Bunsenův kahan

Bunsenův kahan, pojmenovaný podle Roberta Bunsena, patří do základního vybavení chemické laboratoře a umožňuje využití přímého otevřeního regulovatelného plynového plamene převážně k zahřívání, dále ke sterilizaci, spalování a také ke zkoužkám na barvení plamene.

Z Ottova slovníku naučného:

Bunsenův kahan jest plynový hořák s úzkým, dírkovitým otvorem, nad nějž překlopí se kovová rourka dole bud otevřená neb alespoň opatřená postranními okénky, jež obyčejně posuvným diafragmatem lze zmenšiti neb i docela uzavříti. Jestliže při zavřených okénkách svíticí plyn z hořáku proudící zapálíme na hořejším konci rourky, svítí plamen jako obyčejný plamen plynový, začazuje studené předměty do něho vložené. Otevřeme-li pak okénka, tak že vssátý zpodem vzduch se svíticím plynem míchati se může, ubude následkem rychlého spalování se uhlíku jasnosti plamene a přibude značně výhřevnosti, plamen nabude barvy modravé a sazí neusazuje; proto velmi dobře se hodí k vaření, zahřívání a pod., k čemuž se ho též v laboratořích obecně užívá.

Bunsenův kahan

Bunsenův kahan:plyn přiváděn hadičkou (gas), přívod vzduchu regulován pootočením kroužku (air)

Změny plamene podle regulace přívodu vzduchu: 1. přívod uzavřen - "bezpečný" plamen o nejnižší teplotě, čadivý; 2. přívod vzduchu pootevřen; 3. přívod napůl otevřen; 4. přívod vzduchu naplno otevřen: namodralý plamen o nejvyšší teplotě (též ke zkouškám zbarvení plamene)