constructions, BESIX a Arabtec. Část výtahů na stavbu dodala pardubická firma Pega Hoist.^[3] Samotnou stavbu staví dělníci z Pákistánu, Indie, Bangladéše, Číny a Filipín.

Zajímavostí je, že během výstavby nebyla konečná výška mrakodrapu dlouho přesně známa, protože byla přísně tajena kvůli konkurenci. Podle předběžných odhadů se předpokládala (a uvádí to i stavební firma^[4]) asi 808 metrů a 162 podlaží. Firma OTIS, která pro budovu dodá 54 výtahů, uvádí 800 metrů.^[5] Projekty na oficiální stránce budovy naznačovaly až 195 podlaží. Podle některých zdrojů se spekulovalo, že výška mrakodrapu mohla být i více než 940 metrů, dokonce až 1 011 metrů^[6]. Budova bude součástí rozsáhlého projektu v hodnotě 20 miliard dolarů, zahrnujícího i několik dalších mrakodrapů, obrovské nákupní středisko a umělé jezero vše obklopující.

[editovat] Rekordy

V únoru 2007 předstihl skelet budovy mrakodrap Sears Tower i World Trade Center jako budovu s největším počtem podlaží na světě. 7. dubna 2008 developerská firma Emaar oznámila, že Burdž Chalífa je s 160 kompletními podlažími a výškou 629 metru nejvyšší stavbou světa.

Tyto rekordy nejsou všeobecně uznávány. Antony Wood, ředitel významné mezinárodní organizace CTBUH (Council on Tall Buildings and Urban Habitat), zabývající se výškovými stavbami a konstrukcemi, 20. července 2007 prohlásil, že tak jako u mnoha jiných, výškový rekord budovy neuznává, dokud není budova dokončena nebo zastřešena.^[7]

Po dostavení drží Burdž Chalífa kolem 15 prestižních rekordů (mj. nejvyšší nekotvená stavba, nejvyšší obytná stavba, nejvyšší mrakodrap), z nichž nejvýznamnější je nejvyšší kdy postavená stavba světa (včetně stožárů a jiných struktur), kdy překonala vysílač Konstantinov ve Varšavě s 646,38 m. Současně je budovou s největším počtem pater, nejmohutnější výtahovou instalací a současně nejrychlejšími výtahy na světě (18 m/s, tj. 65 km/h)^[8], nejvyšší betonovou stavbu či stavbou s: nejvýše položenou vyhlídkovou plošinou (ve 124. patře), mešitou (v 158. patře), instalací hliníkové nebo skleněné fasády (ve výšce 512 m) či nejvýše položeným bazénem (v 76. patře).^[9]^[10]^[11] Kuriózním rekordem je nejdelší dosud učiněný BASE jump (skok z výšky s padákem – jeden z adrenalinových sportů) z nejvyššího bodu Burdž Chalífa.^[12]

[editovat] Popis a design

Developerem celého projektu je firma Emaar Properties. Budovu projektovala známá firma Skidmore, Owings and Merrill, která spolupracovala i na projektech Sears Tower v Chicagu, Freedom Tower v New Yorku, Ťin Mao v Šanghaji a mnoha dalších výškových budov. Architekti se inspirovali návrhy Franka Lloyda Wrighta i islámskou architekturou. Členitý tvar budovy má připomínat rozvinutý květ květiny Hymenocallis, která se v Dubaji vyskytuje. Strukturálním inženýrem stavby byl William F. Baker.

Základová deska má plochu 7000 m², pod ní se nachází 850 pilířů, širokých až 1,5 m a hlubokých až 50 m, celkově bylo na základy spotřebováno 45 000 m³ betonu. Většina kostry budovy je z betonu, vrchní čtvrtina je ocelová. Vnější obklady mají být z vyztuženého skla, speciálně vybraného do extrémních podmínek (vysoké teploty, písečné bouře, silný vítr ve vrchní části budovy). Na návrhu interiéru spolupracoval módní návrhář Giorgio Armani.

[editovat] Využití

Využití budovy má být smíšené. 37 pater má zabírat Armani Hotel (první svého druhu), v 63 patrech má být 700 luxusních bytů, zbytek budovy mají zabrat kanceláře a technologické prostory. Vyhlídková plošina pro návštěvníky má být na 124 patře, vrchol budovy bude sloužit telekomunikacím. Na 78. patře má být venkovní plavecký bazén.

[editovat] Kritika od dělníků

Věž byla stavěna především dělníky z Jižní Asie.^[13] Ti si stěžují na nízké mzdy a špatné pracovní podmínky. Podle tisku si zkušený tesař vydělá 7,60 $ (asi 125 Kč) za den, nekvalifikovaný dělník pak 4,00 $ (asi 66 Kč) za den. Časté jsou také případy pozdní výplaty mezd, někteří zaměstnavatelé také zadržují pasy svých zaměstnanců až do skončení zaměstnání.^[14] Odbory jsou ve Spojených arabských emirátech zatím zakázané. 21. března 2006 vypukly na stavbě nepokoje, když nepřijely autobusy odvážející dělníky na ubikace. Nespokojení dělníci ničili auta, vybavení kanceláří i stavby. Podle úředníků dubajského ministra způsobili škody za 1 milion $ (asi 20 milionů Kč). Další den většina dělníků odmítla nastoupit do práce, ke stávce se připojili i dělníci pracující na rozšíření Dubajského letiště. Po vyjednávání se další den dělníci vrátili do práce.^[15]