Bruntál

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o městu. O zámku pojednává článek Bruntál (zámek).
Bruntál
Náměstí Míru v Bruntále
Náměstí Míru v Bruntále
Znak města BruntálVlajka města Bruntál
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecBruntál
Obec s rozšířenou působnostíBruntál
(správní obvod)
OkresBruntál
KrajMoravskoslezský
Historická zeměSlezsko + Morava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel15 415 (2023)[1]
Rozloha29,34 km²[2]
Nadmořská výška547 m n. m.
Počet domů1 434 (2021)[3]
Počet částí obce
Počet k. ú.2
Kontakt
Adresa městského úřaduMěstský úřad Bruntál
Nádražní 20
792 01 Bruntál
posta@mubruntal.cz
StarostaIng. Petr Rys, MBA
Oficiální web: www.mubruntal.cz
Bruntál
Bruntál
Další údaje
Kód obce597180
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bruntál (německy Freudenthal)[4] je město v Moravskoslezském kraji, v Nízkém Jeseníku, jehož území se rozkládá na obou stranách historické zemské hranice Moravy a Slezska, přičemž zástavba Kunova a původního Bruntálu leží ve Slezsku, zatímco na Moravě leží téměř celé katastrální území Karlovec a jižní okraj k. ú. Bruntál-město. Leží 55 km od Olomouce na Černém potoce. Žije zde přibližně 15 tisíc[1] obyvatel. Historické jádro města je městskou památkovou zónou.

Území města se skládá ze tří nesousedících částí na dvou nesousedících vlastních a jednom jiném katastrálním území. Část Kunov leží na katastru Nové Heřminovy, jehož druhá část patří k obci Nové Heřminovy.

Název

Česky Bruntál, německy Freudenthal (1325 Vreudenthal, 1397 Frewdenthal, 1405 Fraydintal, 1560–1945 Freudenthal, 1771 Freydenthal), polsky Bruntal, slezsky Brůntal, latinsky Vallis Gaudiorum, Vrudental (1220 Freudenthal, 1238–1263 Vreudendal, 1263 Vrudental, 1290 Wreudenthal, Freudentala, Vreudenthal, Vrudenthal).

Název města Bruntálu vznikl zřejmě fonetickým počeštěním německého „Freudenthal", volně přeloženo jako „Údolí radosti". Dřívější způsoby psaní tohoto názvu, zejména v latinských listinách, zněly Vreudendal (1238), Vrudental (1263), Wrowdintal (1306). Český název Bruntál je doložen až v listině z roku 1456.

Historie

Středověk

První písemná zmínka je z roku 1223 v privilegiu pro Uničov.[5] V něm král Přemysl Otakar I. potvrdil „městečku“ Uničovu práva, která mu o 10 let dříve udělil jeho bratr, markrabě Vladislav Jindřich; zároveň mu povoluje, aby se řídilo magdeburským městským právem, quas habent cives nostri de Froudenthal („které mají naši měšťané z Bruntálu“). Z toho se usuzuje, že Bruntál samotný musel být založen o několik let dříve před Uničovem, nejspíše kolem r. 1210. Bruntál tedy je nejstarším institucionálním městem na území dnešního Česka. Z jeho zeměpanského založení vyplýval v prvních staletích existence i svobodný charakter města, jež navíc později obdrželo důležité horní výsady.

Hlavním zdrojem prosperity města byla po dlouhou dobu těžba kovů (zlato, stříbro, měď, olovo, železo). Již nejstarší vyobrazení městského znaku na listině z roku 1287 obsahuje postavu horníka. Město bylo východiskem pro další kolonizaci širokého okolí, stalo se i centrem cechovní řemeslné výroby a významným tržním centrem. Poloha na důležité spojnici severní Moravy se Slezskem vedla ke zřízení mýtní stanice, doložené k roku 1296. Bruntál měl i hrdelní soudní pravomoc.

