Bukovník kapraďovitý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Bukovník kapraďovitý

Gymnocarpium dryopteris
Gymnocarpium dryopteris
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Oddělení: kapradiny (Polypodiophyta)
Třída: Polypodiopsida
Řád: osladičotvaré (Polypodiales)
Čeleď: kapraďovité (Dryopterdaceae)
Rod: bukovník (Gymnocarpium)
Binomické jméno
Gymnocarpium dryopteris
(L.) Newman

Bukovník kapraďovitý (Gymnocarpium dryopteris) je vytrvalá kapradina patřící do třídy kapraďorosty. Je možné ho nalézt především v období od května do října. Nejčastěji se vyskytuje na zastíněných stanovištích (stinné lesy, skály, sutě), důležitý je kyselý podklad.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Bukovník kapraďovitý je vytrvalá kapradina s lesklým, černohnědým, větveným a plazivým oddenkem. Jednotlivé listy nevytváří růžici, jsou 35 až 50 cm dlouhé, převážně lysé, 2x až 3x zpeřené. V obrysu jsou trojúhelníkovité, složené ze 3 až 6 vstřícných lístků, z nichž dolní (1 nebo 2) jsou krátce řapíkaté, ostatní přisedlé. Dolní lístky jsou zpeřené, vyšší peřenosečné až peřenodílné.

Výtrusnicové kupky jsou od sebe zřetelně oddělené, okrouhlé až eliptické, bez ostěr. Vyrůstají na spodních okrajích lístků. Výtrusy zrají v období červenec až srpen.

Šíření/strategie[editovat | editovat zdroj]

Bukovník se vegetativně šíří rozrůstáním oddenku, Spóry (výtrusy) přenáší vítr.

Rozšíření a stanoviště[editovat | editovat zdroj]

Gymnocarpium dryopteris

Bukovník kapraďovitý roste v téměř celém mírném pásmu severní polokoule (Kavkaz, západní Sibiř, Dálný východ, Kamčatka, Severní Amerika).

V Evropě neroste pouze v jejích nejjižnějších částech.

Na celém území České republiky se vyskytuje hojně od pahorkatin po podhorské oblasti, vzácně v teplých oblastech a v nejvyšších polohách hor (min.. Lednice, 180 m n.m.; max.: Krkonoše, Úpská jáma, 1300 m n.m., Hrubý Jeseník, Velká Kotlina, 1320 m n.m.). Roste převážně na kyselém podkladě na zastíněných stanovištích (stinné lesy, skály, sutě).

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Tato kapradina vytváří značně pomalu kořeny a proto je velmi citlivá k poranění kořenových špiček.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Kolbek, J., Větvička, V.: Rostliny na každém kroku, GRANIT s.r.o., Praha 2000, ISBN 80-85805-95-2, str. 120
  • Hejný, S., Slavík, B.: Květena České socialistické republiky, ACADEMIA, Praha 1988, str. 277
  • Kubát K.: Klíč ke květeně České republiky, ACADEMIA, Praha 2002, ISBN 80-200-0836-5, str. 91

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]