Budovatelský román

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Budovatelský román je žánrový typ románu, vzniklý v sovětském Rusku ve dvacátých letech 20. století.[1] Je to próza poznamenaná režimem schematismu (byly psány podle určité šablony, postavy jsou přesně rozděleny na špatné a dobré).[2] Tematicky často pojednávají o poválečném budování silnic, železnic, přehrad a továren.

Budovatelské romány měly za cíl oslovit co nejširší vrstvy společnosti, a proto v nich nemohl být prostor pro složitější a komplexnější dějovou linii, či nejednoznačně vymezené hlavní hrdiny. Hlavní hrdinové budovatelských (či výrobních) románů jsou většinou komunisté či mládežníci (svazáci, komsomolci) pracující na velkolepém díle; proti nim stojí záškodníci z řad příslušníků předrevolučního politického systému... apod. V 50. letech nesměla v budovatelských románech chybět postava kolísavého intelektuála (např. Občan Brych); ten se obvykle v závěru díla zařadí na „správnou stranu barikády“.[3]

V českém prostředí, jež bylo na rozdíl od sovětského prosto velkolepých staveb – kde byla zřizována alespoň základní infrastruktura, se vhodným tématem stalo osídlování pohraničí po vysídlení sudetských Němců. Budovatelský román se stal hlavním žánrem i v dalších zemích východní Evropy, která se dostala pod vliv SSSR. Je klíčovým například i pro období let 1944–1956 v bulharské literatuře. Naopak se s ním téměř nelze setkat v literatuře jugoslávské, která se – stejně jako celá země – vymanila ze sovětského vlivu již v roce 1948 a o čtyři roky později se tamní literatura začala ubírat zcela jiným směrem, než tomu bylo v případě dalších východoevropských zemí.

Ústup od budovatelského románu přinesl především v zemích východního bloku konec stalinismu a odsouzení kultu osobnosti příslušnými komunistickými politickými stranami.

Vybraní čeští představitelé[editovat | editovat zdroj]

Sovětský svaz, dva příklady[editovat | editovat zdroj]

Alexandr Borisovič Čakovskij (1913–1994) obdržel v roce 1949 rozhodnutím rady ministrů SSSR Stalinovu cenu třetího stupně za budovatelský román „U nás už je ráno“. V češtině tento román vyšel v roce 1952 v „knižnici románů doby (ROD)“, „vydavatelstvo ROH Práce“ a náklad členského vydání činil 65 750 výtisků.[4]

Jednou z prvních, do češtiny přeložených knih byla „Rodí se město“ od Oleksandra Ivanoviče Kopylenka (1900–1958). Vyšla v roce 1949 v nákladu pouhých 20 000 kusů.[5] Vzorní pracovníci z řad budovatelů a úderníků byly (kromě odznaků a vlaječek) odměńování i sovětskými budovatelskými romány s věnováním příslušných závodních složek ROH.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. HODROVÁ, Daniela. Žánrový půdorys tzv. budovatelského románu [online]. Sorela [cit. 2010-04-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-10-13. 
  2. Archivovaná kopie. www.ceska-povalecna-literatura.odkaz.eu [online]. [cit. 2010-04-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-05-07. 
  3. Občan Brych (1958) | Recenze - Uživatelské | ČSFD.cz. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  4. DATABAZEKNIH.CZ. U nás je už ráno - kniha. www.databazeknih.cz [online]. [cit. 2024-04-24]. Dostupné online. 
  5. DATABAZEKNIH.CZ. Rodí se město - kniha. www.databazeknih.cz [online]. [cit. 2024-04-24]. Dostupné online.