Zámek

Po roce 1318 spadalo město do opavského knížectví a po jeho rozdělení v roce 1377 do knížectví krnovského. Roku 1474 získal město do zástavy původem slezský rod pánů z Vrbna, konkrétně Jan z Vrbna, šlechtic, který se rozhodl získat bruntálské majetky pro svou rodinu. Ve sporech Jiřího z Poděbrad s katolickou vzpurnou šlechtou a uherským králem Matyášem Korvínem stál zprvu na Jiříkově straně, ale později několikrát změnil stranu a nakonec proti němu Korvín uspořádal trestnou výpravu (1474), během níž byl Bruntál i s okolím zpustošen. Jan se podřídil a mohl si Bruntálsko v držbě ponechat. Založil zde městský hrad a začal plánovitě budovat Bruntál jako své sídelní město, v čemž pokračovali i jeho synové. Krnovsko-opavská kněžna Barbora Krnovská nebyla jakožto zeměpaní schopna bruntálské panství vyplatit ze zástavy a tak jej nakonec roku 1506 se souhlasem svého spoluvladaře, Jiřího ze Šelenberka, definitivně předala pánům z Vrbna do dědičného vlastnictví. Ti dosáhli vymazání panství z krnovských zemských desk a přešli pod vládu knížat opavských (1523). Bruntál se tak opět navrátil do Opavska.

Bruntálští z Vrbna dosáhli postupně významných postů na Opavsku i Moravě a zasloužili se o architektonický a hospodářský rozvoj panství. Pro město samotné však jejich vláda znamenala postupně ztrátu privilegií, omezování svobod a zvyšování poddanských povinností. Nespokojenost měšťanů vyústila roku 1556 ve vzpouru a soudní žalobu na vrchnost u opavského zemského soudu, jež pro měšťany skončila špatně: byli potrestáni a Bruntál ztratil většinu výsad svobodného horního města.

Za Bernarta z Vrbna se během 60. let 16. století město stalo úplně protestantským (luteránským), byla tu zřízena mj. i tiskárna, kde se vydávala náboženská literatura, a to v češtině. Poslední vrbenský pán Bruntálska, Jan mladší Bruntálský z Vrbna, se tu mezi lety 161720 neúspěšně pokusil zavést kalvinismus.

Novověk

Od konce 16. století město postihl postupný úpadek způsobený poklesem významu okolních dolů a následnými válečnými událostmi. V roce 1621 bylo Bruntálským z Vrbna město odebráno pro účast v Českém povstání a konfiskované panství připadlo Řádu německých rytířů, jenž tu okamžitě zahájil rekatolizaci. Pohromy třicetileté války, morové epidemie a požáry znamenaly katastrofu, z níž se Bruntál už nikdy úplně nevzpamatoval. Během třicetileté války bylo město čtyřikrát Švédy vydrancováno (1642, 1643, 1645 a 1648), dále ho jednou obsadili Sasové (1622) a jednou Dánové (1626). Navíc roku 1643 vyhořelo a v letech 1633 a 1647 více jak polovina měšťanů zemřela na epidemii moru.[zdroj?]

Katastrofální hospodářské a lidské poměry nakonec donutily německé rytíře, aby poddaným ulevili z robot a odpustili válečné dluhy. V rámci snah o pozvednutí byla udílena nová privilegia a od roku 1639 bylo Bruntálsko vyjmuto z podřízenosti Opavsku, takže se v rámci Slezska stalo svobodným stavovským panstvím (status minor), podřízeným přímo ústředním zemským orgánům ve Vratislavi. Na chvíli (168284) bruntálské panství dokonce bylo samostatným knížectvím. Ani takováto opatření nepomohla vrátit ztracenou prosperitu, zvlášť když na město přišla nová vlna morových ran (1714, 1739) a požárů (1748, 1764). Habsburskou monarchií prohrané slezské války pak znamenaly pro Bruntál šok: během krátké doby přišel o velké hospodářské odbytiště ve Slezsku a cesty na sever byly zablokovány; musely se začít hledat nové vztahy směrem na jih a jihozápad, což se neobešlo bez těžkostí.

Postupný rozmach města nastal ke konci 18. století v souvislosti s rozvojem průmyslové, hlavně textilní výroby (plátenictví), kdy se navázaly nové obchodní vazby na opačnou světovou stranu – s Moravou a Dolními Rakousy. Okolo roku 1850 byl již Bruntál nejvýznamnějším střediskem lnářského průmyslu v českém Slezsku. Největší textilní firma Gustav Marburg & Söhne zaměstnávala již roku 1913 kolem 1400 pracovníků. Stavební rozvoj města nastal v letech 19181938, za 1. ČSR.

