Buddhismus (časová osa)
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Obsah |
[editovat] Starověk
| Rok (léta) | Událostí |
|---|---|
| Před naším letopočtem | |
| 563 př. n. l. | Siddhártha Gautama, budoucí Buddha, se narodil v Lumbiní, ve starověké Indii. |
| 534 př. n. l. | Gautama opouští světský život a stává se potulným asketou (šramanou). |
| 528 př. n. l. | Gautama dosahuje v Bódhgaji probuzení, stává se buddhou a začíná vyučovat. |
| asi 490 př. n. l. - 410 př. n. l. | Pravděpodobná doba života Siddhárthy Gautamy podle posledních výzkumů. |
| 483 př. n. l. | Gautama Buddha umírá u Kusinagary (nyní zvané Kušinagara), Indie. |
| 383 př. n. l. | Druhý buddhistický koncil, který byl svolán králem Kalasókou (s. Kálašókou) a konal se ve Vésálí (s. Vaišálí). Od théravády (s. sthaviravády) se tu odštěpili mahásanghikové. |
| asi 320 př. n. l. - 185 př. n. l. | Vláda dynastie Maurjovců v Magadhsku, z níž vešel císař Asóka (s. Ašóka), mimo jiné velký podporovatel buddhismu. |
| asi 268/264 př. n. l. - 234/232 př. n. l. | Vláda císaře Asóky, který jako první sjednotil téměř celý indický subkontinent a přispěl k rozšíření buddhismu nejen v celé Indii, ale i za jejími hranicemi a to zejména na Srí Lance. |
| asi 250 př. n. l. | Třetí buddhistický koncil svolaný císařem Asókou, kterému předsedal Móggaliputta Tissa. Byl zde zkompilován Kathavatthu, aby byly vyvráceny nesprávné názory a teorie vyznávané některými buddhistickými školami. |
| asi 240 př. n. l. | Od théravády se odštěpila škola v sanskrtu zvaná vátsiputríja (p. vaččhiputtíja) neboli pudgalaváda (p. puggalaváda). |
| asi 220 př. n. l. | Théraváda je přinesena na Srí Lanku ctihodným Mahindou, synem císaře Ašóky, během vlády srílanského krále Dévanampija Tissy. |
| 185 př. n. l. | Brahmánský vojevůdce Pusjamitra Sunga svrhnul dynastii Maurjů a vytvořil Sungskou říši, čímž začalo období pronásledování buddhismu. |
| 180 př. n. l. | Řecko-baktrijský král Demetrius vtrhl do Indie, dostal se až k Patáliputře. Vytvořil Indo-řecké království (180 př. n. l.-10 př. n. l.), v němž buddhismus vzkvétal. |
| asi 150 př. n. l. | Indo-řecký král Menandros I. přestoupil na buddhismus po setkání s arahatem Nagasénou, jak je zmíněno v pálijském textu Milinda Paňhá. |
| 120 př. n. l. | Čínský císař Han Wudi (156 př. n. l.-87 př. n. l.) obdržel dvě zlaté sochy Buddhy, jak se dozvídáme z nápisů v jeskyních Mogao, v Dunhuangu. |
| 1. století | |
| 1. století | Během vlády krále Vatta Gaminiho se na Šrí Lance shromáždili buddhističtí mniši théravádové tradice v klášteře Alóka Vihára a sepsali Tipitaku do té doby předávanou ústně v jazyce Páli. Jedná se o nejstarší buddhistický rukopis - vlastně nejstarší zachovaný indický rukopis. Tipitaka byla zapsána na palmové listy, které byly uchovány v hliněné nádobě. Rukopis je nyní ve vlastnictví Britské knihovny. |
| 65 | Liu Jingovo sponzorování buddhismu je první doložený případ buddhistické praxe v Číně. |
| 67 | Buddhismus uveden do Číny dvěma mnichy jménem Moton a Chufarlan. |
[editovat] Středověk
[editovat] Novověk
|
|
|
|
Buddhismus (časová osa) |
|
|
Tři klenoty |
|
|
Praxe a její cíle |
|
|
Buddha · Bódhisattva |
|
|
Trojí členění buddhismu |
|
|
Tipitaka · Vinaja |
|
|
|
|
| Rok (léta) | Událost |
|---|---|
| 17. století | |
| 1686 - 1769 | Hakuin Zendži, japonský zenový mistr a reformátor rinzai zenu |
| 17. století | Stavba Potály ve Lhase, jež započal 5. dalajláma |
| 18. století | |
| 1788 - 1860 | Arthur Schopenhauer, německý filozof ovlivněný buddhismem |
| 19. století | |
| 1864 - 1933 | Anagárika Dharmapála, významný reformátor théravády |
| 1870 - 1966 | Daisetz Teitaro Suzuki, japonský učitel zenu |
| 1883 - 1961 | František Drtikol, jako první přeložil do češtiny mnohá významná díla mahájány a vadžrajány. Sám jejich obsah praktikoval a učil. Je nazýván Patriarchou českého buddhismu. |
| 1891 - 1956 | Bhímráo Rámdží Ámbédkar, obnovitel buddhismu v Indii |
| 1898 - 1985 | Láma Anagárika Góvinda (vlastním jménem E.L. Hoffmann), buddhistické učitel |
| 20. století | |
| 1905 - 1993 | Buddhadása Bhikkhu, thajský reformátor théravády |
| 1914 - 1982 | Dešimaru Róši, japonský učitel sótó zenu a významný šiřitel zenu na Západě |
| 1920 - 1970 | Kulatissa Nanda Jayatilleke, srílanský reformátor buddhismu |
| 1926 | narodil se Thich Nhat Hanh, vietnamský zenový mnich a učitel |
| 1933 | narodil se Sulak Sivaraksa, thajský reformátor buddhismu |
| 1938 | narodil se Čhögjal Namkhai Norbu, který začal na Západě šířit nauky Dzogčhenu |
| 1951 | Čínská lidová armáda obsadila Tibet, počátek likvidace tradiční tibetské kultury |
| 1950 | Založení World Fellowship of Buddhists (mezinárodní buddhistické organizace) |
| 1954 - 1956 | Théravádový koncil v Barmě |
| 1956 | Bhímráo Rámdží Ámbédkar spolu s cca 400.000 stoupenci konvertoval k buddhismu |
| 1959 | 14. dalajláma odchází do indického exilu |
| 1975 | Založení Evropské buddhistické unie |
| 1983 | Zákonné uznání buddhismu v Rakousku |
| 1987 | Založení Sakyadhita (Mezinárodní asociace buddhistických žen) v Bódhgaji, v Indii |
| 1989 | Založena INEB (International Network of Engaged Buddhists) |
| 21. století | |
| 2000 | OSN prohásila Vésakh za mezinárodní svátek |
| 2001 | Tálibán zničil starobylé buddhistické sochy v údolí Bamján v Afgánistánu. |
[editovat] Reference
- ↑ WERNER, Karel. Náboženské tradice Asie - Od Indie po Japonsko. S přihlédnutím k Přednímu východu.. Brno : Masarykova univerzita-Vydavatelství, 2003. ISBN 80-210-2978-1. Kapitola 2.3. „Nové školy“ tibetského buddhismu, s. 625.
