Budova I.G. Farben
| Budova I.G. Farben | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Sloh | nová objektivita |
| Architekti | Hans Poelzig a Marlene Moeschkeová-Poelzigová (interiér) |
| Výstavba | 1930 |
| Materiál | cannstattský travertin |
| Další majitelé | Hesensko (1996–2001) |
| Současný majitel | Univerzita Johanna Wolfganga Goetheho Frankfurt (od 2001) |
| Pojmenováno po | Hans Poelzig, Creighton Abrams a IG Farben |
| Poloha | |
| Adresa | Frankfurt nad Mohanem,  Německo |
| Souřadnice | 50°7′32″ s. š., 8°40′3″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Web | Oficiální web |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Budova I.G. Farben, známá též pod názvem Poelzigova budova (německy IG-Farben-Haus, Poelzig-Bau, Poelzig-Ensemble, dříve IG-Farben-Gebäude, IG-Farben-Komplex, General Creighton W. Abrams Building) je rozsáhlý administrativní objekt, který sloužil jako sídlo firmy stejného názvu (I.G. Farbenindustrie AG). Nachází se ve Frankfurtu nad Mohanem. Až do 50. let se jednalo o největší administrativní budovu v Evropě a také jednu z nejmodernějších ve své době. Je známá hlavně svými výtahy paternoster.
Během nacistického režimu sloužila jako centrála pro výzkumné projekty spojené s vývojem syntetické ropy a kaučuku a jako administrativní centrum pro výrobu hořčíku, mazacích olejů, výbušnin, metanolu a smrtícího plynu Cyklon B, který se používal v koncentračních táborech.[zdroj?]
Po druhé světové válce v ní až do roku 1995 sídlilo ústředí americké armády. Od roku 2001 se v ní nachází část Goetheho univerzity. O pojmenování budovy se do současné doby vedou spory.
Budova byla postavena na prostranství známém jako Grüneburg v městské části Westend. Pozemek, na kterém byla postavena, patřil od roku 1837 rodině Rothschildů a v letech 1864-1928 se zde nacházel ústav pro léčbu pacientů s epilepsií. Na rozsáhlejší západní části pozemku byl v roce 1880 založen Grüneburgský park.
V roce 1927 získal chemický koncern I.G. Farben část pozemku na stavbu své centrály. Za architekta byl vybrán Hans Poelzig. Stavba začala koncem roku 1928 a byla dokončena za 24 měsíců v roce 1930. Celý komplex (zahrady, parkoviště) byl dokončen v roce 1931.
Investoři podle vlastních slov nechtěli budovu ve stylu Bauhausu, ale jako "symbolické ztělesnění německé obchodní a vědecké dovednosti, v oceli a kameni". Budovu, kterou navrhl Hans Poelzig, lze zařadit do stylu Nové věcnosti.[zdroj?]
Budova je dlouhá 250 m, vysoká 35 m a má devět pater, výška jednoho patra se zezdola nahoru snižuje (z 4,6 m na 4,2 m). Budova se tak pozorovateli jeví vyšší. Její objem dosahuje 280 000 m³, na její konstrukci bylo spotřebováno 4 600 tun oceli. Fasáda byla obložená 33 000 m² cannstattského travertinu.
Budova I.G. Farben má šest křídel, která jsou propojena mírně zakřivenou centrální chodbou. Takto měly všechny kanceláře přístup k dostatečnému přirozenému osvětlení. Konkávní forma zmírňuje masivní vzhled stavby při čelním pohledu.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Budova I.G. Farben na slovenské Wikipedii.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Budova I.G. Farben na Wikimedia Commons