Vznik Československa převážně německokazyčný Bruntál odmítl a přihlásil se k provincii Sudetenland, jejíž odpor musel být zlomen vojensky. Vzájemná nevraživost mezi Němci a nově přicházejícími Čechy (úředníci, policisté, vojáci) však stále doutnala a zesílila ve 30. letech 20. století, kdy se projevil u většiny německých obyvatel nacionalismus, umocněný těžkými dopady světové hospodářské krize. V říjnu 1938, po mnichovské krizi, byl Bruntál obsazen německou armádou, jejíž příchod tu byl nadšeně uvítán. Téhož roku navštívil město Adolf Hitler. Během války tu vzniklo několik zajateckých a pracovních táborů; dokonce tu na přelomu let 1944/45 byl jeden z pobočných táborů Osvětimi. Město bylo osvobozeno Rudou armádou 7. května 1945.

Po druhé světové válce

Po válce bylo německé obyvatelstvo odsunuto (včetně doprovodných násilností v první „divoké“ fázi) a v letech 194546 bylo město dosídleno českým obyvatelstvem.[6] Byly vybudovány nové závody: automobilové opravny ČSAO, Lisovny nových hmot, Dřevosloh a hydrometalurgický závod Bruntál spadající pod RD Jeseník a.s.

V roce 1960 se Bruntál stal centrem stejnojmenného okresu. Toto rozhodnutí zajistilo rozvoj politického, správního, ekonomického, vzdělávacího i kulturního života. Bohužel se původně podhorský charakter města řadou necitlivých urbanistických zásahů změnil v duchu pojetí socialistického realismu, včetně rozsáhlé panelové výstavby. Jen při realizaci silničního průtahu městem byla zničena 1/3 původní městské zástavby.

V současnosti je Bruntál, spolu s ostatními okresy Sudet, hodnocen nízkým indexem kupní síly, díky konjunktuře však dochází k dlouhodobému poklesu nezaměstnanosti na 6,6% s perspektivou rostoucích pracovních příležitostí. Historicky závažné okolnosti, jako vysídlování a přesídlování obyvatelstva, jsou velmi pozvolně nahrazovány dalšími generacemi, který mají jiný vztah k městu i okolí.

Relativně rostoucím problémem, který je záležitostí několika předchozích let, je rostoucí příliv sociálně nepřizpůsobivého obyvatelstva. Dle Map sociálního vyloučení se jedná v některých vyloučených lokalitách až o 30% obyvatel.

Obyvatelstvo

Počet obyvatel

Počet obyvatel celého města Bruntálu podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:[7]

Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 6 243 7 895 8 117 8 060 8 443 8 597 9 905 7 623 8 239 9 686 14 029 16 800 17 627[p 1]

V celém městě je evidováno 1 685 adres: 1 684 čísel popisných (trvalé objekty) a 1 číslo evidenční (dočasné či rekreační objekty).[8] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 1 316 domů, z toho 1 265 trvale obydlených.

Počet obyvatel samotného Bruntálu (tj. Vnitřní Město, Krnovské Předměstí, Nisské Předměstí, Olomoucké Předměstí, ale bez Karlovce a Kunova) podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:[7]

Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 6 243 7 393 7 602 7 582 7 924 8 077 9 547[p 2][p 3] 7 433 7 654 9 125 13 592 16 572 17 453

V samotném Bruntále je evidováno 1 656 adres, vesměs čísla popisná.[9] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 1 290 domů, z toho 1 245 trvale obydlených.

Struktura populace

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Bruntále.

Zámecký park má několik částí podle přístupu. Vlevo od hlavní brány zámku s bohatou květinovou výzdobou po zeď, vpravo s několika sochami až po zeď s průchodem, mříží a věží, zadní (spodní část) s podsklepenou terasou a jezírkem. Poslední samostatná část zámeckého parku včetně koupaliště se nachází až za plotem a silnicí I. okruhu (ulice Dukelská), za budovami internátu SPŠOA.[10] Tato poslední část prošla rozsáhlou rekonstrukcí prováděnou od roku 2009.

