Bryher

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Bryher, vlastním jménem Annie Winifred Ellerman (2. září 1894, Margate28. ledna 1983, Vevey) byla anglická spisovatelka a básnířka.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodila se v rodině Johna Ellermana, který patřil k nejbohatším Angličanům, loďařům a finančníkům. Její matkou byla Hannah Glover.

Jako dítě cestovala po Evropě, do Francie, Itálie a také do Egypta. Ve věku čtrnácti let byla poslána do tradiční internátní školy. Někdy kolem tohoto období se její matka a otec vzali. Když se jednou Ellermann plavil k souostroví Scilly, vymyslel název pro svůj oblíbený ostrov Bryher. Ten se stal později pseudonymem jeho dcery.

Ve dvacátých letech dvacátého století se Bryher stala nekonvenční osobností pařížské společnosti. Do okruhu jejích přátel patřil tehdy Ernest Hemingway, James Joyce, Gertrude Steinová, Sylvia Beach, Adrienne Monnier a Berenice Abbottová. Její pozice jí umožňovala finančně podporovat chudé spisovatele včetně Jamese Joyce a Edith Sitwell. Finančně podporovala i Sylvii Beach a její známý obchod s knihami Shakespeare and Company a několik publikací. Založila filmovou společnost Pool Group. Poskytovala granty na nákup bytu v Paříži pro umělce hnutí dada.

Od roku 1918 měla lesbický vztah s básnířkou Hildou Doolittle lépe známou jako H.D. V roce 1921 však uzavřela sňatek z povinnosti s americkým autorem Robertem McAlmonom, s nímž se rozvedla v roce 1927. Ve stejném roce se provdala za skotského spisovatele Kennetha Macphersona, s nímž sdílela svůj zájem o kinematografii. Ve Švýcarsku si manželský pár postavil sídlo ve stylu Bauhausu, který byl jejich domovem i nahrávacím studiem s názvem Kenwin. Oba také formálně adoptovali dceru H.D. Perditu. Bryher se opět rozvedla v roce 1947. Rozešla se i s H.D., ale nadále zůstaly přítelkyněmi až do smrti H.D. v roce 1961.

K jejím oblíbeným zájmům patřila psychoanalýza a kinematografie. Ve Vídni se setkal H.D. a Bryher setkaly se Sigmundem Freudem a britským sexuologem Havelockem Ellisem. V Řecku v roce 1920 měla možnost být v kontaktu s režiséry Georgem Wilhelmem Pabstem a Sergejem Ejznštejnem.

Od roku 1927 byly její kontakty na německou kinematografii velmi úzké. Mezi 1927 až 1933 založili Bryher a McPherson první časopis Close Up, který se zabýval filmovou kritikou a vědou. Napsala knihu Problémy kinematografie v Sovětském Rusku (1929). Zasloužila se o oznámení nového díla Sergeje Ejznštejna mezi anglickým publikem.

Založila i literární časopis Life and Letters Today, ve kterém zveřejňovala díla H.D. Roku 1930 vyrobila spolu s manželem experimentální film Borderline s Paulem Robesonem a H.D. v hlavních rolích.

Od roku 1929 žila i se svou matkou, manželem McPhersonem, H.D. a její dcerou Perditou nejprve v Territet am Genfersee, pak většinou v moderní vile Villa Kenwin v La Tour-de-Peilz při Vevey, kde měla ideální prostor k bydlení a práci, tvorbu, koncerty a oslavy.

V třicátých letech a během druhé světové války zachraňovala emigranty spolu s Alicí Toklasovou, družkou Gertrudy Steinové. Před válkou psala o pronásledování Židů v Německu. Během války pomáhala ve Švýcarsku lidem, kteří utíkali z Německa před nacisty. Po válce začala psát historické romány a autobiografii.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bryher na slovenské Wikipedii.