  • Městské hradby
Barokní poutní kostel Panny Marie Pomocné na Uhlířském vrchu

Kostely

Významné domy

  • Bývalý panský dům
  • Gabrielův dům
  • Rodný dům Teresy Kronesové
  • Mildnerova vila
  • Budova Společenského domu
  • Vila Dr. Sigmunda Berla (Husova 2/913) – postavil ji rakouský architekt českého původu Josef Hoffmann[11]

Sloupy

Ostatní dominanty

  • Křížová cesta Lipovou alejí na Uhlířský vrch.
  • Výškové stavby – komín teplárny na Zeyerově ulici, silážní výšková stavba na Zahradní ulici (zde se koná pravidelně běh Silážní střela), vysílač TV signálu "Kozinec".
  • Morový kříž (nachází se u křižovatky Kavalcovy ulice a ulice Na Svahu). Byl postaven u společného hrobu obětí moru v Bruntále v roce 1714 a byl po generace udržován. Odsun Němců v roce 1945 zasáhl i toto pietní místo, po tomto roce se o něj již nikdo nestaral. Kříž byl citlivě obnoven dle dobových fotografií až v roce 2004 péčí Klubu o starý Bruntál za pomocí nadace Via Bona.[12]

Územní členění

Katastrální členění Bruntálu, Kunov leží na cizím katastru

Bruntál se skládá ze dvou vzájemně izolovaných katastrálních území, jimiž je původně ryze slezský katastr Bruntál-město (za dob socialismu byly k jeho katastru připojeny i některé moravské pozemky, původně náležející k Moravskému Kočovu; jiné, původně bruntálské pozemky, jsou dnes součástí katastru Moravského Kočova) a původně ryze moravského Karlovce, jehož téměř celá zástavba byla zlikvidována při stavbě vodní nádrže Slezská Harta. Další součástí je Kunov, ležící rovněž ve Slezsku.

Části obce

Tyto dnes samostatné obce byly dříve také částmi obce města Bruntál:[14]

Podle administrativního členění z roku 1989 a podle sčítání lidu z roku 2001 by měl Bruntál rozlohu 129,25 km² a 20 322 obyvatel.

Správní území

Související informace naleznete také v článcích Okres Bruntál a Obvod obce s rozšířenou působností Bruntál.

Bruntál byl dříve okresním městem, v současnosti je obcí s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadem. Okres Bruntál ale stále existuje a skládá se ze 67 obcí, ORP z 22 obcí.

Pohled na severní část bruntálského náměstí, v pozadí věž děkanského kostela

Starostové Bruntálu

Předváleční (němečtí) představitelé města od 1809

  • Franz Josef Thiel (1809),
  • Cyril Riedel (1817 – 1833),
  • Karl Kurzweil (1833 – 1834),
  • Josef Fenz (1834 – 1840),
  • Florian Schneider (1840 – 1847),
  • Franz Rudolf Wohlfarth (1847 – 1859),
  • Florian Hadwiger (1859 – 1864),
  • Anton Luft (1864 – 1876),
  • Gustav Gabriel (1876 – 1887),
  • Friedrich Kurzweil (1887 – 1888),
  • Heinrich Ludwig (1888 – 1901),
  • Wenzel Franz Olbrich (1901 – 1919) zakladatel moderní urbanizace města,
  • Franz Heinz (1919 – 1934),
  • JUDr. Rudolf Bayer (1934 – 1938),
  • Walter Kindermann (1938)

Pováleční (čeští) představitelé města

  • Pavel Lazar (7. 5. 1945)
  • Emil Tomeček (30. 5. 1945)
  • Ladislav Hladký (2. 8. 1945 – 21.10.1948)
  • Zdeněk Košacký (1948 – 1950)
  • Jan Dohnal (1950 - 1954),
  • Jaroslav Bradáč (1954 – 1960),
  • Zdeněk Krůček (1960 – 1960),
  • Leopold Najzar (1960 – 1962),
  • Bohuslav Tomeš (1962 – 1970),
  • Mečislav Schmidt (1970 – 1976),
  • Emil Rohel (1976 – 1986) spolutvůrce socialistické koncepce města, zahrnující rozsáhlou panelovou výstavbu s likvidací původních celých městských částí,
  • Ing. Stanislav Šlechta (1986 – 1989),

Porevoluční starostové města

  • Ing. Miroslav Ručka (1989 – 1990),
  • Ing. František Přikryl (1990 – 1994),
  • Ing. František Kuna (1994 – 1995),
  • Miroslav Bureš (1995 – 1998),
  • Bc. Petr Krejčí (1998 – 2000),
  • Ing. František Struška (2000 – 2002),
  • Bc. Stanislav Navrátil (2002 – 2006),
  • Ing. Leoš Gregovský (2006 – 2007),
  • Ing. František Struška (2007 – 2010)
  • Ing. Petr Rys, MBA (od r. 2010)

Průmysl a obchod

Bruntál byl založen jako horní město, které prosperovalo díky těžbě drahých kovů v okolí. Od druhé poloviny 18. století bylo centrem textilního průmyslu, zejména lnářského a kožedělného. Po válce fungující firma Moravolen, navazující na tradici výroby firmy Gustav Marburg & Söhne, byla z důvodu obrovské konkurence textilu z Číny uzavřena. Jedinou v současné době fungující menší textilní firmou je Batex. V jižní části města je dnes již uzavřený kamenolom s uzavřeným vchodem do štoly. Těžba sopečného tufitu, spojená s unikátním odkrytím jižní části sopečného pole Uhlířského vrchu, probíhala v šedesátých letech minulého století.

Jedním z významných odvětví je výroba plastických hmot. Největší firmou v tomto odvětví je Alfa Plastik (bývalé Lisovny nových hmot) a Linaset, a.s. vyrábějící plastové výlisky a nástroje pro vstřikování plastů. Dalšími firmami jsou Advanced Plastics a Gardena. Firma NOVO se zabývá výrobou balicích strojů a balicí techniky.

Významným zaměstnavatelem v regionu je pobočka zahraniční firmy Osram, působící v prostorách bývalého Hydrometalurgického závodu (HMZ a.s.), následníka Rudných Dolů Jeseník a.s., kde se vyrábějí součásti svítidel, lampy pro projekční techniku, jemné dráty a cívky. V tomtéž areálu působí dvě firmy, které se od společnosti Osram oddělily, Firma Global Tungsten&Powders, jejíž hlavní náplní je výroba wolframových a wolframkarbidových prášků a firma Macco, produkující chloridy pro farmaceutické a potravinářské použití.

Stará a neméně slavná tradice pivovarnictví je v městě zastoupena sladovnou s více než staletou nepřetržitou výrobou, která navázala na měšťanský pivovar. Sladovna produkuje zahuštěné sladové výluhy sirupovité konzistence s charakteristickou vůní a chutí. Známým porevolučním výrobkem jsou Havlíkovy tyčinky z produkce Havlík&spol. V současné době je realizován zajímavý a ambiciozní projekt, Bruntálský minipivovar s nepasterizovaným pivem Hasič.

Z důvodu hyperkonkurenčního prostředí a otevřenosti českého průmyslu lze vysledovat i likvidaci tradičních průmyslových odvětví, mezi kterými je zastoupen dříve existující konzervárenský závod SELIKO, kde se vyráběly zejména sirupy, kompoty, sterilizovaná zelenina a nápoje (předchůdcem byly Hanácké lihovary a konzervárny - předtím místní pivovar), bývalé společnosti jsou např. ČSAO závod Bruntál, významný výkupce a producent mlékárenské výroby - Jesenické mlékárny, dále Zemědělské stavby Bruntál - kravíny, silážní jámy, seníky s jeřáby aj., Dřevosloh - výroba nábytku a dýh, zmíněný Moravolen, dnes nahrazen v jižní části svých bývalých prostor halou obchodního domu Kaufland.

Zdravotnictví

Nemocnice s poliklinikou je v severní části města v Nádražní ulici. V současnosti se nazývá Podhorská nemocnice a je členem skupiny AGEL. Přes spádovost a dřívější rušení nemocnic v okolí zůstává v zdravotnickém zařízení v provozu pouze část původního areálu a v přípravě je bourání a prodej řady budov.

Školství

Ve městě je 5 základních škol:

Budova Základní školy a městského osmiletého gymnázia
Vrchní pohled budovy ZŠ a MOG Bruntál
  • ZŠ Jesenická (sportovně zaměřená)
  • ZŠ Školní (před sloučením středních škol spojená s městským osmiletým gymnáziem, sídlící v budově bývalého německého chlapeckého semináře nazývané Petrin, tj. teologický výklad „stojící na skále“).

Na škole byl roku 1990 založen sbormistrem Mgr. Jaroslavem Číhalem dětský pěvecký sbor Rosnička, který získával na různých celostátních i mezinárodních soutěží ta nejvyšší ocenění.

  • ZŠ Cihelní
  • ZŠ Okružní
  • škola AMOS (pouze nižší stupeň, výběrová, soukromá - v budově 3. ZŠ)

Střední školy jsou:

  • Všeobecné a sportovní gymnázium, Bruntál, příspěvková organizace (sloučeno s MOG Bruntál a SG Vrbno)
  • Střední průmyslová škola a Obchodní akademie, Bruntál, příspěvková organizace
  • Střední škola služeb, Bruntál, příspěvková organizace

Ve městě dále působí dále Základní umělecká škola a Středisko volného času, Pedagogicko-psychologická poradna a jiné.

Kultura

  • Kino Centrum Bruntál

Má dva sály, v obou se hraje dvakrát denně. Studentský filmový klub.

  • Městská knihovna Bruntál
  • Městské divadlo
  • Kulturní dům

Nachází se v Dukelské ulici. Pořádají se zde plesy, přednášky, taneční soutěže a jiné kulturní akce.

  • Klub za starý Bruntál

Dobrovolné sdružení občanů majících zájem o historii i současnost města a místních částí založen v lednu 1990.

  • Galerie Freud & Thal – Největší soukromá galerie současného umění v České republice. Se sídlem na Ruské ulici v památkově chráněné budově bývalého soudu.

Němečtí literáti

O Bruntále psali Erwin Weiser, Bruno Hans Wittek, Josef Lowag, Kurt Langer v knize Dny strachu (Tato kniha zachycuje popisně, bez velkých literárních ambicí atmosféru po příchodu Rudé armády, oprávněné obavy ze surovosti, příchod dvou původem slovenských členů Revolučních gard, původně kriminálníků, jejich běsnění, až po samotnou deportaci do Německa.)

Čeští spisovatelé

Jan Brothánek Poslední rok v československém Bruntále, popisující očima okresního hejtmana situaci v Bruntále a období Mnichova. Popisuje řádění henleinovců, jejich fanatizmus a bojůvky v městě a v okolí. Karel Ptáčník v Město na hranici, - sleduje osudy pohraničního města na severní Moravě v letech 1945 - 46, zobrazuje 1 rok života na pohraničí v celé jeho chaotičnosti, drsnosti a brutalitě. Události v trilogii jsou pravdivé, spisovatel žil v Bruntále v letech 1946 – 1956.

Film

Výjimečně krásné a v Česku neobvykle nedotčené bezprostřední okolí města je kulisou dějství filmu Johanka z Arku režiséra Luca Bessona (1999). Řada osob z města jistě dodnes vzpomíná na svůj kompars ve snímku. Císař a tambor (1998) je sice filmová pohádka, ale zachycuje reprezentativní prostory bruntálského zámku, díky kterým do města míří řada turistů. Snímek z Bruntálska, nikoli tedy města samotného, je filmový debut režiséra Bohdana Slámy Divoké včely. Film popisuje velmi zdařile surovost prostředí a rázovitost lidských charakterů. Město je zmíněno v jednom z řady seriálu Comeback z produkce TV Nova jako "drsný kraj", známý nepředvídatelnými klimatickými podmínkami (květen je druhý leden...), což někteří místní hrdě přijali.

Sport

Ve městě se nachází tato sportovní zařízení[15]

  • Wellness centrum Bruntál
  • Městské koupaliště
  • Zimní stadión
  • Fotbalové hřiště (TJ Slavoj)
  • atletické hřiště
  • sportovní hala
  • u 1. ZŠ sportovní areál (košíková, volejbal, lehká atletika a další)
  • u 3. ZŠ areál pro skateboarding
Pravidelné sportovní akce
  • otužilecký Bruntálský krystalek (leden)
  • závod běžkařů pod Uhlířským vrchem (únor)
  • cyklistický závod Memoriál Petra Hábla okolo Slezské Harty od 5 do 42 km okolo sopky Velký Roudný (květen)
  • turistický pochod Po Bruntálských sopkách - 15 - 25 – 50 km na Venušinu sopku, Velký Roudný (září)
  • závod v běhu na 10 km Večerní běh Bruntálem (červen)
  • běh Silážní střela (říjen): Jde o závod o nejrychlejšího běžce do schodů 12 patrového bruntálského sila, kterého se účastní děti, dorost i dospělí, amatéři, sportovci i profesionální hasiči. Organizátoři v městě Bruntál pořádají pravidelně běh ve čtyřech věkových kategoriích po schodech nejvyšší budovy v Bruntále, silážní věže společnosti Agrocom Invest na Zahradní ulici. Dosahované časy se pohybují od 1 do 3 minut. Pořádá OPEN HOUSE Bruntál, což je místní nízkoprahové zařízení.

Doprava

Město leží na silnici číslo 11 vedoucí z Ostravy přes Opavu směrem na Šumperk, Hradec Králové a Prahu. Další důležitou dopravní tepnou je hlavní silnice číslo 45 z Olomouce ve směru na Krnov.

Městem vede již od roku 1872 železniční trať OlomoucKrnov - Opava. Od roku 1901 je v provozu trať Bruntál - Malá Morávka, provoz skončil v roce 2009. Ve městě je vlakové nádraží pro osobní a nákladní dopravu. Několik podniků má vlastní vlakové vlečky pro nákladní dopravu - Alfa plastik, zemědělský podnik se silem a HMZ.

Městská autobusová doprava v Bruntále má dvě pravidelné linky, provozovatelem je Veolia Transport Morava a. s.

Heliport se nachází na jihozápadním okraji města v Centrální hasičské stanici C1 v Zeyerově ulici od roku 1994.

Vojsko a obrana

Posádkové velitelství s pěším plukem sídlilo ve městě od roku 1920. V říjnu roku 1938 se stalo okolí města významným cvičištěm, navazujícím na původní nerealizovaný plán násilného vpádu do Československa s názvem Grün (Plán St). Kasárny nesly od roku 1947 jméno plukovníka Edmunda Klimka. V poválečném období přibyly sklady leteckého týlu a technického materiálu.

V období po okupaci ČSSR zabrala Rudá armáda na severu města prostory, kde měla střelnici. Posádka s rozsáhlým technickým automobilovým parkem sídlila na západním okraji města v Rýmařovské ulici. ČSLA zde doplnila také silniční stavební prapor. Po odsunu ruských okupačních vojsk zde zůstala velká ekologická zátěž, vybydlené panelové domy spolu s trvající problematikou využití prostor bývalých kasáren. Podstatně menší prostor využívala Československá armáda. Měla sklad nazývaný Marburk v bývalé textilní továrně u železničního viaduktu, zde probíhala v období totality utajená vojenská výroba. Vojenská správa sídlila v Komenského ulici pod zámkem, nyní v Jesenické ulici. Sklad Civilní obrany se nacházel od povodní v roce 1997 v severní části obce Staré Město u Bruntálu v prostrách Státní správy hmotných rezev, závod Větrovan. Sklad byl zrušen v roce 2008, kdy SSHR objekt opustila.

Přírodní zajímavosti

Sopky v okolí

V okolí města Bruntálu se nachází několik vyhaslých čtvrtohorních sopek. Většina z nich náleží do skupiny sopek smíšených (stratovulkánů), což znamená, že činnost sopek byla střídavě explozivní a výlevná. Během explozí byla z kráteru na větší vzdálenosti vyvrhována láva, která po utuhnutí dopadla na povrch v podobě nesouvislých sopečných vyvrženin (pyroklastik). Naopak při výlevech láva z kráterů volně vytékala a tvořila lávové proudy. Sopečné vyvrženiny tvoří většinou sopečný kužel. Na území Bruntálu se z těchto sopek nachází Uhlířský vrch.

Vodní nádrže a toky

Vodní nádrž Slezská Harta
  • u Bruntálu končí vzdutí vodní nádrže Slezská Harta
  • nádrže odkaliště HMZ Bruntál, nástupce RD Jeseník
  • Bukový rybník "Balaton"
    • Má rozlohu 5 hektarů a nachází se cca 800 m za tratí směr Malá Morávka; v péči rybářů je jako mimopstruhový. Je evidovaný Výborem územního svazu pro Sev. Moravu a Slezsko pod označením BUKOVÝ RYBNÍK 1 A. Napájí ho voda z Dubového a Bukového potoka, na kterém se cca 2 km proti proudu nachází další menší rybník. Rybník Bukový má žulou dlážděnou hráz s přepadem. V létě je hojně využíván jako rekreační vodní plocha. Vyskytuje se zde vodní ptactvo, v minulosti býval využíván místními zemědělci k plavení skotu.
  • Kobylí rybník "u Žabáku"
    • Kobylí rybník je pozůstatek středověké fortifikace. Je napájen Papírenským potokem přitékajícím z východního směru a voda z přepadu odtéká do místní řeky - Černý potok (přítok Moravice). Uprostřed jeho vodní plochy je malý ostrůvek (cca 20-30 metrů v průměru), jehož břehy byly nedávno vyztuženy betonem. Tvar rybníku je nepravidelný kosodélník, nejkratší strana měří cca 80 m, nejdelší strana cca 155 m. Před několika lety byl na jižním břehu vytesán z kmene stromu vodník. Na tomto rybníku se konají také různé akce, například cvičení na záchranu tonoucích ze zamrzlé vodní plochy za účasti místních hasičů spolu s vodními záchranáři v únoru 2009. Pravidelně se konají akce otužilců, např. Bruntálský krystalek 2008 nebo výjimečný pokus otužilce z Přerova v prosinci 2007 o rekord v délce pobytu ve studené vodě.
  • horní rybník na Bukovém potoku
  • koupaliště v parku
  • Černý potok (přítok Moravice)

Hory

Město leží v údolí obklopeném Uhlířským vrchem na jihu (směr Olomouc), hřebenem s TV převaděčem Kozinec (kóta 638 a 627) na východě (směr Horní Benešov) a zalesněným hřebenem s bývalou sovětskou střelnicí, vytyčeným vrchy Jelení, Rudná, Tkalcovský vrch, Vlčí hora a U rozhledny, na severu (směr Krnov). Kopce na západním směru s kótou 604 navazují na Uhlířský vrch (směr Rýmařov, Malá Morávka).

Osobnosti

Pamětní deska na rodném domě Terezy Kronesové

Partnerská města

Družební města za socialismu

Fotogalerie

Odkazy

Poznámky

  1. z toho: 14 881 Čechů, 1 278 Moravanů, 100 Slezanů, 604 Slováků, 46 Němců, 43 Poláků, 22 Ukrajinců; 3 203 řím. kat., 86 čsl. hus., 88 evang., 25 pravosl., 12 238 bez vyzn.
  2. z toho: Bruntál (vnitřní město) 1 457, Krnovské Předměstí 3 685, Nisské Předměstí 2 986, Olomoucké Předměstí 1 419
  3. z toho: 396 Čechoslováků, 8 904 Němců, 10 Židů, 11 Poláků; 8 901 řím. kat., 344 evang., 49 čsl., 73 izrael., 34 starokatol., 136 bez vyzn.

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 848. 
  5. FRIEDRICH, Gustav. Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae 2. Praha: [s.n.], 1912. 574 s. Kapitola č. 246, s. 237–239. 
  6. Domovský okres Freudenthal/Bruntál [online]. Dostupné online. 
  7. a b Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 706-707.  Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 1, 18.  Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2010-03-16 [cit. 2010-03-16]. Dostupné online.  Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Příprava vydání Růžková, Jiřina; Morávková, Štěpánka; Škrabal, Josef; Jungová, Galina; Pavlíková, Marie. Svazek 1. Praha: Ottovo nakladatelství s.r.o., 2005. 1360 s. ISBN 80-7360-287-3. S. 1074-1075. 
  8. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-19 [cit. 2010-03-19]. Dostupné online. 
  9. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-19 [cit. 2010-03-19]. Dostupné online. 
  10. Střední průmyslová škola a Obchodní akademie, Bruntál [online]. © 2012-2015 [cit. 2015-10-29]. Dostupné online. 
  11. http://slavnestavby.cz/?i=2842/vila-sigmunda-berla
  12. NOHEJL, Tomáš. Slezská Harta - Přehrada a region [online]. 15. 9. 2010 [cit. 2015-10-29]. Dostupné online. 
  13. http://registry.czso.cz/irso/cisdet.jsp?orgkodcis=43&kodcis=43&kod=597180&z=1608293&selvaz=52
  14. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 96, 315, 319, 329, 351, 356, 367, 479, 491 a 553.
  15. Přehled sportovních zařízení

Literatura

  • IRGANG, Winfried. Freudenthal als Herrschaft des Deutschen Ordens 1621-1725. Bonn ; Bad Godesberg: Verl. Wissenschaftl. Archiv, 1971. 276 s. (německy) 
  • CEPEK, Josef a kol. Bruntál : příběh nejstaršího města. Bruntál : Město Bruntál, 2013. 185 s. ISBN 978-80-260-3197-0

Související články

Externí odkazy